Synonyma v širším smyslu
Uterus myomatosus, intramurální myom, subserózní myom, submukózní myom
Definice
Myom je benigní nádor, který pochází ze svalové vrstvy děloha.
Frekvence
Odhaduje se, že přibližně jedna ze tří žen ve věku nad 30 let je postižena myomem. Jedná se o nejčastější benigní nádory děloha - méně než 0.5% všech myomů je maligních.
Způsobit
Definitivní příčinu vzniku nádoru nebylo zatím možné určit. Bylo však prokázáno, že svalové buňky jsou stimulovány ženským pohlavním hormonem estrogenem, a proto se znovu objevují až v plodném věku, tj. Mezi pubertou a menopauza (viz také naše téma o menopauze). Struktura děloha (S. Anatomy of the uterus) je rozdělena do tří vrstev: Vnitřní dutina je lemována sliznicí (sliznice), zatímco děloha je zvenčí zakryta a pojivové tkáně kůže (serosa).
Mezi těmito dvěma vrstvami leží svalová vrstva, ve které může dojít k myomu. Podle této nomenklatury je směr šíření myomu rozdělen do tří forem:
- Při takzvaném intramurálním růstu (lat.: Uvnitř, uvnitř stěny) se nádor šíří pouze uvnitř tlusté svalové vrstvy.
Tento typ růstu se vyskytuje nejčastěji.
- Subserous (latinsky: sub-lower, serosa-the pojivové tkáně myom) je charakterizován směrem vnějšího růstu směrem ke krycí pokožce pojivové tkáně. Existuje riziko, že sousední struktury, jako jsou močovody nebo plavidla sousedící s dělohou může být odštípnuto.
- Submucous (lat.: Sub-under, sliznice- růst sliznice) je doprovázen vnitřním šířením myomu směrem k dutině dělohy.
Tato forma růstu je poměrně vzácná, ale je zvláště patrná v rané fázi kvůli krvácivým anomáliím.
Kromě toho se všechny formy myomu mohou v průběhu času měnit. Patří sem například tvorba dutiny (cystická přestavba) nebo kalení (kalcifikace). Zejména v případě submukózních myomů existuje riziko vzestupu infekcí z pochvy v důsledku jejich růstu ve směru do děložní dutiny.
Subserózní myom je parazitický myom, který roste do pobřišnice a následně je dodáván s krev pobřišnicí. U všech forem růstu je možný tzv. Stvol. V tomto případě je skutečný nádor připojen k místu původu pouze jakýmsi způsobem pojivové tkáně stonek. Vždy existuje nebezpečí, že rotací kolem své vlastní osy plavidla zásobující nádor jsou odštěpeny ve stopce, což vede k buněčné smrti v myomu. U takzvaného uterus myomatosus je děloha pronikána četnými nádory, což obvykle vede k masivním příznakům.
