Patogen a přenos Žloutenka typu B

Patogen a přenos

Patogen a přenos: zánět jater Patogen B patří do rodiny Hepadnaviridae. Struktura virové částice má velký význam pro diagnostiku a průběh infekce. The zánět jater Virus B se skládá z několika antigenně aktivních složek.

Antigenně aktivní znamená, že lidské tělo rozpoznává tyto struktury jako cizí a může se vytvářet specifické protilátky proti nim (). Struktura a složky viru jsou: Infikovaná osoba vylučuje virus téměř ve všech tělní tekutiny, Jako krev, slina, moč, sperma, vaginální hlen, slzy, mozková tekutina (alkohol) atd mateřské mléko. Tyto potenciální zdroje infekce vedou k parenterálnímu (přes gastrointestinální trakt), perinatálnímu (mezi 28. týdnem XNUMX) těhotenství do konce prvního týdne života) a přenosné infekce. Nejběžnější celosvětová přenosová cesta je z infikované matky na dítě (perinatální).

Dnes je v „západním světě“ tato cesta infekce omezena profylaktickými opatřeními. Na druhé straně převládají jiné přenosové cesty, přičemž jsou zvláště ovlivněny různé rizikové skupiny. Patří mezi ně pacienti vyžadující transfuze (příjemci krev a krevní produkty), pacienti vyžadující dialýza, zdravotnický personál, osoby s častým a nechráněným pohlavním stykem (promiskuita) a iv

drogově závislí. Odhaduje se, že více než polovina všech infekcí se přenáší v Německu. Infekčnost viru je enormně vysoká, dokonce převyšuje infekčnost HIV.

Již 1 μl krev může sloužit jako zdroj infekce. Důležitým rysem zánět jater Virus B je skutečnost, že HBV množí své „geny“ (DNA, genom) pomocí speciálního enzymu, reverzní transkriptázy, a může je začlenit do DNA zdravé játra buňka (hepatocyt). HBV proto úzce souvisí se skutečnými retroviry (např. HIV).

a přenos hepatitidy B

  • Povrchová obálka => antigen HBs („s“ jako povrch = povrch)
  • Jádro kruhové HBV-DNA
  • DNA polymeráza (DNA multiplication enzym)
  • Jaderný antigen hepatitidy B => HBc antigen („jádro“ jako jádro)
  • Obal antigenu hepatitidy B => antigen HBe („obálka“ jako v obálce)

Inkubační doba žloutenka typu B je mezi 45 a 180 dny. V průměru je doba mezi infekcí a nástupem příznaků přibližně 60 až 120 dnů. Asi v 1/3 případů však onemocnění probíhá bez příznaků, takže zde nelze určit inkubační dobu.

Ve velmi vzácných případech, např. Když je v těle silný imunodeficit (imunosuprese), může infekce znovu vzplanout. Takový imunodeficit stav existuje, když je silný imunosupresivní léky jsou podávány po orgánových transplantacích, po chemoterapie nebo v případě pozdní fáze infekce HIV. Speciální případ: Hepatitida D virová infekce Virus hepatitidy D se může nakazit pouze pomocí žloutenka typu B.

Projekt hepatitida D virus (HDV) má vadu a může se množit pouze pomocí žloutenka typu B povrchový antigen viru (HBs-Ag). Žloutenka typu B virová infekce (HBV) je podstatně ztížen dalším druhým virem. Je možné se infikovat HBV a HDV současně, ale HDV může být také štěpem na HBV. Očkování proti viru hepatitidy B vždy chrání před hepatitida D virus také.