Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost): Prevence

Aby se zabránilo srdce selhání (selhání srdce), je třeba věnovat pozornost redukci jednotlivce rizikové faktory. Rizikové faktory chování

  • Strava
    • Spotřeba „červených“ masných výrobků (muži); ženy nad 50 let.
    • Nízká spotřeba ovoce a zeleniny (ženy).
    • Vysoký příjem sodíku a kuchyňské soli
    • Nedostatek mikroživin (životně důležité látky) - viz Prevence mikroživinami.
  • Spotřeba stimulantů
    • Alkohol (ženy:> 40 g / den; muži:> 60 g / den) - až 7 alkoholických nápojů týdně v raném středním věku bylo spojeno s nižším rizikem budoucího srdečního selhání
    • Tabák (kouření) - studie využívající princip Mendelovy randomizace prokázala, že genetický sklon k užívání tabákových výrobků byl spojen s přibližně o 30% vyšším rizikem srdce selhání ve srovnání s genetickou abstinencí od kouření (poměr šancí NEBO 1.28)
  • Fyzická aktivita
    • Fyzická nečinnost
  • Psychosociální situace
    • Doba spánku - delší spánek měl příznivý účinek, kratší spánek nepříznivý účinek: delší pobyt v posteli snížil riziko přibližně o čtvrtinu za další hodinu spánku (NEBO 0.73)
  • Nadváha (BMI ≥ 25; obezita* *).
    • Nezávislý rizikový faktor pro diastolický srdce selhání se zachovanou systolickou funkcí (Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí, HFpEF); systolické srdeční selhání jako přímý důsledek obezita je vzácný.
    • U dospívajících (životní etapa znamená přechod z dětství do dospělosti), riziko již vzrostlo s BMI ve vysoce normálním rozmezí; při 22.5-25.0 kg / m² se riziko zvýšilo o 22% (upravený poměr rizik, HR: 1.22)

Léky

  • Nesteroidní protizánětlivé drogy (NSAID; nesteroidní protizánětlivé léky, NSAID).
    • 19% zvýšené riziko dekompenzovaného srdečního selhání Významně vyšší riziko bylo spojeno se současným užíváním diklofenaku, etorikoxibu, ibuprofenu, indomethacinu, ketorolaku, naproxenu, nimesulidu, piroxikamu, rofekoxibu
    • Neselektivní NSAID: ibuprofen, naproxen a diklofenak zvýšily riziko o 15%, 19% a 21%
    • Inhibitory COX-2 rofekoxib a etorikoxib vedlo k 34% a 55% zvýšení rizika.
    • Velmi vysoké dávky
    • Největší nebezpečí pro selhání srdcesouvisející hospitalizace byla spojena s ketoralakem (poměr šancí, OR: 1.94)
  • Thiazolidindiony (glitazony) se nedoporučují u pacientů se srdečním selháním, protože zvyšují riziko exacerbace srdečního selhání a hospitalizace související se srdečním selháním (III A)
  • Diltiazem a verapamil se nedoporučují u pacientů s HFrEF („srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí“; srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí / ejekční frakcí), protože zvyšují riziko exacerbace srdečního selhání a hospitalizace související se srdečním selháním (III C)
  • Přidání blokátoru receptoru pro angiotensin II (ARB) (nebo inhibitoru reninu) ke kombinované léčbě ACE-I a antagonisty minerálních kortikoidních receptorů (MRA) se nedoporučuje u pacientů se srdečním selháním kvůli zvýšenému riziku renální dysfunkce a hyperkalemie (III C)

Faktory prevence (ochranné faktory)

  • Lidé, kteří mají normální krev tlak ve věku 45 nebo 55 let, nejsou obézní a nemají cukrovka mellitus mají velmi nízké riziko vzniku srdečního selhání ve stáří: snížení rizika u mužů ve věku 45 let: 73%; ženy: 85%; nástup srdečního selhání u mužů bez těchto tří rizikové faktory: 34.7 let, u žen 38 let; kdyby jen jeden ze tří rizikové faktory byl přítomen, srdeční selhání nastalo 3 až 15 let dříve.
  • Fyzická aktivita (jedna hodina mírného cvičení denně) snižuje pravděpodobnost srdečního selhání téměř o polovinu

Doporučení pro prevenci srdečního selhání podle aktuální směrnice S3:

  • Léčba hypertenze se doporučuje k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání a prodloužení života (IA)
  • Léčba statiny se doporučuje u pacientů, kteří mají ICHS nebo mají vysoké riziko ICHS, bez ohledu na přítomnost systolické dysfunkce LK, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání a prodloužil život (IA)
  • Osobám, které kouří nebo nadměrně konzumují alkohol, se doporučuje, aby dostaly poradenství a léčbu týkající se odvykání kouření nebo redukce alkoholu, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání
  • ACE-I se doporučuje u pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí LK a anamnézou infarktu myokardu k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání a prodloužení života (IA)
  • ACE-I se doporučuje u pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí LK bez anamnézy infarktu myokardu k prevenci nebo oddálení nástupu srdečního selhání (IB)
  • U pacientů s asymptomatickou systolickou dysfunkcí levé komory a anamnézou infarktu myokardu se doporučuje beta-blokátor, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání a prodloužil život (IB)
  • ACE-I je třeba zvážit u pacientů se stabilní ICHS, i když nemají systolickou dysfunkci LK, aby se zabránilo nebo oddálilo nástup srdečního selhání (IIa A)