Co je to nádor spojivek?
Na nádoru se mohou tvořit nádory spojivka, stejně jako na všech ostatních tkáních těla. Tyto nádory spojivky mohou být benigní nebo maligní. Benigní nádory spojivky jsou mnohem častější.
Mezi nimi jsou tzv. Limbus dermoid a spojivkové papilomy. Nádor nemusí nutně znamenat rakovina. V zásadě je nádor pouze nadměrná tvorba tkáně, která je způsobena mutacemi genetického materiálu.
Avšak v případě benigního nádoru, jako je limbus dermoid, přídavná tkáň nezpůsobuje žádné poškození, protože neexistuje riziko maligní degenerace. Benigní nádor spojivky je omezen na spojivka a neroste do sousední tkáně. Jelikož jsou však esteticky výrazné a neodpovídají obecnému ideálu krásy, benigní nádory spojivky jsou často odstraněny.
Jaké jsou nádory?
Podobně jako zbytek kůže, černá kůže rakovina se může také vyvíjet na spojivka. U spojivky se tomu říká spojivka melanom. Spojivka melanom je maligní nádor spojivek.
Vyvíjí se v průběhu času z původně benigní melanózy, tj. Z nadměrné proliferace pigmentových buněk v spojivce. Vzhledem k velkému počtu pigmentových buněk je spojivka melanom také se jeví tmavě hnědá až černá. Díky tmavému zabarvení je spojivkový melanom velmi dobře rozpoznatelný na jinak bílé spojivce jako ohraničená, černá a obvykle kulatá skvrna, která často mírně vyčnívá.
Jelikož je melanom spojivky maligním nádorem spojivky, doporučuje se včasné odstranění a pravidelné následné kontroly oční lékař by mělo být provedeno. Pokud není spojivkový melanom odstraněn, existuje riziko, že může velmi rychle dorůst do hlubších vrstev oka a metastázovat. Výhodné metastatické cesty spojivkového melanomu jsou sousední lymfy uzly v hlava a krk oblast.
V této fázi je velmi obtížně léčitelný spojivkový melanom a vysoká míra komplikací. Spojivka lymfom je také zhoubný nádor spojivky. Roste jako lososově růžová boule, většinou v dolním záhybu dolního víčka, na straně obrácené k oku.
Protože je navenek podobný neškodným zánět spojivektj. zánět spojivky, někdy vede k ukvapené nesprávné diagnóze. Spojivka lymfom by měl být chirurgicky odstraněn kvůli jeho malignímu růstu. To není neobvyklé pro spojivky lymfom nastat jako součást systémového onemocnění, tj. takového, které postihuje celé tělo.
Při diagnostice spojivkového lymfomu je proto třeba vždy hledat další maligní procesy u pacienta. Pokud je však lymfom spojivky odstraněn včas a nedojde k dalšímu postižení orgánů, má dobrou prognózu. v dětství, spojivkový lymfom se často vyskytuje v souvislosti s generalizovaným nehodgkinským lymfomem.
Jedná se o určitý typ lymfomu, který pochází ze speciálních buněk v krev, hovorově známý jako „rakovina krve“. Nemoc může být maligní různými způsoby v závislosti na jednotlivci. U dětí z afrického regionu je zvýšený výskyt spojivkových lymfomů na základě Burkittova nádoru (endemický pro Afriku).
Nádor spojivky obvykle způsobuje u pacientů poměrně málo příznaků. Ty jsou primárně závislé na umístění, velikosti a typu nádoru spojivky. Pacienti si často všimnou malého, tmavšího zabarvení jinak bílé spojivky v průběhu času, které nezmizí, ale spíše se zvětší jeho velikost a intenzita.
Někdy je zabarvení také mírně zvýšené, a tak se jeví jako druh malého uzlíku na jinak hladké spojivce. Samotné vidění zůstává nádorem spojivky zcela nedotčeno. Někteří pacienti popisují a pocit cizího těla v oku nebo mírný otok, zvláště když nádor spojivek naroste.
Pocit cizího tělesa nebo nodulární elevace nádoru mohou způsobit podráždění a zarudnutí spojivky, suché oči a další zánět spojivek. Bez ohledu na změnu barvy způsobenou nádorem spojivky se oko jeví červené a může dojít ke zvýšené slzení. Samotný nádor spojivky však sám o sobě nezpůsobuje bolest.
Vidění může být nanejvýš poněkud narušeno v pozdějších fázích, kdy nádor již narostl do takové velikosti, že oko již nelze úplně zavřít nebo zorná osa již není vyrovnána centrálně. Jedná se však o extrémní případy, s nimiž se dnes v našich lékařsky vysoce rozvinutých zemích již nesetkáme. Protože nádory spojivky jsou nádory na vnější části oka, tj. Přední části viditelné zvenčí, jsou obvykle již jasně viditelné pouhým okem.
Přesto je nezbytné konzultovat odborníka oční lékař aby se mohl podrobněji podívat a posoudit změny v spojivce pomocí různých nástrojů. Standardem je vyšetření štěrbinovou lampou, které umožňuje dobrý výhled na spojivku a zbývající přední segment oka. Kromě toho oční lékař může uměle rozšířit žák s oční kapky získat hrubý přehled o tom, co se děje uvnitř oka a jeho zadních částí, jako je sítnice.
To je důležité, aby bylo možné posoudit rozsah a růst nádoru. Dále bude oftalmolog chtít použít zobrazovací techniky k dokumentaci nálezů fotograficky (což je důležité pro posouzení rychlosti růstu) a sekční zobrazovací techniky ke zkoumání, zda se nádor spojivky již rozšířil do hlubších vrstev. Nakonec a rozhodující pro konečnou diagnózu je odebrán vzorek.
To pak může být zasláno na patologické oddělení, kde bude podrobně prozkoumáno a pomocí genetických diagnostických metod umožní přesné rozlišení mezi různými typy spojivkových nádorů. Je-li to nutné, může být součástí odběru také pokus o úplné odstranění nádoru spojivky a jeho odeslání na patologické oddělení. Protože nádor spojivky je patologická proliferace tkáně na spojivce, je v konečném důsledku jedinou možností k odstranění této tkáňové proliferace chirurgické odstranění.
Ale ne každý případ nádoru spojivky vyžaduje chirurgický zákrok. Benigní nádory spojivek, jako je spojivkový papilom nebo limbus dermoid, se obvykle neodstraní. Neexistuje žádné nebezpečí maligní degenerace a jejich růst je tak pomalý, že je není třeba odstraňovat.
Jelikož však pro některé pacienty představují kosmetický problém a nejsou slučitelné s jejich osobním smyslem pro estetiku, jsou často odstraňovány. Záleží na stav nádoru spojivky a pacienta se postup provádí v lokální nebo krátkodobé anestezii. Nádor spojivky se poté vyřízne jemným skalpelem a spojivka se v případě potřeby slepí nebo sešije.
U maligních nádorů spojivky, jako je melanom spojivky nebo lymfom spojivky, je situace odlišná. Jsou zdegenerované rakovina buňky, které mohou potenciálně růst do okolních vrstev tkáně a v nejhorším případě se rozšířit po celém těle. Proto je v každém případě nutný chirurgický zákrok.
V závislosti na typu nádoru chemoterapie or kryoterapie (zmrazení určité oblasti) lze zvážit alternativně nebo dodatečně, ale o tom musí rozhodnout oftalmolog po konzultaci s histopatologem. Postup je podobný odstranění benigních nádorů, kromě toho, že lze odstranit větší plochu, aby se odstranily „neviditelné“ nádorové buňky. Ať už je to benigní nebo maligní, v obou případech je odstraněná tkáň následně vyšetřena a hodnocena patologem, aby se zjistilo, zda je třeba odstranit všechny zbývající buňky v oku, nebo zda byl nádor zcela vyříznut.
Příčiny nádorů spojivek jsou stejně rozmanité jako jejich projevy a stupně závažnosti. Jako většina nádorových onemocnění jsou nádory spojivky způsobeny mutací genetického materiálu, tj. Genů, které jsou odpovědné za abnormální růst tkáně. Tyto mutace se mohou objevit čistě náhodou, kvůli malým chybám, ke kterým dochází během procesů trvalé regenerace a duplikace v našich buňkách.
Nebo mohou být také způsobeny vnějšími vlivy. Mutagenní materiály a látky primárně zahrnují mnoho druhů záření. Nejde však pouze o radioaktivní záření, jaké se nachází v jaderných elektrárnách, které škodí našemu genetickému materiálu.
Každodenní záření ve slunečních paprskech, takzvané UV A a UV B záření, může také pronikat naší kůží do genů a tam uvést do pohybu mutační procesy. Ve výsledku se může stát, že jednotlivé nemocné buňky degenerují a bez zábran rostou a množí se. Tyto buňky pak tvoří počáteční nádorové buňky.
U benigních nádorů, jako je limbus dermoid nebo spojivkový papillom, nádorové buňky nyní pokračují v neomezeném růstu a přemisťují zdravou okolní tkáň, ale nepronikají do ní ani nezhoršují její strukturu a funkci. Maligní nádorové buňky jsou různé. Zvyšují počet a velikost a nadále se rozšiřují a rostou do dalších buněk a ničí je.
To je například případ spojivkových lymfomů. Maligní nádory by měly být léčeny co nejdříve. V závislosti na typu a závažnosti nádoru spojivky spočívá léčba v chirurgickém odstranění nádoru a v případě potřeby v chemoterapeutické následné léčbě.
V případě benigních nádorů často stačí pravidelně kontrolovat jejich růst a zahájit vhodnou léčbu pouze v případě, že růst nádoru rychle postupuje. - Terapie lymfomu
- Provádění chemoterapie
Prognóza nádoru spojivky závisí na typu nádoru. Důležitá je také doba diagnózy, protože růst může být pokročilejší v závislosti na typu nádoru.
Benigní nádory spojivky jsou neškodné a představují pouze kosmetické poškození oka. V zásadě nemusí být odstraněny a mohly by, pokud to pacientovi nevadí, zůstat v oku po zbytek svého života. Maligní nádory spojivky, zejména však spojivkový melanom (tj. Rakovina černé kůže spojivky), musí být odstraněny co nejdříve a je-li to nutné, musí být podáno další ozařování nebo chemoterapeutická léčba.
Zejména melanom spojivky má tendenci rychle růst a formovat se metastáz. Jakmile je této fáze dosaženo, je léčba obtížná a úplné vyléčení je bohužel nepravděpodobné. Obecně je velmi důležité pečlivé sledování ošetřujícím oftalmologem, aby bylo možné rozpoznat a léčit možnou progresi růstu nádoru nebo po operaci opětovné objevení se nádorových buněk v čase.
Bohužel nádory spojivky mají silnou tendenci se opakovat. To znamená, že pravděpodobnost recidivy tumoru spojivky je relativně vysoká i po chirurgickém odstranění. O to důležitější je být v kontaktu s oftalmologem, pravidelně se vyšetřovat a být pozorný.
