Synonyma
- Primární karcinom jaterních buněk
- Hepatocelulární karcinom
- HCC
- Hepatom
Definice
Játra rakovina (hepatocelulární karcinom) je maligní degenerace a nekontrolovaný růst buněk játra tkáň. Nejčastější příčinou játra rakovina (hepatocelulární karcinom) se připisuje jaterní cirhóze. Pacienti, kteří trpí jaterní cirhózou (houbovitou pojivové tkáně- infiltrovaná struktura jater se ztrátou funkce) buď v důsledku zánět jater nebo nadměrná konzumace alkoholu mají výrazně zvýšené riziko vzniku karcinomu jaterních buněk (játra) rakovina).
80% všech hepatocelulárních karcinomů (rakovina jater) je diagnostikováno v důsledku jaterní cirhózy. U 4% všech pacientů s jaterní cirhózou se rozvine hepatocelulární karcinom. 50% pacientů s hepatocelulárním karcinomem (rakovinou jater) již dříve mělo zánět jater B, 25% hepatitida C Metabolická porucha hemochromatóza stejně jako pacienti s ranou dětství infekce HB viry mají zvýšené riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu.
Pravidelný příjem androgeny (mužské pohlaví hormonů) např. u kulturistů také prokázalo zvýšené riziko hepatocelulárního karcinomu. Spojení mezi cukrovka Mellitus a zvýšené riziko rakoviny jater (hepatocelulárního karcinomu) se dnes také jeví jako jisté. Nedávné studie také objevily molekulární mechanismus, který je považován za odpovědný za vývoj hepatocelulárního karcinomu (rakoviny jater).
Ukázalo se, že u 60% pacientů s karcinomem je narušen takzvaný tumor supresorový gen (FHIT). Jedná se o mechanismus na genetické úrovni, který má potlačovat růst nádorových buněk a jehož narušení vede k nekontrolovanému dělení buněk tvorbou proteinů. Toto téma by vás také mohlo zajímat: Rakovina jater v konečném stadiu Říká se, že houba Aspergillus flavus, která roste na obilovinách ve vlhkém podnebí, má mimo jiné účinek podporující karcinom.
Pododdělení hepatocelulárního karcinomu (formy rakoviny jater) je založeno na různých typech růstu: solitární (jediný), multicentrický (na několika místech), difuzní infiltrující (distribuovaný všude a rostoucí do něj), histologie a tkáňová struktura a takzvaná klasifikace TNM. Pokud nádor jater ještě nepronikl a krev plavidlo, bylo by to klasifikováno podle T1. Je důležité, aby se jednalo pouze o nádor.
Pokud je jich několik, ale nejsou větší než 5 cm, nebo pokud již došlo k invazi do krev systém plavidel, byla by tato fáze klasifikována jako T2. Několik nádorů o velikosti více než 5 cm nebo invaze jater žíla (V. portae) by byl označen jako T3. Všechny nádory, které již infiltrovaly sousední orgány nebo pobřišnice (pobřišnice, peritoneální rakovina) bude mít název T4.
If lymfy uzel metastáz pokud se již nacházejí v játrech nebo v jejich okolí, byla by tato fáze dále klasifikována jako N1 (N = uzel) a pokud se v těle nacházejí vzdálené metastázy, byla by klasifikována jako M1. V souhrnu jsou tato zjištění opět rozdělena do etap. Tedy fáze I: T1N0M0, fáze II: T2N0M0, fáze III: T3-4N0M1 a fáze IV: všechny nálezy s M1.
Existuje také takzvané CLIP skóre, ve kterém se body udělují od 0-2 v kategoriích Child Pugh (prohlášení o omezení jater), morfologie tumoru, detekce nádorový marker alfa-fetoprotein a přítomnost jater trombóza. Stejně jako u jiných onemocnění je velmi důležité požádat o pacienta zdravotní historie (anamnéza), která by měla zahrnovat typ, načasování a trvání příznaků. V mnoha případech dochází ke zežloutnutí kůže a očí pacienta, což by mělo lékaře přimět myslet na onemocnění jater již v okamžiku kontaktu s očima.
Lékař by se měl také zeptat, zda cirhóza jater or zánět jater infekce je již známa, nebo zda má pacient problém s alkoholem. Kromě toho obecného vyšetření, lékař by měl také prohmatat oblast nad játry, aby zjistil, zda nedošlo ke zvětšení jater nebo zda je skutečný nádor již hmatatelný. Někdy se stává, že poslech (poslech) stetoskopem vede k patologickému šumu toku, který je způsoben kompresí odpovídajícího krev plavidla or vysoký krevní tlak v jaterním vaskulárním systému způsobeném jaterní cirhózou a / nebo jaterním karcinomem.
Další důležitou možností vyšetření je ultrazvuk, s nimiž může lékař již v mnoha případech detekovat nádorovou změnu. Zde lze také učinit prohlášení, zda je nález primárním karcinomem nebo dceřinými nádory (metastáz) z jiných orgánů. Tzv. Barevné Dopplerovo vyšetření s použitím ultrazvuk vyjasňuje tok krve a indikuje, zda došlo k přetlaku v játrovém systému a zda jsou jakékoli změny v játrech již zásobovány krví nebo prorazily cévy systém (viz klasifikace fází). Poté lze použít i počítačovou tomografii (CT).
An rentgen z truhla nebo scintigrafie kostry by mělo být provedeno později, aby se vyloučil primární nádor jinde v těle. Menší ložiska nádoru (1–2 cm) lze nejlépe detekovat pomocí magnetické rezonance plavidla (MR-Angio). Užitečné může být i obecné MRI jater.
A krevní test může případně detekovat Proteinů které jsou tvořeny nádorem (nádorové markery). Takzvaný alfa-fetoprotein je specificky zvýšen u pacientů s hepatocelulárním karcinomem (rakovinou jater). Hledání nádorových markerů však není ani tak možností pro primární diagnózu, jako pro sledování, kdy náhlé další zvýšení může znamenat recidivu nádoru nebo přechod z jaterní cirhózy na hepatocelulární karcinom.
V době diagnózy hepatocelulárního karcinomu (rakovina jater) vykazuje 50% případů mnohočetné nádory v játrech (multilokulární růst), 25% vykazuje trombóza portálu žíla a 10% vykazuje infiltraci jaterních žil a dolních vena cava. Po diagnóze hepatocelulárního karcinomu je vždy třeba předpokládat, že se nádor již rozšířil do dalších orgánů. Hepatocelulárního karcinomu se obávají jeho rychlé metastázy v mozek, plíce a kosti. Lékař by proto měl také co nejdříve objednat tzv. „Staging nádoru“, ve kterém pomocí vhodného zobrazování vyšetří nejčastěji postižené metastatické orgány hepatocelulárního karcinomu (Rentgen, CT, scintigrafie).
