Hypernatremia - hovorově nazývaný přebytek sodík - (synonyma: hypertonická dehydratace; hypovolemická hypernatremie; solný edém; ICD-10-GM E87.0: hyperosmolalita a hypernatremie) nastane, když koncentrace séra sodík u dospělého stoupá nad hodnotu 145 mmol / l.
Fyziologické sérum osmolarita záleží téměř výlučně na sodík koncentrace. Hypernatremie je tedy doprovázena hyperosmolalitou (hyperosmolaritou).Osmolalita je součet Molární koncentrace všech osmoticky působících částic na kilogram rozpouštědla. V případě hyperosmolality (hyperosmolal) je větší počet rozpuštěných částic na kilogram kapaliny než v referenční kapalině.
Rozlišují se následující formy hypernatrémie:
- Hypovolemická hypernatremie (= hypertonická dehydratace / „dehydratace“): nadměrná koncentrace sodíku se současně sníženým intravaskulárním objemem („v cévách“); je to důsledek zvýšeného vylučování tekutin (moč, pot) nebo v důsledku nemoci nebo léků
- Hypervolemická hypernatremie (= hypertonická hyperhydratace / „nadměrná hydratace“): příliš vysoká koncentrace sodíku se současně zvýšeným intravaskulárním objem; to vyplývá z příliš vysokého příjmu solného roztoku; zažívací: mořská voda intoxikace (pití soli voda) nebo iatrogenní (např. infuze hypertonického solného roztoku nebo roztoku hydrogenuhličitanu sodného nebo solí penicilinu obsahujících sodík)
Prevalence (frekvence onemocnění) je asi 5%. Na jednotce intenzivní péče sodík vyvážit poruchy patří mezi nejběžnější poruchy elektrolytů (narušení elektrolyty (krev soli)), s prevalencí asi 25%, a jsou spojeny se špatným výsledkem pacienta (terapeutický výsledek).
Průběh a prognóza: Hypernatremie vede k posunům tekutin mezi extracelulárním a intracelulárním prostorem (extracelulární prostor (ECR) = intravaskulární prostor (umístěný uvnitř plavidla) + extravaskulární prostor (umístěný mimo cévy); intracelulární prostor (IZR) = tekutina umístěná uvnitř buněk těla). V tomto procesu je tekutina odebírána z mozek, tj mozek buňky se dehydratují („dehydratují“). Výsledkem jsou nejprve nespecifické příznaky (silná žízeň, pocit slabosti, únava, horečka, neklid a potíže se soustředěním) a později u mozkových příznaků (klinický vzhled mozek poruchy), jako je cefalgie (bolest hlavy), záchvaty, zmatenost a poruchy vědomí (somnolence / ospalost s abnormální spavostí až kóma/ silné hluboké bezvědomí charakterizované absencí reakcí na odpověď). Léčba hypernatrémie, pokud je příčinou onemocnění, musí být kauzální („příčinná“). Jinak je léčba symptomatická, tj. Orální nebo intravenózní podání správa (např. 5% glukóza roztok a jedna třetina deficitu tekutin s izotonickým roztokem elektrolytu; viz „Droga Terapie" pro detaily).
