Zlomenina distálního poloměru

Definice

Distální poloměr zlomenina je zlomenina distálního poloměru, tj. části poloměru poblíž zápěstí. S přibližně 25% všech zlomenin je distální poloměr zlomenina je nejčastější zlomeninou u lidí. Postiženi jsou sportovci i starší pacienti, kteří upadnou z různých příčin.

Nicméně, postmenopauzální změny v hormonální vyvážit může také podporovat zlomeniny. Na něco málo přes 80%, tzv. Colles zlomenina je mnohem častější než Smithova zlomenina. V případě Collesovy zlomeniny pacient spadne na dorzálně nataženou ruku.

Fragment zlomeniny je vyklouben dorzálně a radiálně, tj. Směrem k poloměru. Smithova zlomenina tvoří protějšek Collesovy zlomeniny a popisuje pád na směrem dolů ohnutou, dlaně ohnutou ruku. Fragment zlomeniny je přesunut do dlaně, tj. Směrem k ruce, a také radiálně (směrem k Vystoupil).

Pokud kromě radiální zlomeniny dojde k dislokaci ulny (ulny), nazývá se to a Galeazziho zlomenina. Traumatologicky je zde příčinou pád ven obráceného předloktí. Kromě dvou výše zmíněných, velmi běžných forem zlomeniny distálního poloměru existují i ​​další méně časté zlomeniny, které - pojmenované podle svých počátečních deskriptorů - mají různé názvy: U zlomeniny šoféra je styloidní proces přerušen v distálním poloměru.

Styloidní radiální proces se v němčině také nazývá styloidový proces a odkazuje na malé rozšíření blízko zápěstí který obklopuje prst kořen kosti po stranách. U Bartonovy zlomeniny je ovlivněna také horní část radiálního kloubního povrchu, takže - jako v případě zlomeniny šoféra - je označována jako intraartikulární zlomenina, tj. Zlomenina postihující kloubní dutinu. Anatomickým, traumatologickým protějškem je obrácená Bartonova zlomenina, při které je zlomena spodní část distálního, radiálního kloubního povrchu. Obě Bartonovy zlomeniny zahrnují kloubní dutinu nebo kloub, a jsou proto označovány jako intraartikulární.