Diagnostika | Osteomyelitida temporomandibulárního kloubu

Diagnostika

Za prvé, a zdravotní historie (anamnéza) a vyšetření postižené oblasti lékařem (nejlépe ORL specialistou nebo zubním lékařem). V akutním stadiu osteomyelitida, zvýšené krev rychlost sedimentace buněk (BSG) a velký počet bílé krvinky v krevní obraz (leukocytóza) hrají hlavní roli v diagnostice osteomyelitida. Obě formy osteomyelitida lze detekovat v rentgenovém záření, i když v některých případech jsou detekovány poměrně pozdě.

Počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) nebo dokonce kost scintigrafie jsou lepší. Všechny tyto metody jsou však také nákladnější a složitější, a proto se používají pouze v případě, že podezření nelze předem potvrdit. Diagnózu lze potvrdit pouze pomocí vzorku tkáně (biopsie) postiženého regionu. Důležitý diferenciální diagnostika k osteomyelitidě v čelist je kostní nádor.

Terapie

Terapie závisí na závažnosti onemocnění. Někdy v časných stádiích postačuje konzervativní léčba vhodným antibiotikem, která by měla být obvykle prováděna přibližně po dobu tří týdnů. Bisfosfonáty, které pomáhají předcházet rozpadu kostní látky, jsou také drogovou alternativou. Pokud konzervativní léčba neslibuje žádné zlepšení nebo již byla bez úspěchu vyzkoušena, lze provést také chirurgický zákrok.

Při tomto postupu se odstraní sekvestry a odumřelé kosti. Někdy je nutné některé zuby odstranit. Kromě toho lze nejvzdálenější kostní vrstvu odstranit (dekortikaci), aby se zajistilo lepší krev oběh v kosti. I zde je však nesmírně důležité důsledné pokračování antibiotické léčby. Poslední možností je vždy (částečná) resekce čelistní kosti, kterou lze v případě potřeby nahradit destičkami nebo štěpy.

Operace

Osteomyelitida v čelisti by měla být nejprve nejprve léčena konzervativně, pokud stav stále to umožňuje. Jelikož se jedná o zánět, mělo by se nejprve podat antibiotikum, aby se zánět zastavil a zabránilo se tak progresi osteomyelitidy. Navíc, hyperbarická oxygenoterapie lze použít k zabíjení bakterie které přežijí pouze v podmínkách bez kyslíku (anaeroby).

Osteomyelitida v čelisti je však často tak pokročilá, že může pomoci pouze chirurgický zákrok. V této operaci čelist která zemřela v důsledku pokročilé osteomyelitidy, musí být odstraněna, stejně jako nejvzdálenější kostní vrstva, aby tak zůstala neporušená zbývající čelistní kost vylepšena krev oběh (vaskularizace). Ve zvláště závažných případech však může být nutné odstranit celou část čelisti, protože oblast kostí je již mrtvá.

Toto se nazývá částečná resekce čelisti. I když se jedná o drastický postup, je to stále možné, protože jinak může zánět postupovat dále a dále, nejen čelist ale také jiné kosti z lebka může být ovlivněn. Tomu je třeba se za každou cenu vyhnout. Chcete-li čelist znovu „zaplnit“ kostí, je nutné vložit buď kostní štěpy nebo dlahy, které čelist stabilizují.