Terapie
Pokud se u dítěte objeví horečnatý křeč, je důležité, aby rodiče zůstali klidní i přes často děsivou situaci, zavolejte lékaře a pokuste se snížit horečka. Pokud rodiče pozorně sledují, jak se záchvat projevuje, tj. Pokud se mu třepou všechny končetiny nebo snad jen jednou rukou, je-li dítě v bezvědomí, má vyvalené oči nebo ztrácí moč, je pro lékaře později snazší rozpoznat ať už jde o jednoduchý febrilní záchvat nebo složitější záchvat, který vyžaduje další diagnostické objasnění. Akutní léčba léky je následující:
- Chcete-li přerušit záchvat, antispazmodický lék diazepam se podává do hýždí (diazepam rectiole). Účinek se obvykle projeví po 2–3 minutách.
- V případě komplikovaného febrilní křečemůže být nezbytné antiepileptikum (např. valproát).
- Projekt horečka lze snížit např. o paracetamol jako džus nebo čípek.
- Vzhledem k tomu, febrilní křeče přichází náhle a obvykle je rychlejší, než by bylo možné terapeuticky ovlivnit, preventivní opatření jsou důležitější než opatření při akutním záchvatu.
Důsledky
Abychom mohli odpovědět na otázku o důsledcích febrilních křečí, je třeba nejprve rozlišit mezi jednoduchými a komplikovanými febrilními křečemi. Asi 70% febrilních křečí je klasifikováno jako jednoduché. Trvají méně než 5 minut a je ovlivněno celé tělo. Ve složitých případech však jednotlivé útoky mohou trvat několik minut a jsou často přítomny pouze na jedné straně.
Kromě toho mají děti krátkou dobu po vzniku komplexního febrilního záchvatu potíže s řečí, ale tyto obvykle znovu zmizí. Obecně lze říci, že jednoduché febrilní záchvaty nemají dlouhodobé následky. Výskyt epilepsie v pozdějším věku také není nebo je jen mírně zvýšen (cca.
1-1.5%) ve srovnání s průměrnou populací. Naproti tomu riziko vývoje epilepsie v průběhu života se u komplikovaných záchvatů zvyšuje přibližně o 4–15%. V takových případech však febrilní křeče často nejsou vždy příčinou pozdějšího výskytu epilepsie, ale jeho první příznak.
U Dravetova syndromu například a febrilní křeče je často prvním projevem nemoci. Febrilní křeče navíc zvyšují riziko recidivy. To však do značné míry závisí na věku dítěte během první horečnaté křeče.
Například riziko nového záchvatu je asi 30-35% u kojenců, kteří měli první záchvat, když byli mladší než 12 měsíců. U dětí s již známými mozek poškození nebo rodinná anamnéza záchvatů, riziko rozvoje epilepsie později je výrazně vyšší. Dalšími komplikujícími faktory jsou výskyt febrilních křečí před dosažením věku 6 měsíců nebo po dosažení věku 5 let s trváním více než 15 minut nebo s trvalými fokálními nálezy v mozek, jakož i značné epileptické potenciály v měření mozkových vln.
V těchto případech může být výskyt febrilních křečí jasnou indikací, po které by měla následovat a následně komplexní diagnostika. Na rozdíl od mnoha starších tvrzení nové dlouhodobé studie ukázaly, že febrilní křeče nemají dlouhodobý vliv na duševní a fyzické funkce. Staré tvrzení, že děti, které v minulosti trpěly horečnatými křečemi, mají snížený inteligenční kvocient (IQ), proto není pravda.
To prokázaly zejména velké studie s dvojčaty, kde jedno z dětí mělo febrilní křeče a druhé nikoli. Pokud u těchto dětí změříte IQ po mnoha letech, nebyly nalezeny žádné významné rozdíly. Pouze vývoj epilepsie může vést k trvalému poškození v dalším průběhu onemocnění.
Febrilní křeče nejsou v zásadě nikdy fatální. Podle typu horečnaté křeče, jednoduché nebo komplikované, ustupují po méně než 15 minutách. Dítě je pak velmi unavené a slabé.
Pokud jde o dlouhodobou úmrtnost, není situace studie v některých ohledech jasná. Společné pro všechny studie je, že jednoduché febrilní křeče nevedou ke zvýšené kojenecké úmrtnosti. Pokud jde o komplikované záchvaty, dvě velké studie se liší ve svých výpovědích. Například dánská studie zjistila, že děti, které trpěly komplikovanými febrilními křečemi, měly v prvních dvou letech mírně zvýšené riziko úmrtí. Je však třeba poznamenat, že určitý podíl dětí s nimi křeče již trpěli neurologickými deficity, které lze spojit se zvýšeným rizikem.
