Beta blokátor
Beta-blokátory jsou nepostradatelné, zejména u pacientů se slabým čerpáním srdce (=selhání srdce) nebo pro pacienty po a infarkt. Beta-blokátory odvozují svůj název od receptorů na internetu srdce. Receptory jsou něco jako překladače buněk a orgánů.
Látky Messenger se na ně zakotví a způsobí předem určenou změnu. Takzvané beta-receptory se nacházejí mimo jiné na srdce. Přijímají signály z našeho vegetativního nervový systém, zde tzv sympatického nervového systému.
Aktivuje se při fyzické námaze a stresu a zefektivňuje naše tělo. Zvyšuje srdeční frekvence v srdci a dělá to silnější. Rozšiřuje průdušky, abychom mohli lépe dýchat, a brzdí činnost střev, aby poskytli co nejvíce energie pro výkon.
Signály nervový systém jsou přijímány a konvertovány různými receptory / překladači. Rozlišuje se mezi alfa a beta receptory (řecký výraz pro písmena A a B). Alfa receptory jsou mimo jiné umístěny na plavidla a způsobují zúžení, zatímco beta receptory se nacházejí hlavně v plicích a srdci. beta-blokátory zabraňují působení hnacího sympatiku nervový systém blokováním beta receptoru pro jeho vysílač.
Výsledkem je, že srdce bije méně rychle a silněji. Pokud srdce bije pomaleji a méně silně, méně krev se pumpuje do cévního systému a krevní tlak může klesnout. Kromě příznivého účinku na vysoký krevní tlak, beta-blokátory mají také velkou výhodu ve snižování spotřeby kyslíku v srdci tím, že buší pomaleji a méně energicky, protože méně práce znamená nižší spotřebu energie.
To prospívá pacientům s ischemickou chorobou srdeční plavidla (= cévy, které dodávají srdce a leží kolem něj jako věnec), protože u těchto pacientů již cévy nejsou schopné dostatečně transportovat krev k srdečnímu svalu v důsledku kalcifikace, což má za následek nedostatek průtoku krve a v neposlední řadě infarkty. Zvláštní opatrnost při léčbě beta-blokátory je nutná u pacientů s astmatem nebo jinými obstrukčními látkami plíce nemoci, jako je COPD. Vzhledem k tomu, že receptory srdce se také nacházejí v podobné variantě na plicích, stimulace receptorů může kromě účinku na srdce vyvolat také záchvat dušnosti, protože dýchací cesty se zúžením způsobí ucpáním beta receptory.
Při dalším vývoji byly proto vyvinuty selektivnější beta-blokátory, které mají v nižších dávkách větší účinek na srdce než na plíce, což obvykle tuto komplikaci vylučuje. Příklady těchto takzvaných kardioselektivních (kardio = srdce) beta blokátorů jsou metoprolol a atenolol. Kromě astmatického záchvatu jsou nejdůležitějšími vedlejšími účinky všech beta-blokátorů přírůstek hmotnosti na začátku léčby, poruchy mužské potence, pokles krev tlak až do oběhového kolapsu, zvýšení cholesterolu úrovně a zvýšení rizik cukrovka mellitus.
Cukrovka nebo trvale příliš pomalu bijící srdce (= bradykardie) jsou proto kontraindikacemi proti užívání betablokátoru. Beta-blokátory jsou často označeny příponou „-olol“ v názvu účinné látky. Inhibitory ACE zaútočit na úplně jiný mechanismus těla.
Inhibitory ACE odvozují svůj název od enzymu, který blokují při práci, od AC enzymu (= konvertující angiotensin enzymy). Tento enzym způsobuje uvolňování látky v těle, která stahuje krev plavidla, takzvaný angiotensin, známý jako „vaskulární napínák“. Protože Inhibitory ACE blokovat tento AC enzym a tím se produkuje méně vazokonstrikčních látek, cévy zůstávají široké a krevní tlak nemůže stoupat příliš vysoko.
Jelikož účinek závisí na aktivitě enzymu, je často obtížné předvídat účinek ACE inhibitoru. Léčba by proto měla být zahájena v nízkých dávkách a pod lékařským dohledem. Aktivita enzymu je zvláště vysoká, když diuretika jsou podávány současně.
Zde bude účinek inhibitoru ACE velmi silný. Kombinovaná léčba těchto léků by proto měla být zahájena jen velmi opatrně. Kromě tohoto účinku na cévy mají ACE inhibitory také příznivý účinek na průběh selhání srdce.
V této čerpací slabosti srdce zabraňují procesu remodelace, díky kterému je srdce stále neúčinnější. Častou komplikací terapie je suchý podrážděný kašel, který dostane asi 5-10% léčených pacientů. Jelikož se tento jev neomezuje na jedinou účinnou látku ze skupiny ACE inhibitorů, nedoporučuje se změna účinné látky, ale je indikován úplný přechod na jinou skupinu antihypertenziv.
Ve většině případů je pak terapie volena pomocí blokátoru AT1. Kožní vyrážky a otoky, tzv. Edém, ledvina dysfunkce a silné poklesy krevní tlak může také nastat během léčby ACE inhibitory. ACE inhibitory nejsou povoleny v případech ledvina poškození, vady srdeční chlopně nebo během těhotenství.
V těchto případech je nutné použít jiné přípravky. Nejznámějšími členy skupiny inhibitorů ACE jsou kaptopril, původní látka ACE inhibitorů, enalapril, účinnější a déle trvající přípravek. Novější přípravky mají ještě delší dobu působení, takže podávání třikrát denně kaptopril a podávání dvakrát denně enalapril, každý den je vyžadována pouze jedna administrace. Zástupce inhibitorů ACE lze poznat podle slova končícího „-pril“ na konci názvu účinné látky.
Všechny články v této sérii:
