Chirurgie středního ucha (tympanoplastika)

Tympanoplastika je název rekonstrukčního chirurgického zákroku prováděného na zvukově vodivém aparátu, konkrétněji na ušní bubínek a ossikulární řetězec. Operace z oboru otolaryngologie (ucho, nosa krční medicína) slouží ke zlepšení sluchového výkonu a obvykle je založena na opravě perforace bubínku (perforace ušní bubínek) nebo řetězové přerušení ossicles autitus. Ossicles jsou zodpovědné za přenos zvuku: ušní bubínek přenáší zvukové vibrace na malleus (kladivo), odtud se vibrace přenášejí přes incus (kovadlina) a svorky (třmen) na membránu tzv. oválného okénka do střední ucho, čímž zesiluje akustický tlak více než 29krát. Vibrace se dostanou do kochle přes membránu oválného okénka, která odděluje střední ucho z vnitřního ucha. To obsahuje skutečný sluchový orgán, kortikální orgán. Hlemýžď ​​se skládá ze dvou kanálů, které vedou ke špičce hlemýždě. Oba kanály jsou odděleny takzvanou bazilární membránou. Horní kanál začíná u oválného okénka, spodní u kulatého okénka. Po celé délce hlemýždě sedí sluchové smyslové buňky, které vnímají zvukové vlny, tj. Přenášejí elektrickou excitaci sluchových buněk přes sluchový nerv do centrálního nervový systém (CNS). Sluchový nerv spojuje vnitřní ucho se sluchovým středem v mozek. Různé varianty tympanoplastiky jsou rozděleny do pěti typů (IV) podle klasifikace Wullsteinovy ​​klasické tympanoplastiky. Tympanoplastika typu II a III jsou nejčastěji prováděnými operacemi. Podrobná charakteristika výkonů je uvedena v tématu „Chirurgické zákroky“.

Indikace (oblasti použití)

  • Chronický zánět středního ucha s patologickými změnami tympanické membrány.
  • Cholesteatom (synonymum: perlový nádor) - vnoření vícevrstvého keratinizujícího plochého epitelu do středního ucha s následným chronickým hnisavým zánětem středního ucha; chronický zánět středního ucha (zánět středního ucha) u cholesteatomu se nazývá „chronické hnisání kostí“
  • Perforace tympanické membrány - např. Traumatická geneze (náhodná) [viz níže „Další poznámky“].
  • Přerušení ossikulárního řetězce různých typů.

Kontraindikace

  • Akutní otitis externa (zánět vnějšího ucha).
  • Simultánní tympanoplastika na obou uších - mezi těmito dvěma operacemi by měly být minimálně tři měsíce
  • Nedostatečný výkon vnitřního ucha
  • Špatné možnosti následné léčby, například u malých dětí, které netolerují opakovanou léčbu ucha.
  • Těžká otorea - únik sekrétů z ucha při zánětech, úrazech, nádorech nebo jiných onemocněních.
  • Hluchota opačného ucha

Před operací

Před operací podrobný zdravotní historie měla by proběhnout diskuse, během níž je pacient informován o rizicích a komplikacích. Součástí chirurgického plánování je stanovení krev koagulační hodnoty (PTT parciální tromboplastinový čas Quick, počet krevních destiček), tedy použití antikoagulancia drogy (např, kyselina acetylsalicylová/ ASS) je třeba se vyhnout. Dále audiometrie (test sluchu) a Rentgen nebo by měla být získána počítačová tomografie (CT). Je třeba zvážit perioperační antibiotiku (preventivní antibiotikum správa).

Chirurgické výkony

Předpokladem pro tympanoplastiku je adekvátní funkce vnitřního ucha, protože bez ní není uveden úspěch postupu. Tympanoplastika je nezbytná, pokud byl ušní bubínek nebo kůstky natolik poškozeny traumatizujícími účinky nebo zánětlivými procesy, že úplné zahojení není možné bez rekonstrukční operace. Operace se provádí lokálně nebo obecně anestézie (lokální anestézie or Celková anestezie), zatímco je pacient v poloze na zádech a hlava je nakloněn a upevněn na kontralaterální straně (na opačné straně). Chirurgická oblast, tj. Oblast kolem ucha, by neměla být vlasy, nebo by měly být například odlepeny. Podle Wullsteina existuje pět základních typů tympanoplastiky, které jsou podrobně popsány zde:

  • Typ I - Myringoplastika - Tzv. Tympanoplastika zahrnuje jedinou rekonstrukci tympanické membrány s neporušeným ossikulárním řetězcem. Porucha je rekonstruována endogenním materiálem, např. Temporalis fascia (fascia temporalis svalu - svalová fascia je tenká vrstva těsný pojivové tkáně který obklopuje sval a udržuje ho v poloze nebo tvaru. Svalová fascie navíc tvoří ohraničení jednotlivých svalů od sebe navzájem) nebo perichondrium (perichondrium je také těsné pojivové tkáně který pokrývá povrch chrupavka tkáně) uzavřené.
  • Typ II - Ossiculoplastika - Tato operace se používá k obnovení funkčního ossikulárního řetězce, pokud je mírně poškozen. Zde mohou být ossicles nahrazeny protézami nebo obnoveny do původní polohy.
  • Typ III - U této operace je indikátorem vadný ossikulární řetězec s vadným malleem a incusem a zachovaným nebo částečně chybějícím třmenem. Mezi tympanickou membránu a svorky se vloží buď štěp, nebo se změní poloha zbývajícího incusu pacienta. Existují dvě varianty tympanoplastiky typu III: PORP = Stapeserhöhung nebo Rekonstrukční protéza s částečným osikálním řetězcem; zde je třmen zachován a přenos zvuku probíhá z ušního bubínku přes protézu nebo přemístěnou kovadlinu do třmenu; TORP = Total Ossicular Chain Rekonstructive Prothesis; zde je stále přítomna pouze noha třmenu, takže zbytek třmenu musí být také nahrazen protézou.
  • Typ IV - Zvuková ochrana - Zde jsou kůstky zcela vadné nebo chybí, takže zvukové vibrace jsou přenášeny přímo do oválného okénka. Pro zvukovou ochranu jsou vytvořeny malé umělé tympány (tympanická dutina je dutina, kde jsou normálně kůstky) nachází se).
  • Typ V - chybí ossicles a oválné okénko je uzavřeno, takže musí být vytvořen přístup do vnitřního ucha. Typmpanoplastika typu V podle Wullsteina se dnes již neprovádí, a proto není podrobně popsána. Místo toho se otevře oválné okénko a vloží se protéza.

Po operaci

Po operaci by měla být chirurgická oblast chráněna. Potápění i cestování letadlem je třeba se za každou cenu vyhnout. Následná vyšetření jsou nezbytná a měla by být sledována.

Možné komplikace

  • Hluchota
  • Omezená schopnost potápět se a létat
  • obličejový nervové poškození - poškození obličejový nerv, který je odpovědný za mobilitu EU obličejové svaly.
  • Chuť změny v důsledku poškození chorda tympani (chuťový nerv).
  • Zhoršení sluchu
  • Žádné zlepšení sluchu
  • Tvorba keloidů na ušním boltci
  • Post-chirurgie
  • Zvonění v uších
  • Otorea
  • Závrať
  • Bolest
  • Odmítnutí transplantace
  • Reperforace (nová perforace: 2.4%)

Další poznámky

  • Pokud tympanoplastika pro perforaci tympanické membrány nevedla k požadovanému výsledku, problémy se nejčastěji vyskytují v prvních 3 měsících po operaci a ve dvou třetinách případů v prvním měsíci po operaci. Ve studii s 359 pacienty původně selhala tympanoplastika u 20 pacientů (5.6%); reperforace se vyskytla u 8 pacientů (2.4%).
  • U dětí s perforací bubínku není pravděpodobné, že by věk ovlivnil úspěšnost léčby. V metaanalýze pěti studií s více než 100 dětmi ve věku od 6 do 18 let nebylo možné určit žádný vliv věku na úspěšnost uzavření perforace. Závěr: věk tedy není důvodem pro oddálení tympanoplastiky, pokud neexistuje je kontralaterální zánět středního ucha (střední ušní infekce na opačné straně) s výbojem.