MRT lebky

Definice

Magnetická rezonance (MRI) je neinvazivní zobrazovací technika, která využívá silné magnetické pole a rádiové vlny k zobrazení struktur těla ve formě sekčních obrazů. Tato forma zobrazování se často mimo jiné používá k vyjádření ústředního nervový systém a lebka. Mnoho různých nemocí v oblasti lebka or hlava lze diagnostikovat a odlišit od sebe zobrazením MRI. V některých případech je pro lepší vizualizaci nutné podat kontrastní látku krev tok jednotlivých struktur a odlišit je od svého okolí.

Indikace

Zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) má v lebeční oblasti mnoho aplikací. Kvůli dobrému kontrastu a vysokému rozlišení v oblasti mozek tkáně se při diagnostice mozkových onemocnění často používá zobrazování pomocí magnetické rezonance. Kromě objasnění možných nádorů je MRI metodou volby pro diagnostiku zánětu v oblasti meningy nebo mozek látky, mozkových krvácení a cévních onemocnění (stenózy, aneuryzma).

Kromě toho se také částečně používá v mrtvice diagnostika pohledem na krev tok a distribuce krve v mozek. Vyšetření MRI lze také použít k vyšetření demence a Parkinsonova choroba. Kromě svého použití pro diagnostiku mozku lze kraniální MRI použít také k diagnostice dalších nemocí. Často se používá k objasnění příčin a migréna porucha, po náhlé prohlídce skalní kosti ztráta sluchu a hučení v ušíchnebo vizualizovat paranazální dutiny pokud existuje podezření na zánět, cizí tělesa nebo nádory. MRI se také používá v ortodoncie v jednotlivých případech k obrazu temporomandibulární kloub (špatná poloha, chrupavka poškození) a zuby včetně parodontu.

MRT pro roztroušenou sklerózu

MRI se často používá při diagnostice a sledování roztroušená skleróza. Ve srovnání s jinými diagnostickými vyšetřeními (neurologická vyšetření, mozkomíšní mok propíchnout), MRI je spolehlivá metoda diagnostiky, zejména v časných stádiích onemocnění. MRI zobrazování může v klinickém obrazu ukazovat jednotlivé kulaté oválné skvrny v mozkové substanci roztroušená skleróza.

Ty se často nacházejí na okraji mozkových komor naplněných mozkomíšním mokem (mozkomíšní mok) v oblasti mozkové dřeně. Jedná se o centra zánětu v oblasti myelinových obalů jednotlivých nervových vláken. Podáním kontrastního média lze silně prokrvené zánětlivé ohniska lépe oddělit od svého okolí. Injekce kontrastní látky navíc umožňuje rozlišovat mezi čerstvými a starými lézemi zánětu.