Přechodná osteoporóza

Definice

Přechodné osteoporóza definuje chorobu kosti se zvýšenou retencí vody, která, jak název napovídá (přechodná = dočasná), se vyskytuje po omezenou dobu a je speciální formou klasiky osteoporóza. Typické pro přechodné osteoporóza je náklonnost kyčle kosti. Další kostnaté společné zapojení, například kotník a koleno, se vyskytuje pouze ve vzácných případech.

Přechodná osteoporóza je také uvedena pod synonymem „Kostní dřeně Edémový syndrom “(BMES). V literatuře je přechodná osteoporóza popsána na jedné straně jako samostatná entita, ale na druhé straně jako stále reverzibilní předchůdce osteonekróza. Muži jsou obvykle třikrát častěji postiženi onemocněním kostí než ženy. U obou pohlaví se však ve třetí a páté dekádě života současně vyvine přechodná osteoporóza.

Způsobit

Přesné příčiny výskytu přechodné osteoporózy nejsou dosud známy, takže se často mluví o idiopatické genezi. Jsou však k dispozici některá možná vysvětlení vývoje vzorce onemocnění. Například silné přetížení kyčle klouby může být příčinou přechodné osteoporózy i traumatických událostí, jako jsou pády na kyčli.

Aspekt sníženého a narušeného krev oběh ve femuru hlava, tj. takzvaná porucha mikrocirkulace, také v některých případech způsobuje přechodnou osteoporózu. Na rozdíl od nekróza hlavice femurupřechodná osteoporóza je charakterizována krátkodobou a nikoli konečnou redukcí krev zásobení femuru hlava, což je základem pro lepší prognózu. Přechodná osteoporóza však může nakonec také nastat sekundárně jako součást jiných základních onemocnění, jako je Sudeckova nemoc, revmatismus nebo jiných degenerativních onemocnění. Těhotenství může také zvýšit pravděpodobnost přechodné osteoporózy.

Diagnóza

Diagnózu přechodné osteoporózy lze stanovit již klinicky. V vyšetřeníse objektivní hodnocení pohyblivosti kyčle provádí metodou neutrální nuly. Zhruba řečeno, rozsah pohybu únos (únos), flexe (flexe) a také vnitřní rotace jsou sníženy.

Subjektivní omezení pohybu je obvykle postiženými postiženo mnohem extrémněji bolest. Jeden by si mohl myslet, že rentgenové záření je nejvhodnějším diagnostickým nástrojem pro onemocnění kostí, ale není tomu tak. Pouze po ztrátě 40% hustota kostí lze na rentgenovém záření učinit smysluplná zjištění.

Místo toho hraje při diagnostice přechodné osteoporózy rozhodující roli zobrazování magnetickou rezonancí (MRI). V závislosti na vážení lze pomocí MRI popsat typické hromadění tekutin, tj. Otok kostí. V takzvané sekvenci T1 se intenzita signálu sníží, ale v sekvenci T2 se zvýší.

Ostré vymezení signálů a typická lokalizace ve femuru hlava a části stehenní kosti jsou charakteristické pro kostní dřeň edémový syndrom nebo při přechodné osteoporóze. Aby se vyloučil důležitý diferenciální diagnostika of nekróza hlavice femuru, jak MRI, tak i kosterní scintigrafie lze provést. Ve srovnání s přechodnou osteoporózou nekróza hlavice femuru navíc tvoří „zónu nekrózy“, tj. oblast, kde dochází ke ztrátě kostní hmoty.