Frekvenční distribuce
Demence je fenomén stáří a stále více se stává rozšířeným onemocněním. Každý 10. Němec, který dosáhl věku 65 let, již vykazuje kognitivní deficity, což může v některých případech vést k demence syndrom. Ve věku od 65 do 70 let je míra onemocnění 2%.
V období mezi 70 a 79 lety míra stoupá na 6%, přičemž ženy jsou postiženy o něco častěji než muži. Tento rozdíl specifický pro pohlaví se stává ještě výraznějším od věku 85 let, což vede k celkové míře nemoci 20%. Do jaké míry je vysoká míra pacientek spojena s vyšším průměrným věkem žen, je otázné.
Naděje dožití
Očekávaná délka života souvisí s dobou nemoci. Alzheimerova demence, který je přítomen u 60% demencí, má za následek smrt pacienta během 10 až 12 let. Není zodpovědná Alzheimerova choroba, ale choroby doprovázející stav.
Například riziko uzavření smlouvy pneumonie (zápal plic) se zvyšuje, když je pacient upoután na lůžko. To může způsobit smrt zejména starších lidí. Příklad: Pokud osoba onemocní Alzheimerovou chorobou ve věku 67 let, má pravděpodobnou délku života 77 až 79 let. Čím starší je pacient v době nemoci, tím pravděpodobnější jsou sekundární nemoci, které nakonec způsobí smrt pacienta.
Trvání
Doba trvání demence vždy závisí na typu základního onemocnění. Pacienti obvykle umírají na doprovodné onemocnění, které je způsobeno rostoucím nedostatkem nezávislosti a imobilizace, ale také pokročilým věkem většiny pacientů. Častým onemocněním je zánět plic (pneumonie) nebo močových cest a ve stáří kardiovaskulární onemocnění nebo související s věkem srdeční zástava.
Ve vzácných případech vede demence k úmrtí postižené osoby. Trvání onemocnění se tedy liší v závislosti na základním onemocnění a agresivitě průběhu, někdy mezi 3 a 20 lety. Přesná prognóza je stěží možná, i když je známo základní onemocnění.
Terapie
Možnosti léčby jsou poměrně omezené v případě primární demence s příčinou patologických změn v mozek. Dosud neexistuje vyhlídka na vyléčení, nicméně v závislosti na příznacích lze podávat léky, aby byla zátěž pacientů a jejich příbuzných co nejnižší. V tomto smyslu lze užívat léky proti demenci (léky proti demenci), pokud indikují základní onemocnění.
Pokud je demence doprovázena deprese nebo pokud se v průběhu onemocnění vyskytnou další psychiatrické příznaky, jako je paranoia nebo bludy, může zde být poskytnuta úleva také pomocí léčby drogami (antidepresiva a antipsychotika). Stavy, kdy je pacient neobvykle neklidný nebo poruchy spánku, jsou také příznaky, které lze v případě potřeby zmírnit různými léky. Pokud demence ještě není příliš pokročilá, lze uvažovat o kognitivním tréninku. To umožňuje pacientovi pokračovat v procvičování svých schopností a tím si je případně udržet déle.
