ISG syndrom | ISG - sakroiliakální kloub

ISG syndrom

Projekt ISG syndrom není jednotně definována. Zahrnuje různé poruchy spojené s bolest Lze jej tedy chápat jako kolektivní pojem, který pokrývá různá onemocnění sakroiliakálního kloubu. Termín syndrom sakroiliakálního kloubu se částečně vztahuje na onemocnění, která vedou k chronickým bolest.

Typický bolest is bolest v zádech, zejména v oblasti pánve (také bolesti dolní části zad). Bolest se objevuje také v hýždích a postranní pánvi a v oblasti slabin. Typické příčiny ISG syndrom jsou artróza jako známka opotřebení, přetížení a přetížení vazivového aparátu, zánětu u jiných základních onemocnění (např. Bechterevova choroba) a uvolněním vazivového aparátu u žen během těhotenství a po narození.

Během těhotenstvíje uvolnění vazivového aparátu žádoucí a nezbytný postup, protože rodit je možné pouze o něco větší pohyblivostí v sakroiliakálním kloubu. Jako diagnózu lze provést různé klinické testy, pokud ISG syndrom je podezřelý. Typický je předhazovací jev, při kterém zkoušející palpuje kostní výběžek pánve na obou stranách stojícího pacienta (tzv. Spinae iliacae posteriores superiores: tyto lze nahmatat na zádech sledováním kyčelních kopečků shora směrem k hýždě).

V těchto bodech se u syndromu ISG obvykle vyskytuje také tlaková bolest. Když se pacient pomalu ohýbá dopředu, hodnotí se, zda se tyto kostnaté výčnělky pohybují dopředu rovnoměrně na obou stranách. Pokud tomu tak není, znamená to zablokování sakroiliaka klouby.

Existuje několik dalších klinických testů, které zahrnují pohyb v sakroiliakálním kloubu a jejichž bolestivost naznačuje syndrom ISG. V kombinaci s typickými spouštěči, jako je jednostranné držení těla při sezení nebo při sportu, lze diagnostikovat. Zobrazovací postupy jako např RentgenVyšetření CT, MRI obvykle nejsou nutná.

Mohou však být užitečné v jednotlivých případech, pokud je průběh onemocnění komplikovaný nebo existuje-li podezření na chronický zánět ISG (sakroiliitida) jako příčina příznaků. Terapeuticky jsou u syndromu ISG zpočátku zvažována konzervativní opatření. Patří mezi ně úleva od bolesti u klasiky léky proti bolesti (např ibuprofen).

Kromě toho mohou pomoci fyzioterapeutická opatření a vyhýbání se zvláštním stresovým situacím. V závažných případech injekce bolestivého kloubu s lokální anestetika a kortizonLze nabídnout látky podobné látkám (za určitých okolností i s průvodcem CT). Velmi zřídka se také zvažuje chirurgická léčba se ztužením ISG.