Příznaky a sekundární nemoci
Zvýšená tělesná hmotnost často vede k následujícím příznakům a sekundárním onemocněním: Syndrom spánkové apnoe: noční pauzy dýchání více než 10 sekund, doprovázeno denní dobou únava a spánkové útoky během dne reflux nemoc: reflux žaludeční kyselina do jícnu kvůli sníženému uzavření při přechodu z jícnu do žaludek Poškození pohybového aparátu: artróza (opotřebení klouby), zejména v oblasti kyčle a kolena, nemoci páteře (např. zasunuté disky), dna Kardiovaskulární choroby Obezita zvyšuje riziko rozvoje vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze), arterioskleróza (kalcifikace tepen) až srdce záchvaty nebo mozkový infarkt a cévní okluze nebo změny na nohou (onemocnění výkladní skříně) nebo očí (zhoršení zraku v důsledku změn sítnice). Metabolické poruchy: Obézní pacienti trpí častěji cukrovka mellitus (diabetes) se všemi diabetickými sekundárními chorobami (chronickými ledvina poškození, chronické nervové poškození, hojení ran poruchy atd.). Krev lipidy jsou také často zvýšené u obézních lidí, což zase ovlivňuje riziko některých sekundárních onemocnění.
Duševní poruchy: mozek plavidla mohou být také poškozeny nadměrnou tělesnou hmotností, což může vést k určitým formám demence. Kromě toho duševní nemoci, jako je depresese vyskytují častěji. Li obezita (zejména zvýšení tuku v břiše), vysoký krevní tlak, společně se vyskytují zvýšené hodnoty krevních tuků a narušený metabolismus cukru, tomu se říká metabolický syndrom.
Tato kombinace vede k extrémně vysokému riziku kardiovaskulárních onemocnění. - Syndrom spánkové apnoe: noční dechové pauzy delší než 10 sekund, které jsou spojeny s denní únavou a spánkovými záchvaty během dne
- Refluxní choroba: reflux žaludeční kyseliny do jícnu v důsledku sníženého uzávěru při přechodu z jícnu do žaludku
- Poškození pohybového aparátu: artróza (opotřebení klouby) zejména v oblasti kyčle a kolena, nemoci páteře (např. zasunuté disky), dna
- Kardiovaskulární choroby: Obezita zvyšuje riziko rozvoje vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze), arterioskleróza (kalcifikace tepen) až srdce záchvat nebo mozkový infarkt a cévní okluze nebo změny nohou (obvaz okna) nebo očí (zhoršení zraku v důsledku změn sítnice). - Metabolické poruchy: Obézní pacienti trpí častěji cukrovka mellitus (diabetes) se všemi diabetickými sekundárními chorobami (chronickými ledvina poškození, chronické nervové poškození, hojení ran poruchy atd.).
Krev lipidy jsou také často zvýšené u obézních lidí, což zase ovlivňuje riziko některých sekundárních onemocnění. - Duševní poruchy: mozek plavidla mohou být také poškozeny nadměrnou tělesnou hmotností, což může vést k určitým formám demence. Kromě toho duševní nemoci, jako je depresese vyskytují častěji.
Diagnóza
Diagnóza obezity se často stanoví, když se pacient dostaví ke kontrole rodinnému lékaři nebo specialistovi nebo z důvodu jiných příznaků. Za tímto účelem stačí určit výšku a váhu pacienta. Doporučuje se také měřit obvod břicha.
Pokud je diagnostikována obezita, měla by následovat další vyšetření, aby bylo možné včas odhalit a léčit jakékoli sekundární nemoci. Diagnóza by měla být také příležitostí ke konzultaci o tom, jak může pacient snížit svou váhu nebo jaké další možnosti léčby jsou k dispozici. Cílem jakékoli terapie je vždy hubnutí.
Příčinou nadváha by mělo být vždy nejprve objasněno, aby bylo možné najít nejrozumnější metodu léčby pro příslušného pacienta. Proto je třeba nejprve podrobně analyzovat stravovací návyky a pohybové vzorce, provést určitá předběžná vyšetření týkající se jiných příčin onemocnění a definovat cíle léčby. Podle některých odborných společností se v závislosti na stupni obezity doporučuje snížit tělesnou hmotnost o 5–30%.
Terapie vždy zahrnuje trvalou změnu strava a cvičit, často společně s psychoterapie a to vše vždy společně se životním partnerem nebo rodinou. Ztráta váhy strava (redukční dieta): tělesná hmotnost klesá, pouze pokud je spotřebovaná energie vyšší než energie absorbovaná potravou. Doporučuje se jíst nejméně o 500 kcal méně, než kolik je spotřebováno.
Kromě toho byste měli dostatečně pít a alespoň 3krát týdně cvičit alespoň půl hodiny. Je také důležité provést trvalou a udržitelnou změnu v EU strava a vzorce cvičení, kterým je třeba zabránit jo-jo efekt. Zde příliš nízký příjem kalorií během diety vede ke změně takzvaného metabolismu hladu, což může zase vést k přibývání na váze.
Léky na hubnutí: Možnosti léčby redukce hmotnosti zahrnují 3 skupiny látek: potlačující chuť k jídlu, bobtnající látky a blokátory tuků. Prostředky potlačující chuť k jídlu jsou určeny k potlačení pocitu hladu a tím ke zpomalení příjmu potravy. Jsou však velmi kontroverzní, protože jejich nespecifický účinek v celém těle znamená, že také zasahují do jiných systémů (např. krev regulace tlaku) a může tak způsobit vážné vedlejší účinky.
Před použitím látek potlačujících chuť k jídlu by proto měl být vždy konzultován lékař. Otokové látky, např. S celulózou nebo Kolagense šíří v oblasti gastrointestinálního traktu a tím snižují objem pro příjem potravy. Možný vedlejší účinek je střevní obstrukce, proto je nezbytné zajistit, aby bylo absorbováno dostatečné množství tekutiny.
Blokátory tuků inhibují vstřebávání tuků z potravy, a proto se vylučují nestrávené ve formě tukové stolice. Problémem je nedostatečná absorpce rozpustných v tucích vitamíny A, D, E a K, které pak musí být nahrazeny léky. - Dieta pro hubnutí (redukční dieta): Tělesná hmotnost klesá, pouze pokud je spotřebovaná energie vyšší než energie absorbovaná potravou.
Doporučuje se jíst nejméně o 500 kcal méně, než kolik je spotřebováno. Kromě toho byste měli dostatečně pít a alespoň 3krát týdně cvičit alespoň půl hodiny. Je také důležité provádět trvalou a udržitelnou změnu ve stravovacích návycích a vzorcích cvičení, aby se tomu zabránilo jo-jo efekt.
Zde příliš nízký příjem kalorií během diety vede ke změně takzvaného metabolismu hladu, což může zase vést k přibývání na váze. - Léky na hubnutí: Možnosti léčby redukce hmotnosti zahrnují 3 skupiny látek: látky potlačující chuť k jídlu, bobtnající látky a blokátory tuků. Prostředky potlačující chuť k jídlu jsou určeny k potlačení pocitu hladu a tím ke zpomalení příjmu potravy.
Jsou však velmi kontroverzní, protože jejich nespecifický účinek v celém těle znamená, že také zasahují do jiných systémů (např. krevní tlak regulace) a může tak způsobit závažné nežádoucí účinky. Před použitím látek potlačujících chuť k jídlu by proto měl být vždy konzultován lékař. Otokové látky, např. S celulózou nebo Kolagense šíří v oblasti gastrointestinálního traktu a tím snižují objem pro příjem potravy.
Možný vedlejší účinek je střevní obstrukce, proto je nezbytné zajistit, aby bylo absorbováno dostatečné množství tekutiny. Blokátory tuků inhibují vstřebávání tuků z potravy, a proto se vylučují nestrávené ve formě tukové stolice. Problémem je nedostatečná absorpce rozpustného v tucích vitamíny A, D, E a K, které pak musí být nahrazeny léky.
