Lymfom léčba by měla být zahájena okamžitě po stanovení diagnózy, aby se zabránilo dalšímu rozvoji onemocnění. Při léčbě Hodgkinův lymfom, oba chemoterapie a radioterapie se používají v kombinaci. Chirurgická léčba se nepoužívá, protože se jedná o systémová onemocnění a odstranění odpovídajících lymfy pravděpodobně povede k dalšímu zvětšení lymfatických uzlin.
Které chemoterapeutické léky se používají, závisí na typu lymfom a jeho fáze. Podávání léků se opakuje, dokud není dosaženo určitého počtu cyklů. Poté může být použita radiační terapie.
V pokročilých fázích chemoterapie se obvykle provádí po dobu 8 cyklů, což odpovídá období šesti až sedmi měsíců. V dřívějších fázích jsou obvykle uvedeny dva cykly a radioterapie je následován. Pokud se nemoc během léčby nebo po ní šíří dále v těle, nazývá se to progrese a vysoká dávka chemoterapie je nezbytné.
Dále v těchto případech a transplantace kmenových buněk bude nutné. K časnému relapsu dochází, když od konce léčby uplynuly více než tři měsíce, ale ještě nebyl dosažen celý rok. V případě pozdního relapsu již byla překročena roční hranice.
Chemoterapie i radiační terapie mají řadu vedlejších účinků. Navzdory neustálému vývoji léků se tyto vedlejší účinky snižují, ale nikdy jim nelze úplně zabránit. Například s chemoterapeutickými léky nové generace nevolnost a zvracení, které byly dříve často nekontrolovatelné, lze ovládat pomocí kombinovaných přípravků.
Nicméně nebezpečné krev často dochází ke změnám počtu, které oslabují imunitní systém do té míry, že existuje zvýšené riziko infekce. Pravidelný krev kontroly počtu jsou proto naprosto nezbytné. Protože existuje obecná inhibice buněčného dělení, vypadávání vlasů lze očekávat u většiny chemoterapeutických léků.
Dále může dojít k poškození nervových buněk v těle brněním a necitlivostí, ale také může dojít k paralýze se ztrátou funkce jednotlivých částí těla. Nežádoucí účinky radiační terapie jsou spíše lokalizovány na ozařovanou oblast a pohybují se od mírného zarudnutí kůže až po popáleniny, šoky, ztrátu chuť a zápach. Únava během radioterapie uvádí většina pacientů.
Léčba nehodgkinských lymfomů závisí na podskupině a je velmi složitá. V zásadě se však také skládá z chemoterapie kombinované s radiační léčbou. Mezi další terapeutické možnosti patří cytokinová terapie, jejímž cílem je stimulovat imunitní systém, a protilátková terapie.
I zde transplantace kmenových buněk lze zvážit v případě nereagování. V případě velmi pomalé progrese nehodgkinských lymfomů je možné se nejprve vzdát terapie a pečlivě sledovat pacienta krev počet. V dalším průběhu onemocnění však může být nutná léčba.
U chronických lymfocytů leukémieLéčba má smysl pouze v případě, že je nemoc ve velmi pokročilém stadiu nebo pokud má pacient příznaky v rané fázi. Pro léčbu jsou k dispozici následující možnosti: chemoterapie a monoklonální protilátky. Možnosti chirurgické terapie i radioterapie nehrají při léčbě chronických lymfatických cest žádnou roli leukémie.
I zde existuje řada komplexních léčebných režimů, které zajišťují kombinované podávání chemoterapeutických látek. Léčba pacienta první linie se nazývá terapie první linie. Pokud dojde k relapsu, tato terapie se nazývá terapie druhé linie.
