Vedlejší účinky a lékové interakce
Nežádoucí účinky sedativ jsou rozmanité a každá skupina léků má své vlastní vedlejší účinky. Proto by příbalová informace k léku měla být pečlivě prostudována a měl by být konzultován lékař nebo lékárník. Nežádoucí účinky obecně závisí na dávce sedativa a délce léčby.
Roli hrají také další faktory, jako je věk pacienta a lékové interakce. Zejména poslední hraje důležitou roli a před užitím by měly být s lékařem vyjasněny možné lékové interakce sedativa a tak se vyhnuli. Sedativa vyvolat fyzické a psychické vedlejší účinky.
Časté nežádoucí účinky na psychologické úrovni jsou ospalost, apatie a únava. Současně je narušena struktura spánku, zejména jsou zkráceny fáze hlubokého spánku. Kromě toho je omezena pozornost a schopnost soustředit se.
Memory dochází k poruchám. Zpomalení také prodlužuje schopnost reagovat, což může mít dramatické důsledky pro silniční provoz. Z tohoto důvodu, pacienti užívající silný sedativa by se neměli účastnit pouze silničního provozu.
Fyzické vedlejší účinky jsou stejně rozmanité: poruchy chuti k jídlu a přibývání na váze, sexuální poruchy, bolesti hlavy, bušení srdce a smyslové poruchy. Současně a relaxace dochází k muskulatuře, která je spolu s duševním zmatkem doprovázena nejistotou v chůzi a zvýšeným rizikem pádu, který může nebezpečně skončit, zejména u starých pacientů. Důležitým a nebezpečným vedlejším účinkem trankvilizérů je možný respirační a oběhový systém deprese, ke kterému může dojít zejména v případě předávkování. Zejména u starých pacientů nebo dětí existuje riziko, že účinek léků bude obrácen (paradoxní reakce) a budou se častěji vyskytovat reakce na úzkost a strach.
Podrobnější informace o různých trankvilizérech
Benzodiazepiny jsou největší a nejdůležitější skupinou trankvilizérů. Benzodiazepiny jsou rozděleni do tří skupin podle délky jejich působení. Skupina 1 zahrnuje krátkodobě působící benzodiazepiny (2 - 8 hodin), jako je midazolam (obchodní název Dormicum®), které mají zvláště vysoké riziko závislosti a zmatenosti nebo agrese.
Léky v této skupině se používají hlavně k poruchám spánku ak indukci anestézie. Ve skupině 2 existují účinné látky se středně dlouhými účinky (5 - 20 hodin), které se používají hlavně při poruchách spánku. Lorazepam (Tavor®) nebo Oxazepam (Adumbran®) patří do této skupiny.
Benzodiazepiny ve skupině 3 mají dobu působení 20 až 100 hodin, a protože se tyto léky rozkládají, produkují se metabolity, které zůstávají aktivní. Clonazepam (Rivotril®), diazepam (Valium®) nebo flurazepam (Dalmadorm®) jsou aktivními látkami v této skupině a jejich vedlejšími účinky jsou hlavně denní únava. Kromě toho je značně snížena schopnost reagovat a látky (zejména Rohypnol®) jsou často zneužívány na drogové scéně nebo existuje závislost.
Aby se zabránilo závislosti, tablety by se měly užívat co nejkratší dobu a přerušit přestávkami. Lék by měl být navíc vysazován pomalu po delší době užívání. Barbituráty (methohexital, fenobarbital, thiopental) jsou účinnější než benzodiazepiny, a proto mají v případě předávkování často ještě fatálnější následky než benzodiazepiny.
Vzhledem k tomu, že jejich účinky nelze přímo zvrátit, způsobují fatální respirační a srdeční zástava. U pacientů se navíc rychle vyvine tolerance. Kvůli četným nevýhodám barbiturátů se nyní používají pouze k indukci anestetik a epilepsie.
Možnosti drog pro antidepresivum terapie jsou nesmírně různorodé a využívají širokou škálu různých způsobů působení. Mnoho antidepresiv má na pacienta sedativní a psychomotorické tlumicí účinky. Zejména tricyklická antidepresivum antidepresiva (TCA, především amitriptyline, klomipramin, doxepin, trimipramin a Opipramol®) a selektivní serotonin inhibitory zpětného vychytávání (SSRI, např citalopram, sertralin) se také používají při léčbě obsedantně-kompulzivních poruch nebo úzkostných poruch kromě deprese.
V druhém případě se však podávají ve vyšších dávkách než v deprese. Neuroleptika se používají hlavně při léčbě schizofrenie a psychotické poruchy, ale také se používají při poruchách osobnosti nebo psychózách zahrnujících neklid, manické poruchy nebo agresi. Neuroleptika se také používají v anestetické premedikaci.
Inhibicí histamin receptory, mají také sedativní účinek. Opioidy jsou nejmocnější léky proti bolesti k dispozici s vážnými vedlejšími účinky. Terapeutické účinky opioidy jsou analgezie (léky proti bolesti) a potlačení podnětu ke kašli (antitusika).
Mezi vedlejší účinky patří závislost a závislost, respirační deprese, nevolnost a zvracení, zácpa a nízká krev tlak. Sedativní účinek je však také mezi vedlejšími účinky: Opioidy uklidnit a navodit spánek. Pacienty však lze probudit ze spánku vyvolaného opioidy, což u barbiturátů nebo benzodiazepinů není možné.
Sedativní účinek opioidů je využíván použitím vysoce účinných opioidů, jako jsou fentanyl, sufentanil nebo remifentanil jako narkotika. Tyto léky se používají k léčbě alergických reakcí, jako je seno horečka. Jejich mechanismus účinku inhibuje histamin receptory, které zprostředkovávají reakci, která spouští bdělost.
V důsledku toho je jejich inhibice histamin receptory proto vede k významným sedace. Tento původní vedlejší účinek antihistaminika, byl použit jako žádoucí efekt a existují různé prášky na spaní (doxylamin, difenhydramin) nebo anxiolytika (hydroxyzin) na bázi antihistaminika. Tyto léky jsou v lékárnách dostupné bez lékařského předpisu, protože jsou obecně vnímány pouze jako „lehké“ prášky na spaní.
Existuje řada bylinných přípravků, u nichž bylo v některých studiích prokázáno, že mají podobný účinek jako blokátory histaminových receptorů, pokud jsou užívány v dostatečných dávkách. Známým bylinným sedativem je kozlík lékařskýnebo přesněji éterické oleje extrahované z kořene kozlíku lékařského. Kozlík lékařský má uklidňující účinek a podporuje usínání a spánek.
Účinek nenastane bezprostředně po prvním příjmu, je třeba jej užívat alespoň dva týdny, dokud se účinky nezjistí. Kozlík lékařský může pomoci zejména při mírných poruchách spánku nebo stavech úzkosti. Často se používá v kombinaci s jinými léčivými bylinami.
Melissa listy a jejich éterický olej mají také uklidňující a zmírňující účinek. Levandule a mučenka mají podobný účinek. Léčivé byliny kozlík lékařský, meduňky, levandule a mučenka se často používají společně k úlevě od úzkosti.
Máta peprná, tj. čaj nebo éterický olej, má také relaxační a uklidňující účinek. Pivo (žádná nadměrná konzumace) může také působit jako sedativum. Chmel jsou důležitou přísadou piva a mají účinek navozující spánek. Používá se také kalifornský mák. Používá se v bylinné medicíny hlavně jako spací pomůcka a sedativum pro mírný psychický stres.
