Cervikální médium ganglion je sbírka nervových buněk šestého krční páteř. Z ní pochází několik vláken, která procházejí do různých struktur. Jako autonomní neuronová struktura provádí další úkoly v jednoduchém zpracování signálů nad rámec jednoduchého přenosu informací.
Co je to cervikální střední ganglion?
Cervikální médium ganglion je soubor neuronů v horní krční oblasti. Je součástí truncus sympathicus, tzv. Hraniční šňůry, která se skládá z řetězce 22-23 autonomních ganglií (sbírky nervových buněk). Nazývá se také prostřední krční ganglion a je autonomní neuronální strukturou. Stejně jako u jiných ganglií dochází k zesílení nervové šňůry z ganglionu cervikálního média. Je to nejmenší ze tří ganglií pohraniční šňůry (truncus sympathicus). Je součástí periferního zařízení nervový systém a patří do sympatického nervového systému. Je tedy součástí autonomie nervový systém které nelze vědomě řídit ani kontrolovat. Podle definice je ganglion akumulací nervová buňka těla v periferii nervový systém. Je třeba poznamenat, že střední cervikální ganglion je u některých živočišných druhů, jako je například kůň, nestálý - neexistuje tedy u každého jedince
Anatomie a struktura
Střední krční ganglion má základní vřetenovitý tvar. U lidí se nachází na šestém místě krční páteř blízko dolní štítné žlázy tepna. Je menší než horní cervikální ganglion (ganglion cervicale superius). Několik vláken pochází ze středního cervikálního ganglia, včetně do pátého a šestého cervikálního páteře nervy. Tyto dva páteře nervy vznikají z krční části mícha a vynoří se z krční páteře. Počítají se mezi krční nervy. Ostatní vlákna běží do krční tepna kde tvoří takzvaný plexus caroticus communis, nervový plexus kolem krční tepny (arteria carotis communis). Střední cervikální ganglion je spojen s dolním cervikálním gangliem a hvězdný ganglion přes ansa subclavia, nervového hada, který se omotává kolem podklíčku tepna. Je součástí truncus sympathicus, takzvaného hraničního kabelu. Krční střední ganglion, stejně jako horní a dolní cervikální ganglion, je zahrnut do hraničního provazce v hlubokém letáku cervikální fascie (fascia cervicalis). Leží tam za vagínou carotica, pochvou cévního nervu. Truncus sympathicus, skládající se z 22-23 autonomních ganglií, běží od základny lebka k kostrče. Zde šňůra probíhá paravertebrálně podél páteře.
Funkce a úkoly
Existence ganglionu vede k zesílení nervové šňůry, což je charakteristické pro všechny sbírky nervová buňka těla nebo ganglia. Díky své lokalizaci patří střední cervikální ganglion do cervikálních ganglií (čípek = krk), které jsou součástí periferního nervového systému. V tomto textu jsou celkem tři sympatická cervikální ganglia: horní cervikální ganglio (ganglion cervicale superius), střední cervikální ganglio (médium ganglion cervicale) pojednávané v tomto textu a dolní cervikální ganglio (ganglion cervicale inferius). Periferní nervový systém je ta část nervového systému, která nepatří ani do jednoho mozek nebo mícha a proto není umístěn centrálně. Periferní nervový systém je tedy v názvu definován jako necentrální nervový systém; vymezení je čistě topografické. Ganglie, tedy také médium ganglion cervicale, jsou autonomní nervové struktury, tj. Struktura (ganglion) slouží nejen pouhému přenosu dat nebo signálu, ale je schopna provádět jednoduché zpracování. V této oblasti však nejsou žádné další nálezy. Výsledkem je, že není plně pochopena přesná funkce při neuronovém zpracování dat a signálů ganglií. Zdá se však pravděpodobné, že to má za následek zpracování signálu, které je blízko orgánu a nezávislé na centrálním nervovém systému. Cervikální střední ganglion, stejně jako všechna ganglia obecně, lze tedy považovat za jakési kontrolní centrum v periferním nervovém systému. Komplexní schopnost zpracovávat informace lze připsat tendenci k vytváření sítí, která je přítomna kvůli vysoké koncentrace nervových buněk v malém prostoru.
Nemoci
Jako nemoci ganglií, stejně jako u jiných periferních nervových buněk, jsou myslitelná zranění způsobená vnějšími vlivy i neuropatiemi. V takovém případě by měl být v každém případě konzultován lékař, protože je nevyhnutelné odborné lékařské ošetření. Všechny nemoci periferních nervů, které nejsou výsledkem traumatizujícího účinku, jsou shrnuty jako takzvané neuropatie. Jsou rozděleny na primární a sekundární neuropatie. Symptomaticky se neuropatie zpočátku projevuje primárně jako bolest v oblasti postiženého nervu nebo nervů. Na rozdíl od příznaku bolestmůže však také dojít k úplnému nedostatku stimulace. V závislosti na závažnosti ztráta reflex je také možné. Možné příčiny neuropatií jsou různá základní onemocnění. Nejběžnějším spouštěčem neuropatie je cukrovka mellitus, také známý jako cukrovka. Li cukrovka spouštěčem je mellitus a je ovlivněno několik nervů, klinický obraz takzvaného diabetika polyneuropatie je přítomen. Mezi další příčiny neuropatií patří zánětlivé procesy, metabolická onemocnění (např cukrovka mellitus) nebo autoimunitní onemocnění. Mezi autoimunitní onemocněníJako prominentní příklad lze uvést Guillain-Barrého syndrom. Jako vedlejší účinek mohou také vyvolat neuropatie různé chemoterapeutické látky. Pokud je podezření na neuropatii nebo poranění nervu v důsledku traumatické expozice, měli byste být konzultováni s lékařem, protože takové klinické obrazy vyžadují lékařské ošetření.
