Peritoneální rakovina

Synonymum: Peritoneální karcinomatóza

Úvod

Peritoneální rakovina nejčastěji označuje metastázu nádorových buněk z jiných nádorů v břišní dutině do pobřišnice, Přednostně metastáz z pankreatu, játra a rakovina vaječníků. Zpočátku peritoneální karcinom probíhá bez příznaků, ale v průběhu onemocnění často vede k zadržování vody v břiše a bolest. Ve velmi vzácných případech byly buňky pobřišnicestejně jako všechny ostatní buňky těla mohou degenerovat, aniž by byly známy jejich příčiny. Vybraná léčba, kromě odstranění původního nádoru a částí pobřišnice, je intraperitoneální chemoterapie.

Co je pobřišnice a na co se používá?

Peritoneum je pro laiky velmi neznámou, ale velmi důležitou součástí našeho těla. Jako tenká kůže obklopuje většinu orgánů naší břišní dutiny, jako je střevo, játra a žaludek. Skutečnost, že tyto orgány jsou pokryty pobřišnicí, je nesmírně důležitá, protože pobřišnice produkuje tekutinu, břišní tekutinu, která slouží jako kluzná vrstva pro orgány.

Tato posuvná vrstva umožňuje, aby se trávicí orgány během trávení velmi snadno pohybovaly proti sobě a brání tomu, aby se o sebe třely smyčky. Více informací o tom najdete pod pobřišnicí. Tento povlak vytváří v břiše jakýsi ohraničený prostor. V tomto prostoru se také shromažďuje zvýšená peritoneální tekutina, která se tvoří například při zánětu, kdy bakterie jsou přítomny v břiše nebo obvykle tam, kde jsou játra poškození.

Tento přebytek břišní tekutiny se nazývá ascites. V extrémních případech může být několik litrů dokonce přítomno v břiše. Normální množství tekutiny může být kompenzováno pobřišnicí, takže tekutina, která se shromáždila v břiše ve formě lymfatické tekutiny, je každý den reabsorbována.

Pouze když vyvážit mezi produkcí a reabsorpcí je narušen vývoj ascitu. Právě tato charakteristika pobřišnice jako vrstvy pokrývající všechny orgány ji činí velmi náchylnou k množení nádorových buněk orgánů v ní uložených, protože se mohou snadno šířit do dalších orgánů prostřednictvím souvislého povlaku. Ve velmi vzácných případech mohou buňky pobřišnice, stejně jako všechny ostatní buňky, také nekontrolovatelně degenerovat a množit se.

Pouze ve velmi vzácných případech pocházejí nádory přímo z velmi tenké buněčné vrstvy pobřišnice, ale nádory z jiných orgánů jsou přesto na pobřišnici velmi časté a pak se nazývají peritoneální karcinomatóza. Téměř každý nádor rostoucí v jednom z těchto orgánů dříve nebo později dosáhne pobřišnice, rozloží se na ni a vytvoří se peritoneální metastázy. Peritoneální rakovina proto obvykle není „prvním“ nádorem (= primární nádor), ale je tvořen z metastáz různých jiných (primárních) nádorů. Někdy primární nádor vůbec není znám a první příznaky se pak spustí až usazením nádoru ve formě peritoneálního karcinomu. Pokud metastáz jsou metastázy, které kolonizují pobřišnici a vedou k peritoneální rakovina, jsou to většinou metastázy z dceřiných nádorů dvojtečka rakovina, žaludek rakovina, rakovina vaječníků, rakovina ledvinových buněk, rakovina jaterních buněk a od gynekologických (např. pokročilých rakovina dělohy nebo rakovina vaječníků nebo vejcovodů).