Diagnóza a klasifikace Rakovina ledvin

Diagnóza a klasifikace

Nevyhnutelné pro detekci a staging ledvin rakovina jsou fyzické (klinické) vyšetření, ultrazvuk (sonografie), vylučovací urografie (hodnotí vylučování močí) a počítačová tomografie (CT). Existují dvě společné klasifikace fází, systém TMN a klasifikace Robson. Oba jsou založeny na rozsahu původního nádoru (primárního nádoru), lymfy uzel nebo vzdálený metastáza diferenciace tkáně (tj. kdy lze stále identifikovat původní tkáň tumoru).

Staging má vliv na další terapii a na prognózu pacienta. Klasifikace TMN podle UICC / WHO (1997) Před operací, an angiografie (zobrazování tepen), kavografie (při pohledu na dolní vena cava) a MRI břicha jsou volitelné. Něco hledat metastáz, rentgen hrudníku (truhla) ve dvou rovinách, CT plicnebo se vytvoří kostní scintigram (akumulace radioaktivních látek v nádorové tkáni).

  • T- primární nádor: T1 (nádor omezen na ledviny, <7 cm) T2 (nádor omezen na ledviny,> 7 cm) T3 (infiltrace žíly nebo nadledvin; Podrobnosti: a, b, c) T4 (infiltrace nad Gerota fascia)
  • N- Regionální lymfatické uzliny: N0 (nezamořené) N1 (solitární, regionální) N2 (> 1 regionální LK) N3 (vícenásobné zamoření,> 5 cm)
  • M- vzdálené metastázy: M0 (žádné vzdálené metastázy) M1 (vzdálené metastázy; orgánový kód)

Diferenciální diagnózy

Renální cysty může být také zodpovědný za výše uvedené příznaky. To lze objasnit pomocí zobrazovacích postupů, jako jsou:

  • Sonografie (ultrazvuk)
  • CT (počítačová tomografie)
  • MRT (magnetická rezonance břicha)

Terapie a prevence

Přispět k prevenci karcinomu ledvinových buněk: V případě dosud nediferencovaného karcinomu ledvinových buněk je standardní léčbou chirurgické odstranění nádoru (radikální nefrektomie nádoru) spolu s ledvina, nadledvinka a sousední lymfy uzly. Pokud je to nutné, ovlivněno krev plavidla jsou odstraněny a nahrazeny cévní protézou (náhrada za cévní řezy). Provoz má také výhody v případě, že již existuje metastáz: takzvané paraneoplastické příznaky (příznaky, které nejsou přímo způsobeny nádorem nebo jeho metastázami, ale souvisejí s výskytem nádoru; např. zvýšené krev sedimentační rychlost 56%, anémie 36%), stejně jako související s nádory bolest a krvácení je sníženo.

Lze také odstranit jednotlivé metastázy. U pacientů, kteří mají pouze jeden ledvina od začátku je to odstraněno jen částečně. Lokální recidiva, tj. Nový nádor ve stejném místě, je pokud možno znovu odstraněna.

Přínos adjuvantní terapie (následná chemoterapie, hormonální léčba, radiační terapie apod.) Nebyl prokázán. Intervence, které nemají za cíl vyléčit, ale zmírnit příznaky (paliativní intervence), jsou odstranění metastáz z plic, mozek a kosti. Karcinomy ledvinových buněk reagují málo na záření nebo chemoterapie.

  • Zdržet se kouření
  • Vyhýbání se určitým skupinám léky proti bolesti (např léky proti bolesti obsahující fenacetin, např. paracetamol)
  • Hubnutí
  • Screening pacientů s těžkou renální slabostí Selhání ledvin (terminální renální nedostatečnost), cystické ledviny, von-Hippel-Lindauův syndrom, tuberózní skleróza

Novějším vývojem je použití takzvaných „modifikátorů biologické odpovědi“, které zasahují do pacienta imunitní systém podpůrným způsobem k léčbě nádoru. Poslové látky imunitní systém (interleukin-2, nádor nekróza faktory) se používají k omezení růstu nádorových buněk a označují je jako cíle pro zabíjení buněk (cytotoxické) T-lymfocyty a makrofágy (vlastní obranné buňky těla).

Tyto bílé krev buňky (leukocyty) zajišťují, že se nádorové buňky ničí samy (apoptóza) nebo se aktivně podílejí na destrukci (např. prostřednictvím fagocytózy). Pozitivní účinky jsou však obvykle poměrně krátké a obvykle nepřeváží pozorované vedlejší účinky. Mohou být vhodné pro paliativní léčbu.