Terapie
Toto jsou pouze obecné informace! Terapii a všechny možné možnosti terapie je třeba projednat s odpovědným lékařem! Ne všichni pacienti jsou vhodní pro každou terapii, a proto je každá léčba rozhodnutím od případu k případu, které lze dále podpořit níže uvedenými metodami.
Operace nebo přímá chemoterapie z pobřišnice se používá pouze v případě, že výhody operace nebo chemoterapie převáží rizika a důsledky metody. Pokud jde o vodu v břiše, existují některé léky, které mohou snížit tlak v těle a působit proti zvýšené tvorbě břišní tekutiny. Dále vypouštění břišní tekutiny přes a propíchnout (propíchnutí ascitu) může také snížit tlak v břiše a tím zlepšit kvalitu života.
Je pravidlem, ale po vypuštění břišní tekutiny, ke kterému dochází v důsledku peritoneální rakovina, obvykle se znovu objeví nová břišní tekutina. Skutečná příčina není odstraněna. Je možné, že břicho ihned po propíchnout břišní tekutiny.
Změna v strava může také pomoci. Intraperitoneální chemoterapie znamená, že chemoterapie se podává přímo do (= intra) pobřišnice a ne, jak je známo z jiných nádorových terapií, prostřednictvím krev plavidla v celém těle, aby se dostal k nádoru. Výhodou je zde ochrana zbytku těla, která je nevyhnutelně ovlivněna chemoterapií prostřednictvím krev plavidlaa zvýšená koncentrace v požadovaném místě působení, pobřišnice.
Chemoterapie je zahájena během operace a poté pokračuje několik dní na jednotce intenzivní péče. Důvodem je to, že i když lze viditelné části nádoru v pobřišnici odstranit, vždy zůstávají jednotlivé neviditelné nádorové buňky, které pak mohou růst v nové rakovinné nádory. Následná chemoterapie se pokouší zabránit tomuto procesu zničením těchto buněk chemoterapeutickými léky.
Další neobvyklou vlastností tohoto typu chemoterapie je to, že se provádí teplou medikací při cca. 42 ° C (= hypertermická chemoterapie). Na jedné straně to má tu výhodu, že nádorové buňky reagují velmi citlivě na teplo, a na druhé straně další účinek, že některé používané chemoterapeutické léky mají lepší účinek, pokud se používají zahřáté.
I když se tato terapie jeví jako velmi účinná, zdaleka není vhodná pro všechny pacienty. Kromě kritérií, díky nimž je léčba neproveditelná pouze do značné míry, existují i kritéria, která hovoří naprosto proti léčbě. Kritéria, která od počátku vylučují provádění léčby, jsou nádory, které již vytvořily dceřiné nádory mimo břišní dutinu (= vzdálené metastáz), stejně jako velmi chudý generál stav pacienta například v důsledku výrazného kardiovaskulárního onemocnění nebo růstu nádorových buněk do břišní aorty.
Zde rizika a důsledky léčby převažují nad výhodami, které může mít pro pacienta. V případě relativních kontraindikací by léčba měla být prováděna pouze po velmi intenzivním zvážení: Takovými situacemi jsou například velmi velké množství břišní tekutiny (= ascites) nebo střevní obstrukce způsobené nádorem nebo jeho dceřinými nádory. V těchto případech je často sporné, zda chemoterapie skutečně přináší pacientovi výhody.
Před rozhodnutím o léčbě nebo proti ní je na prvním místě detailní diskuse s každým pacientem. Pacient by se měl rozhodnout, pouze pokud zná všechny argumenty pro a proti terapii a zváží je proti sobě s lékařskou podporou. Radiační terapie je v břiše velmi obtížná.
Radioterapie a chemoterapie útočí na všechny buňky v těle, které se velmi rychle dělí a množí. Ačkoli nádorové buňky mají tuto vlastnost ve zvláště výrazné míře, všechny buňky sliznic v ústa a gastrointestinálního traktu stejně jako vlasy také vlastnit tuto vlastnost. Radiační a chemoterapeutická činidla nemohou rozlišit, zda jsou buňky nádorové buňky nebo ne, takže působí na všechny tyto buňky nefiltrované.
K tomu, aby radioterapie aby došlo k co nejmenšímu poškození orgánů bez nádoru, musí být možné tuto oblast velmi přesně vymezit. V břišní dutině je to však obtížné nemožné, protože střevo i pobřišnice jsou neustále v pohybu v důsledku pohybů střeva. Proto není možné cíleně zaměřit na pobřišnici, která pak stále více ovlivňuje velmi citlivé střevní buňky a nenávratně je poškozuje.
V zásadě operace k léčbě peritoneální rakovina je také možné. V takovém případě je však třeba vzít v úvahu rozsah zamoření. Pokud se jedná o metastázu jiného nádoru a jsou ovlivněny i jiné orgány kromě pobřišnice, není chirurgický zákrok obecně nutný a důraz je kladen na chemoterapii založenou na lécích.
If metastáz se nacházejí pouze na pobřišnici, lze zvážit chirurgické odstranění pobřišnice. Toto je hlavní operace, kterou je třeba provést otevřeně. Není neobvyklé, že během operace jsou odebrány orgány spojené s pobřišnicí.
Slezina, žlučník, membrána nebo dokonce části střeva nelze vždy takto uchovat. Posledně jmenované často vede k tomu, že pacientovi zůstane pouze umělý vývod střev, aby bylo možné odstranit všechny postižené úseky střeva. Pokud se rozhodne ve prospěch chirurgické léčby, lze současně zahájit chemoterapii.
Po operaci je také důležitá dlouhodobá doprovodná chemoterapie. Mělo by zajistit, že všechny degenerované buňky, které v těle stále zůstávají, jsou úspěšně zničeny. Operace pobřišnice se provádí ve specializovaných centrech pro onkologickou břišní chirurgii. Před rozhodnutím podstoupit tento závažný zákrok je třeba vzít v úvahu věk pacienta, doprovodná onemocnění a prognostické šance na uzdravení. Pokud se jedná o čistě paliativní koncept léčby, tj. Cílem není léčba, ale spíše co největší osvobození od příznaků a nejlepší možná kvalita života, chirurgická léčba se obvykle nevyžaduje.
Všechny články v této sérii:
