Komplikace | Hnisavá meningitida

Komplikace

komplikace:

• Mozkový edém (otok mozku) se zvýšením intrakraniálního tlaku
• Waterhouse-Friedrichsenův syndrom (10–15% případů meningokokové sepse)
• Hydrocefalus (= hydrocefalus, tj. Voda v nervech nemůže odtékat a hromadit se) v důsledku zánětlivých adhezí mozkových blan
• Akumulace hnisu v dutinách mozku, kde se normálně nachází mozková tekutina (mozková komora; komorové lymfatické uzliny)

Terapie

Terapie hnisavá meningitida je založeno hlavně na: Pokud patogen ještě nebyl identifikován, intravenózní antibiotická léčba kombinovaná s několika antibiotika je zahájeno co nejdříve, v závislosti na podezřelém patogenu. Toto je založeno na podezřelém patogenu. Pokud je detekován patogen, je antibiotická léčba specificky přizpůsobena patogenu.

Existují tedy různé doporučené terapeutické shamy, které závisí na patogenu a jeho chování při rezistenci (neúčinnost určitých antibiotika kvůli tvorbě odporu). Citlivost patogenů na různé antibiotika je testován na tzv. antibioogramu. Peniciliny interferují se strukturou buněčné stěny bakterie a zabránit tak jejich růstu.

Jsou zvláště účinné proti grampozitivním bakterie jako jsou pneumokoky a gramnegativní koky, jako jsou meningokoky, které jsou léčeny vysokými dávkami penicilin G po dobu 10 až 14 dnů. V zásadě lze použít cefalosporiny penicilin alergie. Pokud hnisavá meningitida se vyvinulo kvůli odpovídajícímu zaměření zánětu, toto zaměření (paranazální dutiny, mastoid, střední ucho; mozek absces; viditelné na CT) musí být okamžitě chirurgicky odstraněny.

Léčba mozek otok je zvláštní obtíž. Konvenční terapie zahrnuje zvednutí horní části těla do úhlu asi 30 °, dostatečné podání léky proti bolesti a normalizace tělesné teploty. Ve vzácných případech je pacient podroben anestézii (thiopental anestézie).

Pokud stále existují známky mozkového tlaku (zvracení, zakalení vědomí), je učiněn pokus o čerpání vody „z mozek tkáň do krev plavidla„(Osmoterapie) s intravenózním podáním hyperosmolárních roztoků, jako jsou roztoky glycerolu, mannitolu nebo dextrózy. Molekuly vody proudí z místa s nízkou koncentrací do místa s vyšší koncentrací, tj. Z tkáně do krev. Podávání steroidů, jako je kortizon, které mají protizánětlivý účinek, byly a jsou kontroverzní po dlouhou dobu, ale nakonec se ukázaly jako neúčinné při léčbě otoku mozku.

Pouze dexamethason Bylo prokázáno, že (Fortecortin) má určitý příznivý účinek. Doporučuje se podat 10 mg dexamethason bezprostředně před podáním antibiotika a v tom pokračovat každých 6 hodin po dobu 4 dnů. Nedávné studie ukázaly, že to snížilo úmrtnost a četnost nepříznivých průběhů i poruch sluchu, ale je pravděpodobnější, že to bude spíše obecným pozitivním vlivem na průběh onemocnění než snížením nitrolebního tlaku (Německá společnost neurologie).

Pokud mozkový tlak přetrvává nebo je-li přítomen hydrocefalus, je třeba zvážit použití komorové drenáže. Za tímto účelem je trubice (bočník) vložena přímo do prostorů mozkomíšního moku mozku, aby mozkomíšní moku mohl odtékat ven a snížil se mozkový tlak. V případě infekce meningokokem je závažný průběh meningokokové sepse (krev otrava meningokokem a meningokokovými toxiny) může vést ke komplikacím tzv. meningokokových zápal mozkových blanWaterhouse-Friedrichsenův syndrom, ve kterém je hlavním cílem aktivace vlastního koagulačního systému těla se spotřebou koagulačních faktorů rozpuštěných v krvi, což vede k četným menším a větším krvácením do kůže a dalších orgánů.

Tyto faktory srážlivosti musí být nahrazeny pod neustálou laboratorní kontrolou. Z tohoto důvodu se navíc podává krevní plazma (Fresh Frozen Plasma = FFP), protože obsahuje koagulační faktory. Od puberty dále, inhibice krevní sraženina formace (trombóza) s antikoagulancii (hepariny) se také doporučuje jako profylaxe proti trombóze.

• Léčba antibiotiky
• Chirurgické odstranění zánětlivých ložisek, pokud jsou přítomna
• Terapie tlakem na mozek
• Terapie komplikací
• U dříve zdravých dospělých, ale také u imunokompromitovaných a alkoholiků, širokospektré antibiotikum, které prochází přes hematoencefalická bariéra dobře (cefalosporiny 3. generace, např. cefotaxim nebo ceftriaxon, 2 g 3x / den) se zpočátku kombinuje s ampicilin (5 g 3x denně).
• U pacientů, kteří pravděpodobně získali bakterii v nemocnici (nosokomiální infekce) po operaci nebo traumatu se vankomycin (2 g denně každých 6-12 hodin) kombinuje s meropenemem nebo ceftazidimem (2 g třikrát denně).
• U mladých pacientů s kožními příznaky je relativně jistý výskyt meningokoka. V těchto případech je léčba prováděna s vysokými dávkami penicilin G. Přesto musí být patogen stále detekován.