Aby se zabránilo srdce selhání (selhání srdce), je třeba věnovat pozornost redukci jednotlivce rizikové faktory. Rizikové faktory chování
- Strava
- Spotřeba „červených“ masných výrobků (muži); ženy nad 50 let.
- Nízká spotřeba ovoce a zeleniny (ženy).
- Vysoký příjem sodíku a kuchyňské soli
- Nedostatek mikroživin (životně důležité látky) - viz Prevence mikroživinami.
- Spotřeba stimulantů
- Alkohol (ženy:> 40 g / den; muži:> 60 g / den) - až 7 alkoholických nápojů týdně v raném středním věku bylo spojeno s nižším rizikem budoucího srdečního selhání
- Tabák (kouření) - studie využívající princip Mendelovy randomizace prokázala, že genetický sklon k užívání tabákových výrobků byl spojen s přibližně o 30% vyšším rizikem srdce selhání ve srovnání s genetickou abstinencí od kouření (poměr šancí NEBO 1.28)
- Fyzická aktivita
- Fyzická nečinnost
- Psychosociální situace
- Doba spánku - delší spánek měl příznivý účinek, kratší spánek nepříznivý účinek: delší pobyt v posteli snížil riziko přibližně o čtvrtinu za další hodinu spánku (NEBO 0.73)
- Nadváha (BMI ≥ 25; obezita* *).
- Nezávislý rizikový faktor pro diastolický srdce selhání se zachovanou systolickou funkcí (Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí, HFpEF); systolické srdeční selhání jako přímý důsledek obezita je vzácný.
- U dospívajících (životní etapa znamená přechod z dětství do dospělosti), riziko již vzrostlo s BMI ve vysoce normálním rozmezí; při 22.5-25.0 kg / m² se riziko zvýšilo o 22% (upravený poměr rizik, HR: 1.22)
Léky
- Nesteroidní protizánětlivé drogy (NSAID; nesteroidní protizánětlivé léky, NSAID).
- 19% zvýšené riziko dekompenzovaného srdečního selhání Významně vyšší riziko bylo spojeno se současným užíváním diklofenaku, etorikoxibu, ibuprofenu, indomethacinu, ketorolaku, naproxenu, nimesulidu, piroxikamu, rofekoxibu
- Neselektivní NSAID: ibuprofen, naproxen a diklofenak zvýšily riziko o 15%, 19% a 21%
- Inhibitory COX-2 rofekoxib a etorikoxib vedlo k 34% a 55% zvýšení rizika.
- Velmi vysoké dávky
- Diklofenak, etorikoxib, indomethacin, piroxikam, a rofekoxib ve skutečnosti vedlo k více než dvojnásobnému riziku (NEBO: 2.2; 2.3; 2.5; 2.1; 2.0)
- Ibuprofen (NEBO: 1.9; interval spolehlivosti: 0.8 až 4.6).
- Největší nebezpečí pro selhání srdcesouvisející hospitalizace byla spojena s ketoralakem (poměr šancí, OR: 1.94)
- Thiazolidindiony (glitazony) se nedoporučují u pacientů se srdečním selháním, protože zvyšují riziko exacerbace srdečního selhání a hospitalizace související se srdečním selháním (III A)
- Diltiazem a verapamil se nedoporučují u pacientů s HFrEF („srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí“; srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí / ejekční frakcí), protože zvyšují riziko exacerbace srdečního selhání a hospitalizace související se srdečním selháním (III C)
- Přidání blokátoru receptoru pro angiotensin II (ARB) (nebo inhibitoru reninu) ke kombinované léčbě ACE-I a antagonisty minerálních kortikoidních receptorů (MRA) se nedoporučuje u pacientů se srdečním selháním kvůli zvýšenému riziku renální dysfunkce a hyperkalemie (III C)
Faktory prevence (ochranné faktory)
- Lidé, kteří mají normální krev tlak ve věku 45 nebo 55 let, nejsou obézní a nemají cukrovka mellitus mají velmi nízké riziko vzniku srdečního selhání ve stáří: snížení rizika u mužů ve věku 45 let: 73%; ženy: 85%; nástup srdečního selhání u mužů bez těchto tří rizikové faktory: 34.7 let, u žen 38 let; kdyby jen jeden ze tří rizikové faktory byl přítomen, srdeční selhání nastalo 3 až 15 let dříve.
- Fyzická aktivita (jedna hodina mírného cvičení denně) snižuje pravděpodobnost srdečního selhání téměř o polovinu
Doporučení pro prevenci srdečního selhání podle aktuální směrnice S3:
- Léčba hypertenze se doporučuje k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání a prodloužení života (IA)
- Léčba statiny se doporučuje u pacientů, kteří mají ICHS nebo mají vysoké riziko ICHS, bez ohledu na přítomnost systolické dysfunkce LK, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání a prodloužil život (IA)
- Osobám, které kouří nebo nadměrně konzumují alkohol, se doporučuje, aby dostaly poradenství a léčbu týkající se odvykání kouření nebo redukce alkoholu, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání
- ACE-I se doporučuje u pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí LK a anamnézou infarktu myokardu k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání a prodloužení života (IA)
- ACE-I se doporučuje u pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí LK bez anamnézy infarktu myokardu k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání (IB)
- U pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí levé komory a anamnézou infarktu myokardu se doporučuje beta-blokátor, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání a prodloužil život (IB)
- ACE-I je třeba zvážit u pacientů se stabilní ICHS, i když nemají systolickou dysfunkci LK, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání (IIa A)