Šarlatová horečka (Scarlatina)

Purpur horečka (synonyma: scarlatina (šarlatová horečka); spála; šarlatový angína; streptokoková angina pectoris; MKN-10 A38: šarlatový horečka) je infekční onemocnění hrdla způsobené bakterií Streptococcus pyogenes (séroskupina A; skupina A β-hemolytická streptokoky; PLYN (streptokoky skupiny A)).

Kromě tohoto infekčního onemocnění bakterie také způsobuje nemoci, jako je infekční onemocnění kůže (erysipelas) nebo nekrotizující fasciitida (foudroyantní život ohrožující infekce kůže, subcutis (podkožní tkáň) a fascie s progresivní gangréna; často pacienti s cukrovka mellitus nebo jiné nemoci vedoucí k oběhové poruchy nebo snížená imunitní obrana).

Purpur horečka je speciální forma zánět hltanu (zánět hrdla), při kterém bakterie produkuje toxiny, což zase vést na systémovou (ovlivňující celý organismus) infekci.

Nový kmen Streptococcus pyogenes byl objeven v Anglii a Walesu, který produkuje podstatně více exotoxinu A a je považován za odpovědný za nárůst invazivních šarlatová horečka v této oblasti.

Zásobníkem patogenů jsou lidé.

Výskyt: Infekce se vyskytuje celosvětově.

Aby bylo možné matematicky kvantifikovat nakažlivost (infekčnost nebo přenosnost patogenu), byl zaveden takzvaný index nakažlivosti (synonyma: index nákazy; index infekce). Indikuje pravděpodobnost infekce neimunní osoby po kontaktu s patogenem. Index nakažlivosti pro šarlatová horečka je 0.1–0.3, což znamená, že 10–30 ze 100 neočkovaných osob se nakazí po kontaktu s nakaženou spálou. Index manifestace: Přibližně 30–40% osob nakažených spálou je zřetelně nemocných spálou.

Sezónní akumulace onemocnění: Šarlatová horečka se vyskytuje častěji od října do března.

Přenos patogenu (způsob infekce) je většinou aerogenní (kapičková infekce ve vzduchu; kýcháním a kašláním), ve vzácných případech také kontaminovaným jídlem nebo voda.

Přenos z člověka na člověka: Ano.

Inkubační doba (doba od infekce do nástupu nemoci) je obvykle 2-4 dny.

Špičkový výskyt: K onemocnění dochází převážně ve věku mezi 3 a 10 lety.

Počet zánět hltanu způsobené streptokoky se odhaduje na 1-1.5 milionu ročně (v Německu).

Infekčnost (nakažlivost) obvykle končí 24 hodin po zahájení léčby antibiotiky terapie. Během prvních dnů roku terapieinfikované osoby by se měly vyhýbat komunitním zařízením, jako jsou školky nebo školy.

Toto onemocnění ponechává celoživotní imunitu příslušné skupině A způsobující onemocnění streptokok typ (= streptokok A). Jelikož však existuje mnoho různých typů, onemocnění se může objevit několikrát.

Průběh a prognóza: Onemocnění je snadno léčitelné antibiotika. Jestliže terapie není adekvátní, komplikace jako revmatická horečka (asi 3 týdny po A-streptokokové zánět hltanu), glomerulonefritida (ledvina onemocnění se zánětem ledvinových filtrů; 1-5 týdnů po A-streptokokové faryngitidě) nebo myokarditida (zánět srdce sval). Hematogenně (krevním řečištěm) se infekce může šířit po celém těle (septický průběh), i když je to velmi vzácné.

V některých částech Německa se na tuto chorobu vztahuje hlášení podle zákona o ochraně infekcí (IfSG).