Diferenciální diagnostika | Diagnóza ADHD

Diferenciální diagnostika

Stejně jako v oblasti ADHD a dalších oblastech spočívá problém diagnostiky „ADHD“ v tendenci přiřazovat údajně „malý“ problém přímo centrální studium problém. To znamená, že děti nebo dospělí mohou také „jednoduše“ trpět a nedostatek koncentrace. To není vždy ADHD.

U dětí existují také různé problémy s chováním. V neposlední řadě je nutná diferenciální diagnostická diferenciace symptomů. Na základě různých diagnostických průzkumů je již jasné, že některé oblasti se konkrétně snaží vyloučit další nemoci.

Například lékař se snaží vyloučit neurologická onemocnění pomocí diferenciální diagnostika prostřednictvím různých interních a neurologických vyšetření různých metabolických poruch, poruch zraku a / nebo sluchu a zejména přiřadit skutečnou příčinu existujícím stavům vyčerpání. Mezi diferenciální diagnostické poruchy patří mimo jiné vyloučení hlubokých psychologických poruch, jako je např Touretteův syndrom, deprese, úzkostných poruch, mánie, nutkání (Tics), autismus, Aspergerův syndrom a bipolární poruchy (= maniodepresivní poruchy). Pouze zřídka trpí děti kromě těchto dalších dalších onemocnění ADHD.

V kognitivní oblasti snížená inteligence, částečné poruchy výkonu jako např dyslexie or dyskalkulie by měly být vyloučeny, stejně jako nadání nebo částečné nedostatek koncentrace. Zejména pokud problémy v diferenciální diagnostika jsou již definovány, měly by být vyloučeny hluboké vývojové poruchy, afektivní poruchy a domácí prostředí zesilující příznaky. Diferenciální diagnostika by měla zahrnovat také hluboké vývojové poruchy, afektivní poruchy a domácí prostředí, které posiluje příznaky.

Shrnutí

Děti a dospělí trpící ADHD se obtížně koncentrují, rozptýlení je obrovské. Je také patrné, že zahájená práce často není dokončena. To je přesně ten bod, kdy se vyjasní problémy, kterým může být ve škole vystaveno zejména dítě s ADHD.

I když je inteligence v normálním, někdy dokonce nadprůměrném rozsahu, postižené nemohou nebo jen s velkými obtížemi kompenzují deficity způsobené nedostatek koncentrace. Není neobvyklé, že děti a dospělí s ADHD mají také slabost pro čtení, pravopis nebo aritmetiku. Kombinace ADHD a částečných deficitů výkonu (dyslexie or dyskalkulie) nelze vyloučit.

Abychom mohli pomoci postiženým, musí být léčba ADHD cílená. Speciálně v dětství, karháním a urážkami dětí se nic nemění. Rodiče a učitelé potřebují trpělivost a především (sebe) kontrolu. Důsledná vzdělávací akce, nastavení a dodržování dohodnutých pravidel je u dětí postižených ADHD nejvyšší prioritou.