PříčinyZřízení | Hnisavá meningitida

PříčinyZřízení

Vývoj hnisavá meningitida lze vysledovat zpět ke třem příčinám. Hnisavá meningitida Nejběžnější je šíření patogenů krví (hematogenní zápal mozkových blan). To může být případ, kdy bakteriální infekce (např

nosohltanu (rýma) nebo plíce (kašel)) zobecňuje, tj. patogeny se šíří s krev v celém těle. Na druhé straně mohou být patogeny z chronického hnisavého ohniska opakovaně omyty krevnapříklad u chronických endokarditida (zánět srdce sval a srdeční chlopně = patogeny šířené ze srdce) nebo osteomyelitida (chronická kostní ulcerace = patogeny se šíří z kosti). Nejběžnější patogeny: meningokoky, pneumokoky, streptokoky, stafylokoky, enterokoky

• Hnisavá meningitida krví (obvykle po kapičková infekce, např

  přes kašel nebo rýmu)

• Kontaminovaná meningitida
• Přímá (sekundární) meningitida

Kontaminovaná meningitida Provedeno zápal mozkových blan obvykle vyplývá z infekce hlava, např. infekce paranazální dutiny (akutní nebo chronické), střední ucho or mastoiditida (processus mastoideus je kost spánkové kosti za zevnějškem zvukovod). Je to kost naplněná vzduchem, která je spojena s střední ucho). Zde patogeny migrují tenkými kostními stěnami lebka do takzvaného subarachnoidálního prostoru a vést tak k infekci.

Subarachnoidální prostor s jeho třemi meningy leží mezi kostmi lebka a mozek a je obklopen mozkomíšním mokem, tzv. mozkomíšním mokem. Bakterie které vstupují do tohoto prostoru kostí nejdříve projdou vnějším, tvrdým meningy (dura mater). Pod tím leží střední, jemná pavučina (pavoukovitá membrána), pod kterou se nachází dotyčný prostor (sub = pod, sub-arachnoid = umístěný pod pavučinou), který je naplněn mozkomíšním mokem a ze kterého mohou patogeny snadno se šíří po celém povrchu mozek (A mícha).

Dolní hranici tohoto subarachnoidálního prostoru tvoří vnitřní, měkká meningy (pia mater), která jako jemná vrstva leží přímo na mozek a sleduje ji ve svých brázdách a svitcích. Nejběžnější patogeny: Pneumococcus, meningococcus. Přímá (sekundární) meningitida I v lebka zranění, jako jsou zlomeniny základny lebky, bakterie které kolonizují nosohltan a dutiny mohou snadno migrovat do subarachnoidálního prostoru, zvláště pokud byly zraněny vnější tvrdé mozkové pleny.

A konečně, v případě otevřených poranění lebky mají patogeny přímý přístup k mozkomíšnímu moku, takže v mnoha případech dojde v krátké době k zánětu. Nejběžnější patogeny: pneumokoky, hemophilus influenzae, stafylokoky. Kromě klinicky působivého a trendem určujícího klinického obrazu je primární vyšetření u podezřelých bakterií zápal mozkových blan je odstranění a vyšetření mozkomíšního moku (likéru).

Měl by být získán před zahájením antibiotické léčby a vyšetřen na přítomnost patogenů, buněk, bílkovin, cukru a laktát. Tyto faktory označují typ zánětu. Normální a zdravá mozkomíšní tekutina je čirá jako voda.

Je odfiltrován pomocí krev v určitých bodech mozku a poté je distribuován v mozkových blanách mozkem a mícha. Odstraňuje se zavedením duté jehly do jednoho z prostorů mezi 3. a 5. bederním obratlem v mícha prostor pod míchou (bederní propíchnout). míšní tekutina poté kape touto jehlou do sterilních zkumavek.

Samotný jeho vzhled může poskytnout informace o typu onemocnění a možných patogenech: In hnisavá meningitida je zakalený až hnisavý, u virové meningitidy jasný až nanejvýš poněkud zakalený. Kromě mozkomíšního moku je vždy vyšetřována krev a oba nálezy jsou porovnávány. Toto vyšetření se nazývá diagnostika alkoholu (vyšetření mozkomíšního moku).

Bederní propíchnout se neprovádí, pokud se pacient rychle stane v komatu nebo pokud existují jiné známky zvýšeného intrakraniálního tlaku nebo známky narušené srážlivosti. Pro potvrzení diagnózy je patogen detekován pod mikroskopem po Gramově barvení (vizualizace patogenu v barvě), bakteriologická detekce se provádí aplikací kultury. V 70-90% případů je detekce patogenů možná. Krevní kultura (krevní nátěr na kultivačním médiu) je pozitivní ve 30-50% případů.

Krev také vykazuje leukocytózu (akumulaci bílé krvinky) a zvýšení CRP (C-reaktivní protein, Hodnota CRP), což je nespecifický marker pro průběh zánětlivých procesů v těle. Na rozdíl od virového je také zvýšen procalcitonin v séru meningencefalitida. PCR (polymerázová řetězová reakce) pro detekci bakteriální DNA nebo detekci bakteriální protilátky se provádí pouze v případě, že výsledek CSF je nejasný nebo patogen není detekován.

Kromě toho CT (= počítačová tomografie) hlava (CCT = lebeční počítačová tomografie) se obvykle provádí také k posouzení paranazální dutiny (maxilární sinus, frontální sinus, buňky etmoidů) a možná ložiska tání mastoidů (mastoidní proces), ze kterých lze přenášet meningitidu. Stejně tak ostatní hnis ohniska jako mozek absceslze rozeznat krvácení nebo infarkty (oběhové poruchy mozku). Tímto způsobem lze také odhadnout rozsah stávajícího mozkového tlaku způsobeného mozkovým edémem nebo hydrocefalem (hydrocefalem).