Zánět meziobratlové ploténky v krční páteři Zánět meziobratlové ploténky

Zánět meziobratlové ploténky v krční páteři

Krční páteř v lidském těle je velmi citlivá oblast. Zánět meziobratlový disk v této výšce má pro postižené extrémně přísná omezení. Krční páteř se v každodenním životě pohybuje velmi silně a téměř každý pohyb očí je nedobrovolně doprovázen pohybem v krční páteři.

V případě zánětu meziobratlový disk, To bolest je proto trvale cítit. Krční límec může stabilizovat krk během léčby a omezit svobodu pohybu. Antibiotická léčba zánětu meziobratlový disk v krční páteři je nesmírně důležitá, protože jinak by se bakteriální patogeny mohly šířit a šířit do okolních orgánů. Zvláště v krk existují některé životně důležité cesty a orgány.

Terapie

Při léčbě nekomplikovaného zánětu meziobratlové ploténky je hlavním cílem antibiotická léčba a imobilizace postižené oblasti. Kromě toho dodávka léky proti bolesti a protizánětlivé (antiflogistické) látky. Li nervové poškození nebo již existují známky zachycení, nebo pokud nelze infekci zvládnout jiným způsobem, je nutná chirurgická léčba.

Hlavní složkou konzervativní léčby zánětu meziobratlové ploténky je antibiotická léčba trvající několik týdnů. To by mělo být, s výjimkou mimořádných událostí, jako je septický průběh, vždy pouze po stanovení patogenu a testování rezistence. To je doplněno několikadenní imobilizací na lůžku.

Poté by měla být postižená oblast několik týdnů stabilizována korzetem nebo ortézou, aby se zabránilo dalšímu podráždění. Pokud zánět disku postihuje oblast dolní části bederní páteře, trvá podstatně delší doba odpočinku cca. Je nutných 6 - 12 týdnů, protože imobilizace nelze dosáhnout jinak.

Proto je často preferován chirurgický zákrok. Celková doba léčby může trvat až jeden rok. Pokud po 4-6 týdnech konzervativní léčby nedojde ke kostnímu vývoji postižené oblasti nebo infekce přetrvává, je obvykle nutný chirurgický zákrok.

Terapie zánět meziobratlové ploténky musí být do značné míry léčivý. Je třeba rozlišovat mezi kauzální a symptomatickou terapií. Mělo by dojít k oběma, přičemž první je nepostradatelný při léčbě zánětu meziobratlové ploténky.

Hlavní příčinou zánětu je metastáza bakteriálních patogenů. Ty jsou často trvalé a šíří se dále ve svém prostředí. Postupem času těžké zánětlivé metastáz a v nejhorším případě kolonizace krev a život ohrožující komplikace.

antibiotika musí být použito k potlačení bakteriálního zánětu. Existují antibiotika které mají velmi široký účinek proti velkému počtu patogenů. Ve zvláště akutních případech se používají jako první.

Ve srovnání s cílenými látkami však mají nevýhody, protože antibiotikum specifické pro patogen je účinnější a méně často vede k rozvoji rezistence u bakterie. S pomocí krev vzorky a také vzorky tkáně meziobratlové ploténky musí být získány a identifikovány původci onemocnění. Teprve poté lze vybrat a podat nejvhodnější antibiotikum.

V nemocnici se podává hlavně intravenózně infuzí, protože tímto způsobem se více účinné látky dostane do meziobratlové ploténky a jsou nutné nižší dávky. zánět meziobratlové ploténky, intravenózní antibiotikum musí být v mnoha případech podáváno po dobu až 4 týdnů. Celá terapie trvá několik měsíců. Navíc k antibiotika, léky proti bolesti se také používají při léčbě zánětu meziobratlové ploténky.

Vzhledem k dlouhému období hojení bolest musí být co nejsnesitelnější. Zpočátku lze použít naturopatická léčiva. Pro středně těžké bolest, užívají se například léky ze skupiny NSAID ibuprofen or Diklofenak.

Při extrémně silné bolesti lze například podávat také opiáty morfium. Homeopatie představuje alternativní lékařský přístup k léčení, při kterém se neléčí nemoc, ale celostní člověk. Homeopatická léčiva jsou vysoce zředěné účinné látky, například ve formě globulí, které by po přijetí měly stimulovat samoléčebné schopnosti těla.

V případě akutního stavu zánět meziobratlové ploténky, kuličky lze použít jako a doplněk k antibiotikům. Při této nemoci je nesmírně důležité užívat antibiotika. V tomto případě kuličky nepředstavují nezávislou alternativu terapie.

Mohou podporovat vnitřní léčivé síly, pouze když zánět ustoupí a bolest je zpracována. V oblasti hrudní nebo bederní páteře jsou možné chirurgické i konzervativní způsoby léčby, v oblasti sakrální je vždy indikována operace. Cílem chirurgické léčby je na jedné straně vyčistit zaměření infekce (debridement rány) a na druhé straně stabilizovat páteř.

Stabilizace je dosažena tzv spondylodéza, někdy s další implantací kostní tkáně, např. z iliac hřeben. Jednotlivá těla obratlů jsou navzájem spojena pomocí šroubů a destiček nebo nahrazena titanovými implantáty. Po operaci je tak zcela nebo částečně omezena přirozená pohyblivost páteře.

Obecně lze chirurgickou léčbu provést buď v jedné operaci, nebo ve dvou operacích. V druhém případě se nejprve odstraní pouze infekční tkáň a poté se po krátké fázi hojení stabilizuje páteř v další operaci. Přesná chirurgická metoda závisí na rozsahu poškození a na pacientovi stav.

Operaci lze provádět buď zepředu, tj. Přes břicho jako přístupovou cestu, nebo zezadu. Celkově chirurgický zákrok nabízí výhodu zkrácení doby úplné imobilizace v případě zánětu disku. Při konzervativní terapii to nese zejména riziko degenerace přídržných svalů a tvorby tzv. Pseudartróz (falešných klouby) s nesprávnými polohami páteře.

Riziko trombóza také se zvyšuje s dlouhou dobou odpočinku v posteli. I po operaci je však nutná imobilizace po dobu asi 8 týdnů, dokud se rána dostatečně nezhojí. Kromě toho dále léčba antibiotiky po dobu přibližně 12 týdnů.