Příznaky
Příznaky stehno napětí závisí hlavně na závažnosti poranění. Mírné napětí stehno je typicky charakterizován přetažením svalstva, což vede k drobným slzám ve svalových vláknech. Z tohoto důvodu lze u postižených pacientů pozorovat významné snížení svalové síly a rozsahu pohybu.
U postižených pacientů se navíc vyskytují závažné příznaky bolest s každým aktivním pohybem i pasivním strečink svalů. Tyto bolesti se zpravidla poprvé objevují bezprostředně po traumatické události. Postižení pacienti popisují bolest v stehno jako křeče, tahání nebo bodnutí, když je přítomno napětí.
Enormní napětí na stehně vede k velkým slzám v odpovídajících svalech (roztrhané svalové vlákno). Typicky viditelné a hmatatelné důlek ve svalu se vyvíjí u postiženého pacienta bezprostředně po traumatické události. Toto však důlek může být v průběhu onemocnění pokryto silným otokem.
Diagnóza
Ve většině případů je diagnóza a svalové napětí se provádí v několika krocích. Typicky je diagnóza svalové napětí začíná podrobnou konzultací mezi lékařem a pacientem (anamnéza), během níž je třeba objasnit různé otázky. Během tohoto rozhovoru jsou nejdůležitější příznaky vnímané pacientem.
Kromě toho hraje při diagnostice rozhodující roli spouštěcí mechanismus (byl sport prováděn?) svalové napětí. Po rozhovoru lékaře a pacienta orientace vyšetření se obvykle provádí.
V této souvislosti je třeba naléhavě vyjasnit, zda dotyčný pacient vytáhl pouze sval nebo si dokonce roztrhl svalové vlákno. Lékař kontroluje jak vzhled, tak funkčnost postižené oblasti. Ošetřující lékař navíc věnuje pozornost možnému kožní změny (zarudnutí, zranění) a otoky.
Pokud během vyšetření tkáňová mezera (důlek) nebo lze v bolestivé oblasti najít bouli, lze předpokládat, že má pacient a roztrhané svalové vlákno. Podezření na přítomnost prasknutí svalové vlákno se potvrdí, pokud sval nebyl od spouštěcí události funkční. I když mnoho faktorů, které lze vyjasnit během konzultace mezi lékařem a pacientem a vyšetření umožnit rozlišení mezi nataženým svalem a roztrženým svalové vlákno, konečnou diagnózu lze často stanovit pouze pomocí zobrazovacích technik.
V této souvislosti ultrazvuk rozhodující roli hraje vyšetření bolavého svalu. Během ultrazvuk při vyšetření lze detekovat jak akumulaci tekutin ve svalu, tak i ty nejmenší slzy. Pokud nelze jasně rozlišit mezi nataženým svalem a roztrhané svalové vlákno i po ultrazvuk vyšetření, lze zahájit další zobrazovací postupy (např. zobrazování magnetickou rezonancí).
