Antibiotikum tetracyklin patří do skupiny tetracyklinů. Doxycyklin a minocyklin může být také zahrnut do této skupiny. Zejména v ambulantním dosahu antibiotika jsou dány rádi.
Účinek
Tetracykliny inhibují biosyntézu proteinů bakterie a tak mají účinek inhibující růst (bakteriostatický). Tento mechanismus je dnes poměrně dobře prozkoumán. Předpokládá se, že tetracykliny se vážou na takzvanou 30 S podjednotku 70 S ribozomy a tím inhibují prodloužení řetězce Proteinů.
Oblasti použití
Patogenní spektrum tetracyklinu jsou Chlamydia psittaci, C. trachomatis a mykoplazma. Používá se také při léčbě Lyme nemoc a v profylaxi malárie.
Nežádoucí účinky
Stížnosti na gastrointestinální trakt a poškození sliznic jsou pozorovány poměrně často. Ve vzácných případech to může vést k tzv. Pseudomembranózní kolitida, které pak musí být zpracovány samostatně. Tetracykliny pronikají do zubů a kosti a lze je tam uložit.
Důvodem je schopnost tvořit komplex s vápník. Depozice v kosti a zuby jsou nevratné a mohou tak vést k poruchám růstu kostí a zežloutnutí a smalt vady zubů. Při léčbě tetracykliny je třeba se vyhýbat slunci, protože lze relativně často pozorovat zvýšenou citlivost na světlo s kožními reakcemi (fotodermatóza). Tetracykliny mají a ledvina a játra škodlivý účinek, může způsobit zvýšený tlak v lebka stejně jako závratě a chůzi a nejistotu ve stoje.
Kontraindikace
Během léčby by se neměly podávat tetracykliny těhotenství nebo u dětí mladších osmi let nebo v kombinaci s mlékem, železem a drogami ze skupiny látek antacida.