Příznaky a příznaky rakoviny děložního čípku Rakovina děložního hrdla

Příznaky a příznaky rakoviny děložního čípku

Zpočátku se stížnosti vyskytují jen zřídka. Někdy mohou být prvními příznaky sladce vonící výtok a špinění (zejména po pohlavním styku) rakovina děložního hrdla. V pokročilém stádiu se nádor šíří dále do stěny čípek stejně jako do pochvy, pánevní stěny, konečníkA pojivové tkáně přídržný aparát děloha v pánvi (tzv. parametrias).

Metastázy nádoru se může zpočátku šířit prostřednictvím lymfatický systém, a později také zarůstáním do krev plavidla v játra, mozek, plíce a kosti (tzv. hematogenní metastázy, tj. metastázy do krevního řečiště), které vedou k těžkým bolest. Od 20 let věku se doporučují každoroční preventivní lékařské prohlídky, jako je infekce rakovina-způsobující virus se může objevit velmi brzy. Detekce prekancerózních stadií je možná pomocí nátěrových testů. Takto získané buňky se za účelem vizualizace obarví. Vyhodnocení se provádí ve třídách PAP (Papanicolaou) od I do V, podle normálního nálezu až po buněčné alterace se prokáže naléhavé podezření na nádor s nutností okamžitého vyjasnění odebráním vzorku tkáně.

Klasifikace podle Papanicolaou

• PAP I - normální obraz buňky Nálezy jsou normální, neexistují žádné abnormality, kontrola po jednom roce jako součást rakovina screeningové vyšetření.
• Nálezy jsou normální, neexistují žádné abnormality, kontrola po jednom roce jako součást prvních rakovina detekční vyšetření.
• PAP II - Zánětlivé a metaplastické změny Změny buněk jsou nežádoucí, většinou způsobené bakterie nebo jiné choroboplodné zárodky, v případě potřeby vyšetření po 3 měsících a možná léčba zánětu.
• Změny buněk jsou nepředvídatelné, většinou způsobené bakterie nebo jiné choroboplodné zárodky, v případě potřeby vyšetření po 3 měsících a možná léčba zánětu.
• PAP III - Závažné zánětlivé nebo degenerativní změny, posouzení, zda jsou změny maligní, není s jistotou možné Zjištění jsou nejasná; v případě potřeby antibiotická nebo hormonální léčba; krátkodobá kontrola po cca. 2 týdny; pokud Pap III přetrvává, je důležité histologické objasnění (histologie)
• Nálezy jsou nejasné; v případě potřeby antibiotická nebo hormonální léčba; krátkodobá kontrola po cca. 2 týdny; pokud Pap III přetrvává, histologické objasnění (histologie) je důležité.
• D - buňky PAP III vykazují mírně až středně atypické buněčné změny.

  Nálezy jsou nejasné; většinou tato změna souvisí s běžnou infekcí HPV. Kontrola po 3 měsících je dostatečná, histologické objasnění je nutné pouze v případě opakovaného výskytu.

• Nálezy jsou nejasné; většinou tato změna souvisí s běžnou infekcí HPV. Kontrola po 3 měsících je dostatečná, histologické objasnění je nutné pouze v případě opakovaného výskytu.
• PAP IV a - těžká buněčná dysplázie nebo karcinom in situ (prekancerózní stádium) Jemné tkáňové (histologické) vyjasnění pomocí kyretáž (škrábání) a kolonoskopie/ hysteroskopie.
• Čištění jemné tkáně (histologické) pomocí kyretáž (škrábání) a kolonoskopie/ hysteroskopie.
• PAP IV b - těžká buněčná dysplazie nebo karcinom in situ (časné stádium rakoviny), nelze vyloučit buňky maligního karcinomu Vyžaduje vyjasnění jemné tkáně (histologické) konizací (viz níže) nebo biopsie (získání vzorku tkáně), terapie v závislosti na nálezech a plánování rodiny pacienta
• Vyžaduje vyjasnění jemné tkáně (histologické) konizací (viz níže) nebo biopsií (získání vzorku tkáně), terapie v závislosti na nálezech a plánování rodiny pacienta.
• PAP V - Buňky pravděpodobně maligního karcinomu (maligního nádoru), nádor je zjevně maligní Vyžadujte (histologické) vyjasnění jemné tkáně konizací (viz níže) nebo biopsie (získání vzorku tkáně).

  Terapie: odstranění děloha (hysterektomie).

• Vyžaduje histologické objasnění konizací (viz níže) nebo biopsie (získání vzorku tkáně). Terapie: odstranění děloha (hysterektomie).
• Nálezy jsou normální, neexistují žádné abnormality, kontrola po jednom roce jako součást včasného vyšetření na detekci rakoviny.
• Změny buněk jsou nepředvídatelné, většinou způsobené bakterie nebo jiné choroboplodné zárodky, v případě potřeby vyšetření po 3 měsících a možná léčba zánětu.
• Nálezy jsou nejasné; v případě potřeby antibiotická nebo hormonální léčba; krátkodobá kontrola po cca. 2 týdny; pokud Pap III přetrvává, histologické objasnění (histologie) je důležité.
• Nálezy jsou nejasné; většinou tato změna souvisí s běžnou infekcí HPV.

  Kontrola po 3 měsících je dostatečná, histologické objasnění je nutné pouze v případě opakovaného výskytu.

• Čištění jemné tkáně (histologické) pomocí kyretáž (škrábání) a kolonoskopie/ hysteroskopie.
• Vyžaduje vyjasnění jemné tkáně (histologické) konizací (viz níže) nebo biopsií (získání vzorku tkáně), terapie v závislosti na nálezech a plánování rodiny pacienta.
• Vyžaduje histologické objasnění konizací (viz níže) nebo biopsií (získání vzorku tkáně). Terapie: odstranění dělohy (hysterektomie).

Během gynekologické vyšetřeníse čípek je přístupný prostřednictvím kolposkopie (doslovně: „odraz vagíny“ z řeckého kolpo = vagina, skopie = pokukování). Tato diagnostická metoda, která slouží k včasné detekci rakovina děložního hrdla, představil ve 1920. letech XNUMX. století Hans Hinselmann.

Projekt čípek je prohlížen speciálním mikroskopem (kolposkopem) při optimálním osvětlení se zvětšením šestkrát až dvacetkrát. Vzorek kyseliny octové lze použít k vizualizaci prekanceróz (tzv. Prekanceróz) a slizničních změn spojených se zvýšeným rizikem rakoviny (např. Transformace dělohy sliznice do vaginální sliznice v důsledku opakovaného zánětu, známého jako metaplazie; do určité míry je však tato transformace sliznice také normální a lze ji detekovat u všech žen po pubertě). Protože však normální sliznice je také obarvena vzorkem kyseliny octové, tmavě hnědým až černým barvením výlučně zdravých buněk, které probíhá v rámci tzv. Schilleru jód vzorek, je užitečný pro rozlišení zdravé a nemocné tkáně.

Základem této detekce je chemická reakce glykogenu obsaženého v normálních buňkách (obrovská molekula skládající se z několika tisíc složek cukru sloužících jako úložiště) s jód za vzniku hnědého reakčního produktu. Patologicky změněno sliznice (tzv. metaplastická sliznice nebo prekancerózní léze způsobené zánětem) naopak obsahuje málo glykogenu, a proto se zbarví jen mírně nebo vůbec. Samotný kolposkop není vložen do pochvy, ale je umístěn před ní.

K rozvinutí vaginálních stěn používá gynekolog zrcadlo (lat.: Ruční zrcátko; pro zavedení do přirozeného tělních dutin, je trubkovitý, nálevkovitý nebo stěrkový). Pomocí speciálních malých kleští je možné odstranit malé kousky tkáně a vyšetřit je pod mikroskopem.

Kromě pouhého pozorování umožňuje kolposkop také pořizování fotografií a videozáznamů pro účely dokumentace. Cílem kolposkopie je klasifikovat stupeň závažnosti při zjištění patologické změny. Mezi rozhodující faktory zde patří barva, povrch stava barvitelnost části podezřelé tkáně jód.

Povrchově bílé zabarvení sliznice (známé jako leukoplakie) mohou být neškodné nebo mohou naznačovat základní prekancerózní fázi. Červené skvrny nebo hřebeny („mozaika“) odpovídají plavidla dosáhnout povrchu a jsou vždy podezřelí z maligních změn. Dosud nebyl prokázán pozitivní účinek při screeningu rakoviny. Kolposkopie se nám však jeví jako velmi rozumné preventivní opatření. Kolposkopie není zahrnuta v rozsahu služeb GKV (zákonné zdraví pojištění).