Léčba nevolnosti

Terapie a léčba nevolnosti

Terapie pro nevolnost je velmi pestrá. Často se jí již dá ulevit jednoduchými přírodními prostředky. Jemný gastrointestinální čaj vyrobeno z heřmánku nebo máta peprná je obzvláště užitečné.

Kapky zázvoru mají také pozitivní účinek. Kapky s výtažky z Iberis amaris a vlaštovičník se také osvědčily. Další postižení lidé tvrdí, že homeopatická léčiva jako např nux vomica nebo colchicum, tabacum or kokculus mají uklidňující účinek na nevolnost or zvracení.

Chemoterapeuticky léčeni pacienti i ostatní postiženi nevolnost někdy také spoléhat na účinek zázvoru na zmírnění nevolnosti. Podle americké studie na University of Rochester ve státě New York, 644 rakovina u pacientů se třemi cytostatiky bylo prokázáno, že mají až o 40% méně nevolnosti a zvracení ve skupině zázvoru ve srovnání s placebem. Vědci se domnívají, že protizánětlivý účinek zázvoru je způsoben pozitivním účinkem na sliznice gastrointestinálního traktu.

Specifická léčba nevolnosti obecně závisí na jejích přesných příčinách nevolnosti. Například pokud je nevolnost způsobena nervozitou, relaxace cvičení, vytrvalost sport nebo odpočinek mohou pomoci. Pokud zvracení střed města mozek je současně podrážděný, nevolnost po zvracení často zmizí, protože se vylučují možné spouštěcí látky.

Pokud se nevolnost nezlepší v důsledku těchto opatření nebo následováním dočasného strava, léky na nevolnost, tzv antiemetika, lze také uvést. Patří mezi ně například H1 antihistaminika (např. promethazin, meklizin, dimenhydrinát), které jsou účinné při potlačování nevolnosti, zejména v případě kinetózy, nebo prokinetika (např. metoklopramid), která podporuje vyprazdňování žaludku.

Pokud je nevolnost způsobena kyselostí žaludek, antacida může zmírnit příznaky. Pokud je nevolnost souběžným příznakem jiného onemocnění, jako je gastrointestinální nebo infekční onemocnění, je nutná cílená léčba tohoto základního onemocnění. Místo tří nadměrných jídel se při léčbě nevolnosti doporučuje několik malých jídel.

Stimulací toku slina, např. žvýkáním dýně semena, ovesné vločky, suchary atd., nevolnost lze léčit. Nevolnost může být také rozptýlena. Éterické oleje jako bergamot, citron, máta peprná nebo mandarinka mohou být také účinné proti nevolnosti.

V případě nevolnosti a zvracení v případě cestovní horečka, kromě dietních opatření - lehké jídlo, žádný alkohol, káva a nikotin atd. - dobrá klidná volba místa (např. v letadle poblíž křídel, v autě na předních sedadlech, na lodi na palubě se současným upevněním pevného bodu na obzoru očima) se doporučuje přinést oko a pohyb hlášeny orgán rovnováhy do harmonie. Jako účinné se ukázaly skopolaminové omítky, které se lepily za ucho.

Je však třeba poznamenat, že se to zvyšuje nitrooční tlak az tohoto důvodu nesmí být používány pacienty s glaukom. Náplasti jsou k dispozici pouze na lékařský předpis. Použití antihistaminika (např. difenhydramin) je primárně určen k prevenci nevolnosti.

Tito agenti jsou k dispozici jako žvýkačkave formě tablety nebo čípku. Musí být přijata před zahájením cesty. Jejich účinek trvá až čtyři hodiny.

Podle Švýcarského lékařského fóra mají tlumící účinek, takže vás unavují. Nevolnost lze uklidnit řízeným výdechem. Více informací o tomto tématu naleznete zde: Léky proti zvracení Dýchací centrum se nachází v mozek v bezprostřední blízkosti centra zvracení v prodloužené poloze míchamedulla oblongata.

Tělo se může uklidnit vědomým vydechováním, a tak předcházet nevolnosti nebo proti ní bojovat. I mírné hladění obličeje postiženého a krk uklidňuje mozek zastavit. Tato metoda je vhodná zejména pro děti.

Při léčbě psychogenní nevolnosti a zvracení je třeba nejprve vyloučit organické příčiny. Pro úspěch léčby je rozhodující intenzivní zaměstnání a diskuse s postiženými osobami, stejně jako zvládání stresové situace. Důležitá je také ochota pacienta vyhovět = spolupráce postiženého při léčbě - důležitější než léková terapie je intenzivní zaměstnání, lékařská empatie - to znamená identifikace a soucit -, dlouhé a otevřené rozhovory mezi lékařem a pacientem a následně společný rozvoj strategie.

Tlak na pacienta, který na sebe vyvíjí, by měl být snížen nebo odstraněn a přehnaná očekávání by měla být uvedena na pravou míru. Ke stresovým situacím z hlediska profese a osobních vztahů se tak přistupuje otevřeně a v ideálním případě i překonává.