Optická koherenční tomografie

Optická koherentní tomografie (OCT) je jednou ze zobrazovacích metod a používá se v oftalmologii k vyšetření sítnice (sítnice), sklivce a zrakový nerv (zrakový nerv). Jedná se o neinvazivní, bezkontaktní metodu výroby optických, dvourozměrných obrazů průřezu, které mají vysoké prostorové rozlišení.

Indikace (oblasti použití)

  • Makulární díra - ostře definované zničení sítnice ve foveě makuly lutea (žlutá skvrna - místo nejostřejšího vidění).
  • Makulární edém - otok centrální sítnice v oblasti macula lutea [peněžitá dávka pro makulární edém způsobená diabetická retinopatie/ onemocnění sítnice].
  • Makulární degenerace (skupina očních onemocnění postihujících makulu lutea („bod nejostřejšího vidění“) - nazývaný také „žlutá skvrna“ - sítnice) [dávka zdravotního pojištění pro neovaskulární věkovou makulární degeneraci (nAMD)]
  • Epiretinální glióza (synonymum: makulární zvrásnění) - tvorba membrány mezi sítnicí (sítnicí) a sklivcem většinou v oblasti makuly lutea, ke které může dojít po nitroočních (např. Chirurgických zákrocích) po zákroku; vidění je sníženo a dochází ke zkreslení vidění; prevalence (frekvence onemocnění): 2 - 20% ve skupině 70-80letých.
  • Retinopathia centralis serosa - onemocnění macula lutea s akumulací subretinální (pod sítnicí) tekutinou a náhlou ztrátou zrakové ostrosti.
  • Posouzení pooperačních nálezů
  • Sledování chorobných procesů
  • Monitorování pokroku u glaukomu
  • Nejasné poruchy zraku
  • Trakce sklivce (zvednutí sklivce k sítnici s možným poškozením).

Postup

Optická koherentní tomografie funguje na stejném principu jako ultrazvukkromě toho, že místo zvukových vln je použit paprsek světla. Pomocí takzvané nízkokoherentní interferometrie (interferometr měří interferenci - superpozici světelných vln - například k přesnému měření vzdáleností) se měří a hodnotí zpoždění šíření laserového paprsku ve srovnání s referenčním paprskem. Laserový paprsek je v infračervené oblasti na cca. 830 nm. Je detekováno odražené a zpětně rozptýlené světlo a je z něj vypočítán optický, dvourozměrný řez. Optická koherentní tomografie přesně zobrazuje následující struktury sítnice a oka:

  • Vrstva nervových vláken
  • Vrstva fotoreceptoru
  • Retinální pigmentový epitel
  • Choriocapillaris - součást cévnatka (choroid), který přímo sousedí se sítnicí.
  • Sclera (skléra; pouze velmi podmíněně).
  • Rohovka (rohovka) - stanovení tloušťky rohovky.
  • Duhovka
  • Objektiv

Tuto datovou sadu lze zobrazit v reálném čase ve falešné barevné škále nebo ve stupních šedi. Vysoce reflexní struktury, jako je nervové vlákno vrstva, plavidlanebo sítnicový pigment epitel jsou zobrazeny v jasných barvách (např. bílá nebo červená). Struktury se střední odrazivostí vypadají zeleně a prvky, které odrážejí velmi málo světla, jsou černé nebo modré. Optická koherentní tomografie je schopna určit parametry jako např nervové vlákno tloušťka vrstvy, tloušťka sítnice, přední komora objema úhel komory. Umožňuje přesnou detekci patologických (souvisejících s chorobami) změn. Zejména při včasném odhalení a následném sledování glaukom (glaukom: zvýšený nitrooční tlak vedoucí k poškození zrakový nerv), postup slibuje zlepšení. Optická koherentní tomografie umožňuje vysoce přesné zobrazení nejmenších struktur sítnice a je tak cenným diagnostickým postupem v oftalmologii. Další poznámky

  • GBA (Federální smíšený výbor) se rozhodl zahrnout OCT u pacientů s diagnostikovanou diabetická retinopatie (onemocnění sítnice) a výsledný makulární edém (otok centrální sítnice v oblasti macula lutea) v katalogu výhod statutárního orgánu zdraví pojistné fondy; totéž platí pro neovaskulární věkem podmíněné makulární degenerace (nAMD).
  • OCT jako a zdraví pojistné plnění by mělo být poskytnuto nejdříve tři týdny po podání sklivce („do sklivce“) správa do příslušného oka; maximálně jednou do 26 dnů a maximálně šestkrát do dvanácti měsíců po posledním intravitreálním podání léku.