Struktura proteinů
Proteiny se skládají z dlouhých, nerozvětvených a komplikovaně složených řetězců aminokyselin. Podle toho, jak jsou aminokyseliny spojeny a strukturovány, zcela odlišně Proteinů s jedinečnými funkcemi. Sloučeniny malých aminokyselin se nazývají peptidy a Proteinů jsou označovány jako řetězce s délkou aminokyselinového řetězce větší než 100.
Chemické reakce, které drží aminokyseliny pohromadě, jsou velmi složité, ale byly zcela prozkoumány. Je známo, že mezi jednotlivými aminokyselinami a mezi několika proteiny existují síly přitažlivosti. Jsou založeny na interakcích mezi různými chemickými látkami, jako jsou vodík (vodíkové vazby) a síra (disulfidové vazby).
Elektrické náboje jednotlivých molekul mohou mít také magnetický účinek (Van der Waalsovy síly, iontové vztahy, hydrofobní vazby). Pokud jsou aminokyseliny uspořádány tak, jak specifikuje genetický materiál, sledují pevnou sekvenci, dokud tvoří se protein. To, jak jsou aminokyseliny uspořádány v sekvenci, se nazývá aminokyselinová sekvence nebo primární struktura. To lze srovnávat jako perly na řetízku.
Dále získávají prostorovou formu, sekundární strukturu. Řetěz se buď točí jako točité schodiště (nazývané alfa šroubovice), nebo se skládá jako přísné záhyby šifonové tkaniny (beta záhyb). Další vyšší formou organizace je terciární struktura a popisuje trojrozměrné uspořádání „točitých schodišť“ a „šifonových listů“ dohromady.
Jsou vytvářeny tyto složité záhyby, díky nimž mají jednotlivé složky stejnou chemickou vlastnost, že jsou vodoodpudivé. Ti pak rádi leží proti sobě. Když se několik proteinů spojí a vytvoří proteinový komplex, nazývá se to kvartérní struktura.
Takový proteinový komplex však není po zbytek svého života rigidní: změny v podjednotkách vedou ke změnám funkce. Může reagovat s jinými látkami v těle. Protein může mít až několik tisíc podjednotek, jako např hemoglobin, který je umístěn červeně krev buňky a transportuje kyslík.
Všechny články v této sérii:
