Suxamethonium nebo sukcinylcholin je depolarizující svalová relaxancia související s acetylcholin, To je použito v anestézie vyvolat dočasné relaxace svalů. Působí přitom na nikotinový receptor Ach (acetylcholin receptor) svalové koncové desky, kde vede k trvalé depolarizaci.
Co je suxamethonium?
Suxamethonium (chemický název: 2,2 ′ - [(1,4-dioxobutan-1,4-diyl) bis (oxy)] bis (N, N, N-trimethylethanaminium)) je analogem kurare, silného neurotoxinu. Suxamethonium je depolarizující svalový relaxant a působí jako agonista svalového nikotinového Ach receptoru. V tomto ohledu je to jediný depolarizující svalový relaxant používaný v humánní medicíně. Acetylcholin je obvykle a neurotransmiter uvolňované nervovými buňkami na synapsy do svalových buněk k vyvolání depolarizace a tím i pohybu svalu. Při tomto procesu se acetylcholin znovu rozkládá stejně rychle, jak se váže na receptory. Sukcinylcholin má podobný účinek jako acetylcholin, ale rozdíl je v tom, že se znovu nerozkládá a způsobuje tak nepřetržitou depolarizaci. Sval se po chvíli uvolní, a proto se často používá suxamethonium anestézie uvolnit pacienty, aby mohli být následně ventilováni, protože lék ovlivňuje také dýchací svaly. Suxamethonium je sůl kyseliny jantarové (sukcinát), která je na obou koncích esterifikována cholinovým zbytkem. Výsledkem jsou dva kladné náboje. Z tohoto důvodu se suxamethonium prezentuje dvěma záporně nabitými chlorid ionty k dosažení neutrálního stavu.
Farmakologické účinky na tělo a orgány
Acetylcholin slouží jako neurogenní přenašeč mezibuněčné komunikace. Je zabalen ve váčcích v motorických neuronech a je uvolňován do synaptická rozštěp v reakci na signál. Přitom se váže na nikotinové receptory ve svalové endplate. Úspěšné navázání vede k otevření kanálu spojeného s receptorem, na který se váže acetylcholin. Tento kanál umožňuje hlavně kladně nabité ionty jako např sodík a draslík, ale také záporně účtováno chlorid ionty projít. Ty tečou podél gradientu, buď do nebo ze svalové buňky. To má za následek typický iontový proud. Protože přechod pro sodík vedoucí do buňky je největší, svalová buňka se stává více a více kladně nabitým, protože sodík je kladně nabitý iont. Buňka se depolarizuje a vytváří takzvaný excitační postsynaptický potenciál (zkráceně EPSP). Když tento EPSP dosáhne určitého prahového potenciálu, an akční potenciál lze generovat. Tento akční potenciál šíří se dále podél svalu a nakonec vede k svalové záškoláctví prostřednictvím dalších procesů. K ukončení depolarizace na svalové koncové desce se acetylcholin štěpí acetylcholinesterázou. Produkty štěpení se znovu vstřebávají do nervová buňka. Suxamethonium má podobnou strukturu jako acetylcholin, tj. Výše uvedená sekvence svalového záškubu je přesně stejná. Jediný rozdíl je v tom, že suxamethonium se nerozkládá acetylcholinesterázou. Ve výsledku zůstává vázán na svalový receptor a dochází k trvalé depolarizaci. Normálně je po depolarizaci receptor převeden do neaktivního stavu, ze kterého se po krátké době zotaví a je opět připraven na další depolarizaci. Kvůli trvalé depolarizaci však receptor zůstává v neaktivním stavu a dochází k excitačnímu bloku. Po počátečním záškubu svalů následuje relaxace.
Lékařské použití a použití pro léčbu a prevenci.
Suxamethonium nachází použití jako depolarizující svalové relaxanci především v anestézie. Používá se hlavně tam, kde je potřeba krátkodobá relaxace svalů. Je to proto, že suxamethonium má krátkou dobu působení pouze 10 minut, ale nástup akce je zaznamenáno již po jedné minutě. Pro delší operace je nutné opakované užívání suxamethonia. Používá se pro intubace během indukce anestézie, protože usnadňuje zavedení trubice do průdušnice. Suxamethonium se navíc používá k relaxaci ventilovaných pacientů. Používá se také v anestezii jako lék volby k navození anestézie u pacientů, kteří nejsou půst, což zvyšuje riziko zvracení a aspirace obsahu žaludku. Toto se označuje jako rychlá indukce sekvence. Dalším údajem je snížení svalové hmoty kontrakce během záchvatů. Genetické varianty pseudocholinesterázy představují problém. Tento enzym degraduje suxamethonium a tím rozkládá svaly relaxace. Jeden z 2500 XNUMX pacientů má kvůli genetické vadě příliš nízkou hladinu pseudocholinesterázy. Výsledkem je, že působení suxamethonia u postižených jedinců trvá déle a je třeba je odpovídajícím způsobem delší dobu ventilovat. Suxamethonium se podává jako injekční roztok.
Rizika a vedlejší účinky
Někteří pacienti jsou méně schopni rozložit suxamethonium, protože jim chybí enzym pseudocholinesteráza. Výsledkem jsou život ohrožující svalové bloky dýchacích svalů. Krátké svalové záškuby při nástupu suxamethonia správa může způsobit smrt několika svalových buněk, v závislosti na jejich pevnost. Draslík v buňkách může unikat, což vede k srdeční arytmie stejně jako další kardiovaskulární problémy. Mezi další nežádoucí účinky patří zvýšení nitroočního tlaku, proto by se neměl používat v případech známých glaukom. Někteří pacienti si stěžují na svaly bolest který trvá několik dní po operaci, připomíná bolavé svaly. V těchto vzácných případech správa suxamethonia vede k maligní hypertermie. Vyznačuje se skutečností, že trvalá kontraktura svalových vláken výrazně zvyšuje tělesnou teplotu. Z tohoto důvodu jsou pacienti se svalovými chorobami (např svalová dystrofie) by neměly být léčeny suxamethoniem. Suxamethonium by také neměly užívat pacienti s nestabilitou buněčná membránanapříklad kvůli popáleniny a zranění. Dlouhodobě imobilizovaní pacienti by se také měli léčivu vyhýbat, protože zvyšuje citlivost Ach receptorů.
