Látka
Amitriptylin patří do skupiny antidepresiv. Přesněji řečeno, patří do skupiny tricyklických antidepresiv. Spolu s látkami imipramin, klomipramin, desipramin a doxepin, amitriptylin je jedním z nejznámějších a nejčastěji předepisovaných léků v této skupině látek.
Každou sekundu dochází k uvolnění takzvaných poselských látek mezi protilehlými nervovými zakončeními. Mezi tyto látky patří adrenalin, Noradrenalinu, serotonin, dopamin a několik dalších. Prostřednictvím tohoto vydání nervy vzájemně komunikovat.
Jedině tak lze přenášet podněty a mozek umí myslet a ovládat náladu a emoční pocity. Antidepresivum léky se zaměřují na citlivé vyvážit uvolňování těchto neurotransmiterů. Množství uvolněných neurotransmiterů lze ovlivnit různými způsoby.
Po jejich uvolnění jsou absorbovány z mezery mezi nervy, neúčinná a poté znovu uvolněna během následné nervové akce. Tento neurotransmiter absorpce může být blokována. Ve výsledku zůstávají déle mezi nervy (synaptická rozštěp) a může tam mít delší účinek.
Pokud jde o mechanismus účinku, je třeba odlišit akutní účinky od dlouhodobých účinků. Pokud jsou tricyklická antidepresiva podávána po krátkou dobu, vedou k inhibici výše zmíněného mechanismu zpětného vychytávání norepinefrinu, serotonin a dopamin. Dlouhodobé podávání amitriptylinu vede ke snížení receptorů, na které se váží a působí neurotransmitery (beta-receptory).
Současně jsou alfa-receptory vysoce regulované a citlivější na neurotransmitery. To vede k obecnému zvýšení pohonu. Kromě toho jsou v čelní části zvýšeny aktivity poselské látky kyseliny gama-aminomáselné mozek když se lék užívá po delší dobu. Předpokládá se, že mimo jiné je tato aktivita omezena na deprese a amitriptylin tak může mít účinek na zmírnění deprese. Amitriptylin má uklidňující (sedativní) účinek od prvního týdne, stimulační (tymeretický) účinek od druhého týdne a náladový (thymoleptický) účinek od třetího týdne.
Nežádoucí účinky amitriptylinu
Při použití amitriptylinu jsou nejběžnější vedlejší účinky: Také snižuje prahovou hodnotu pro záchvaty. To může vyvolat záchvat (epilepsie) pod amitriptylinem. Na srdce, může vyvolat arytmii (srdeční arytmie) a srdeční nedostatečnost.
Kromě toho může vést k kožním vyrážkám, nárůstu játra hodnoty, krev poruchy formace, chuť k jídlu a přírůstek hmotnosti, zvýšené vlasy růst a poruchy spánku a denně únava (syndrom vyhoření) a poruchy koncentrace. Více informací o vedlejších účincích amitriptylinu naleznete zde: Nežádoucí účinky amitriptylinu
- Sucho v ústech
- Obtížnost močení
- Zácpa, zvýšení srdeční frekvence a
- Zvýšení nitroočního tlaku (glaukom). Jako mnoho jiných psychotropní léky„Amitriptylin má několik vedlejších účinků, ale nemusí se nutně vyskytovat ve stejné míře u každého pacienta.
Zatímco někteří pacienti nemají téměř žádné vedlejší účinky ani po mnoha letech užívání amitriptylinu, u jiných pacientů dochází k několika současně se vyskytujícím vedlejší účinky amitriptylinu. Obzvláště časté je zvýšení hmotnosti při užívání amitriptylinu, které je způsobeno opakovanými záchvaty hladu a výslednou zvýšenou konzumací jídla. Celkově je přírůstek hmotnosti častým vedlejším účinkem amitriptylinu, tj. Je ovlivněn každý desátý pacient.
U některých pacientů se vyvine cukrovka mellitus, tj. tzv cukrovkakvůli nárůstu hmotnosti a zvýšenému příjmu potravy. Dalším častým vedlejším účinkem amitriptylinu je únava. K tomu dochází hlavně na začátku léčby a lze jej také použít terapeuticky, pokud mají pacienti problémy se zaspáním.
V tomto případě lze amitriptylin užít před spaním, a tak pomoci pacientovi vrátit se k odpočinku. Nicméně únava je nežádoucím vedlejším účinkem amitriptylinu, protože se může rychle proměnit v nedostatek pohonu, což u depresivních pacientů není vůbec žádoucí. Obecně platí, že takzvané poruchy centrálního nervu (tj. Vedlejší účinky ovlivňující mozek) jsou běžné a vyskytují se u každého desátého pacienta.
Kromě únavy jako vedlejšího účinku amitriptylinu bolesti hlavy (cefalgie), závratě (závrať), agresivita a zvýšené třesení (tremor). Možné jsou také vedlejší účinky na oko způsobené amitriptylinem. V takovém případě mohou být pozměněni zejména žáci.
Ty již nemusí adekvátně reagovat na podněty z dálky nebo z blízka užíváním amitriptylinu a mohou se objevit takzvané adaptační poruchy očí (akomodační poruchy). Obecně je ale třeba se bát především centrálních vedlejších účinků, tj. Těch vedlejších účinků, které jsou kontrolovány mozkem. Mezi ně patří poruchy hybnosti (ataxie), výše zmíněná únava a ospalost, zmatenost, poruchy soustředění, zvýšená úzkost, silně euforické nálady (mánie), nespavost, noční můry a zřídka halucinace.
Vedlejším účinkem amitriptylinu, kterého se obává mnoho mužů, je ztráta sexuální touhy a potence (ztráta libida až po ztrátu potence). Trpí také více než 10% všech pacientů vedlejší účinky amitriptylinu které ovlivňují srdce. Tyto zahrnují srdce zakopnutí (palpitace), příliš rychlý tlukot srdce (tachykardie) a problémy s cirkulací (ortostatická hypotenze).
Kromě toho se amitriptilyn může zvýšit nebo dokonce zhoršit selhání srdce kvůli vedlejším účinkům. Velmi zřídka tzv AV blok, tj. porucha vedení srdeční činnosti, kterou pacient poté vnímá jako poruchu srdečního rytmu. V důsledku vedlejší účinky amitriptylinu na srdci je povinné pravidelné vyšetření srdce pomocí EKG.
Gastrointestinální trakt je také ovlivněn amitriptylinem a zácpa, nevolnost a suché ústa (xerostomia) jsou častější. To může být pro pacienta tak nepříjemné, že může jíst pouze tekutinu, protože toho už není dost slina v ústa. Nežádoucí účinky na kůži způsobené amitriptylinem jsou poměrně vzácné, ale pacienti se stále více potí, což je pro mnoho pacientů velmi nepříjemné.
Poruchy citlivosti (parestézie) patří také k vedlejším účinkům amitriptylinu, které mohou mít vliv na pokožku. Obecně platí, že na začátku léčby amitriptylinem (přibližně první 2 týdny) převažují vedlejší účinky a antidepresivum účinek nastává až po přibližně 2 týdnech. Po těchto prvních dvou týdnech, kdy si tělo zvyklo na nový lék, by vedlejší účinky měly být slabší a skutečný antidepresivní účinek amitriptylinu by měl být silnější.
Přírůstek hmotnosti při léčbě amitriptylinem je jedním z nejčastějších vedlejších účinků psychotropních léků. Více než 10% všech pacientů během užívání amitriptylinu přibírá na váze. Na jedné straně je to způsobeno skutečností, že amitriptylin může narušit trávení a vést tak k častějšímu zácpa, a na druhé straně mnoho pacientů trpí záchvaty hladový hlad při užívání psychotropního léku.
Výsledkem je, že amitriptylin může vést k přírůstku hmotnosti. Na druhou stranu, někteří pacienti hubnou užíváním amitriptylinu, protože tím více trpí nevolnost a zvracení. Jiní pacienti si naproti tomu při užívání Amitriptylinu stěžují na přírůstek hmotnosti ani úbytek hmotnosti. Pokud si však pacient všimne, že díky Amitriptylinu silně přibírá na váze, je naléhavě nutné rozhodnout se s ošetřujícím lékařem (psychiatr) zda lze použít jiný psychotropní lék, protože přírůstek hmotnosti může také vést k rozvoji cukrovka mellitus (cukrovka) nebo na srdeční problémy (ischemická choroba srdeční).
