Porucha hledání slov: příčiny, léčba a pomoc

Poruchy hledání slov se nenacházejí pouze v dětství, ale často i v dospělosti. Takové poruchy jsou u dětí obvykle dočasné. K zajištění a urychlení procesu hojení se doporučuje léčba logopedem.

Co jsou poruchy vyhledávání slov?

K zajištění a urychlení procesu hojení takové poruchy se doporučuje léčba logopedem. Věda rozlišuje poruchy hledání slov na dysfázii a afázii. U afázie dochází k poškození schopnosti vyjadřovat řeč, což může mít za následek neurologická poranění nebo nádory. Dysfázie je na druhé straně vývojová porucha. Asphasia lze rozdělit do několika stupňů obtížnosti. V závažnějších formách je kromě samotné řeči narušeno také porozumění a schopnost číst. Poruchy hledání slov této formy se projevují častými pauzami během konverzace. K těmto pauzám dochází, protože se hledá vhodné slovo. Za určitých okolností se mohou také vyskytnout chyby ve slovní formě i při výběru slova.

Příčiny

Poruchy hledání slov jsou často způsobeny poškozením jazykově významných oblastí umístěných v mozkové kůře jazykově dominantní hemisféry mozek. Takzvané „mozkové vaskulární urážky“ (cévní mozkové příhody), které mají za následek přerušení krev průtok nebo vést ke krvácení patří mezi nejčastější příčiny. V tomto případě je fungování oblastí v EU mozek často je ovlivněna řeč. Další možné příčiny poruch vyhledávání slov patří zápal mozkových blan, nehody (např. traumatické mozek zranění), mozkové nádorynebo demence poruchy (např. Alzheimerova choroba nemoc).

Nemoci s tímto příznakem

  • Nádor
  • Alzheimerova nemoc
  • Otřes mozku
  • Zápal mozkových blan
  • Stuttering
  • Mrtvice
  • Vývojové poruchy u dětí
  • Demence
  • Mozkový nádor

Diagnóza a průběh

Pro terapie s optimálními výsledky má diagnóza poruchy hledání slov zvláštní význam. Zde se zaměřujeme na nalezení funkčního poškození, které vede k poruše hledání slov. K zúžení odpovídající úrovně postižení se používá tzv. Model zpracování textu a pro zjištění nálezu se rovněž diskutuje mezi lékařem a pacientem. Lékař rovněž konzultuje další vyšetření, pomocí kterých lze pomocí vybraných metod přesně kontrolovat příznaky. Používají se mimo jiné zkoušky na produkci slov i na porozumění slovům. Kromě ústního projevu se testuje také písemný projev, aby bylo možné stanovit jasnou diagnózu. Pro takové zkoušky jsou k dispozici standardizované zkušební postupy (např. LeMo, Bogenhauser Semantik Untersuchung). Teprve poté, co byl vytvořen neurolingvistický profil pacienta, může být vhodný terapie metody. Profil vyplývá z existujících i zhoršených schopností, které jsou stanoveny v testovacím postupu. Diagnóza bere v úvahu také to, jak se samotným pacientem jedná s postižením (např. Spontánní použití strategií pro kompenzaci poruchy). V rámci diagnostického procesu jsou také často vedeni rozhovory s příbuznými. Po shromáždění nálezů informuje lékař pacienta i příbuzné o rozsahu postižení a cíleném terapie cíle. Úspěch léčby vždy závisí na několika faktorech. Svou roli zde mimo jiné hraje i věk pacienta, protože s přibývajícím věkem dochází k regeneračním procesům mnohem pomaleji, proto je vždy žádoucí včasný začátek terapie.

Komplikace

Mezi běžné komplikace poruchy hledání slov patří problémy s komunikací a stigmatizace. Je-li porucha hledání slov závažná, často vznikají mezery v dialogu. Není vždy možné parafrázovat hledané slovo nebo použít synonymum. Aby toho nebylo málo, hledání synonym může být také omezeno na poruchu hledání slov. Kvůli problémům s komunikací je nutné, aby ostatní lidé byli v konverzaci ohleduplní a trpěliví. V ideálním případě by postižený sám vyjádřil, jaké reakce by rád viděl od lidí, kteří patří do jeho blízkého prostředí. Měly by ostatní osoby recitovat slova nebo raději počkat? Stigmatizace je další sociální komplikací poruchy hledání slov. Omezení někdy navenek vyvolává dojem, že postižená osoba není příliš inteligentní nebo „jen dělá rozruch“. V důsledku toho se postižená osoba stále častěji stahuje. Z tohoto důvodu je výhodou, pokud poruchu hledání slov jako takovou znají alespoň přátelé a rodinní příslušníci. V některých případech mohou nastat psychologické komplikace jako např deprese or úzkostných poruch (zvláště sociální fóbie a agorafobie) jsou stále možné. Frustrace člověka se však může také změnit na agresi. V tomto případě je nespokojenost s obtížnou situací často namířena proti jednotlivcům, kteří jsou obviňováni z obtížné komunikace.

Kdy byste měli jít k lékaři?

Po anestézie, užíváte silné léky nebo jste velmi nervózní stres, poruchy hledání slov nejsou neobvyklé. I v souvislosti s a otřes mozku nebo ve stáří lidé často hledají správné formování slov a vět. Pokud taková situace existuje, neměli by příbuzní konfrontovat postiženou osobu s obviněním, ale nabídnout pomoc a pojmenovat správná slova. Je však mnohem důležitější zajistit relaxace a odpočívat. Jen pár hodin spánku často přivede tělo i mysl zpět do normálu. Pokud však poruchy hledání slov přetrvávají a jsou přítomny i další den, doporučuje se návštěva odborníka. První diagnóza a další informace lze získat zejména od internistů, neurologů, oftalmologů nebo dokonce od rodinného lékaře, kteří mohou konzultovat srovnávací případy. Velmi staří lidé a lidé s akutními psychickými problémy mohou najít pomoc od gerontologů (geriatrů) nebo psychologů. Tip: Situace je pro postiženou osobu obvykle nepříjemná. Konkrétní a rychlá pomoc, kterou může každý poskytnout, stát při něm, vytvářet blízkost a zbavit ho práce a úsilí v každodenním životě.

Léčba a terapie

Poruchy hledání slov lze léčit dvěma způsoby: přímou metodou a kompenzační metodou. Orientace na konkrétní léčbu je vždy založena na neurolingvistickém vzorci výkonu určeném u postiženého pacienta. Při přímé metodě je dysfunkce léčena přímo. Terapie zahrnuje mimo jiné cvičení, při kterých obecný pojmy (např. jahoda - ovoce) jsou kategorizované nebo jsou pojmenovány smysluplné prvky (např. Rajče - rostlina, jedlé, červené). V kompenzační metodě se poruchy úrovně slovní formy zlepšují cvičením (např. Fonetickým) AIDS při orálním pojmenovávání obrazů objektů, prezentace prvního zvuku slova). U některých postižených osob mohou mít šanci na úspěch také takzvané objížďkové strategie. V tomto případě se zachované dovednosti používají k podpoře hledání slov (např. Psaní prvních písmen slova nebo celého slova). Terapie mluvením pro léčbu poruch hledání slov je obecně rozdělena do 3 fází. První fáze (přibližně 4 až 6 týdnů), označovaná také jako aktivační fáze, zahrnuje jazykovou stimulaci. Druhá fáze (praktická fáze specifická pro poruchu) začíná individuální terapií a zabývá se primárně jazykovými systémovými poruchami. Třetí a tedy závěrečná fáze (konsolidační fáze) pomáhá postižené osobě co nejlépe využít své jazykové schopnosti a obvykle se provádí jako skupinová terapie. Rozsah celkové léčby vždy závisí na pacientovi a jeho pacientovi stav.

Výhled a prognóza

V mnoha případech k poruše hledání slov dochází dočasně a sama zmizí. To platí zejména v případě, že je postižená osoba unavená nebo nemocná, nebo když ji pacient vzal alkohol a další drogy. V tomto případě může dočasně dojít k poruše hledání slov, která obvykle po opotřebení těchto látek opět zmizí. Pokud se porucha hledání slov stane trvalou, může vést k významným komplikacím a omezením v každodenním životě. Zejména děti se v důsledku poruchy mohou stát oběťmi šikany a škádlení a v důsledku toho se u nich mohou objevit psychické potíže nebo agresivní chování. Ve většině případů lze poruchu hledání slov léčit a zvládat relativně dobře, i když ve vzácných případech může být porucha omezená a nemusí být zcela vyřešena. V případě psychologických stížností nebo traumatických zážitků mohou být užitečné diskuse a terapie s psychologem. Pokud k poruše hledání slov dojde kvůli jiné nemoci, léčí se nejdříve základní nemoc. Pokud byl mozek poškozen, obvykle již není možné zcela vyřešit poruchu hledání slov. Pokud je porucha závažná, dochází ke snížení kvality života. Očekávaná délka života se poruchou obvykle nemění.

Prevence

Poruchám hledání slov nelze obecně zabránit, protože jsou obvykle důsledkem jiných nemocí. Z tohoto důvodu je však přinejmenším možné zabránit příčinným poruchám. Zejména rizika pro cévní mozkové příhody, které jsou považovány za hlavní příčinu poruch vyhledávání slov, by měla být co nejvíce snížena (např. Ukončení nebo snížení kouření, spouštění krev tlak, snížení hmotnosti). Obecně platí, že i v nerizikových skupinách mrtvice riziko lze snížit pravidelným cvičením, jako je chůze nebo jogging.

Tady je to, co můžete udělat sami

Problémy s hledáním slov jsou do jisté míry něco zcela normálního. S tímto problémem je konfrontován téměř každý. Pokud se v roce vyskytnou poruchy vyhledávání slov dětství, může to být způsobeno vývojovými poruchami i plachostí. Situaci mohou pomoci zlepšit komunikační hry. Pokud to nepomůže, jsou zapotřebí dětští psychologové nebo psychiatři. Starší lidé mohou také trpět poruchami hledání slov, jakmile nastanou paměť se začíná zhoršovat. Pravidelný paměť Zde může pomoci školení nebo vhodné léky. Stresující situace, trauma nebo těžké alkohol a užívání drog může také způsobit poruchy hledání slov. V závislosti na závažnosti a délce trvání poruchy by měl být konzultován lékař. Pokud se v každodenní řeči vyskytnou poruchy hledání slov, je to forma demence může být dokonce přítomen. Li paměť školení, křížovky, mluvit léčba atd. nepřináší žádné zlepšení, je třeba konzultovat lékaře. Neurolog může pomocí testů klasifikovat poruchy hledání slov. Na tom mohou být založeny terapie. Poruchy mohou také souviset s chorobami, jako je dysfázie, afázie, Alzheimerova choroba choroba, demence or Parkinsonova nemoc. V takovém případě by neměli být postiženi a lidé kolem nich rozrušení. Místo toho je zpočátku užitečné věnovat pozornost fitness, výživa a trénink paměti. Pokud se poruchy hledání slov ukáží jako závažné, musí o konkrétních krocích rozhodnout přesná diagnóza lékaře. Patří sem logopedické zásahy, pracovní lékařství nebo cílené trénink paměti. Pokud jsou poruchy hledání slov založeny na hlava zranění, je zapotřebí tým specialistů, jako jsou neurologové a logopédi, aby obnovil řeč co nejvíce.