Výhody a nevýhody minimálně invazivní techniky
S minimálně invazivní technikou je nejprve třeba rozlišovat mezi dvěma postupy: Existuje minimálně invazivní přímá koronární Tepna Bypass (MIDCAB), ve kterém hrudní kost nemusí být otevřen. V koronární pumpě Tepna Bypass (OPCAB), hrudní kost je otevřen. Výhodou obou minimálně invazivních technik je výrazně nižší operační stres, který slibuje rychlejší a lepší zotavení po operaci.
Nevýhodou jsou vyšší technické nároky na chirurga. U techniky MIDCAP je další hlavní výhodou to, že hrudní kost nemusí být proříznuto. To dále snižuje napětí způsobené operací.
Hlavní nevýhodou je, že pouze přední část srdce lze dosáhnout touto chirurgickou technikou, a proto lze tímto postupem léčit pouze některé z postižených osob. Technika OPCAB na druhé straně umožňuje přístup k přední i zadní části srdce, ale přesto není pro tělo tak stresující jako konvenční chirurgie. Největším nebezpečím této techniky však je, že může snížit čerpací kapacitu srdce během operace. V zásadě lze obě minimálně invazivní chirurgické techniky provádět bez stroj na plicní srdce.
Jak dlouho zůstane člověk po bypassu v nemocnici?
Pobyt v nemocnici pro operaci bypassu je obvykle asi tři týdny. Stacionární příjem do nemocnice se obvykle koná jeden den před operací. Ihned po operaci jsou postižené osoby podrobně sledovány na jednotce intenzivní péče po dobu dvou až tří dnů.
Projekt monitoring z srdeční frekvence a srdeční rytmus má zvláštní význam. Za předpokladu, že v této rané fázi po operaci nedojde k žádným problémům monitoring probíhá na normálním kardiologickém oddělení. Pobyt zde obvykle trvá přibližně tři týdny, lze jej však v případě potřeby prodloužit, například v případě komplikací nebo komplikovaných doprovodných onemocnění.
Ve většině případů následuje rehabilitace bezprostředně po pobytu v nemocnici. Tato rehabilitace probíhá na speciální klinice, obvykle trvá přibližně 3 týdny, během nichž rehabilitační procedury probíhají pět až šest hodin denně, pět až šest dní v týdnu. Vzhledem k velkému množství času a denní léčbě probíhá rehabilitace téměř vždy na lůžkovém základě. Ve výjimečných případech však již mohou postižené osoby zůstat doma opět přes noc, musí však kvůli terapii každý den docházet na rehabilitační kliniku.
Rehabilitace po bypassu
Ve většině případů po rehabilitaci bezprostředně následuje pobyt v nemocnici po bypassu ve formě následné léčby (AHB). Vzhledem k dlouhému a otevřenému provozu jsou postižení pacienti vystaveni velkému stresu, který je v následujícím období ještě nutné podrobně léčit. Srdeční onemocnění a operace nejsou zpravidla jen velkou fyzickou zátěží.
Většinou je ovlivněna i psychika, a je proto brána v úvahu při rehabilitaci. Normálně se rehabilitace provádí po dobu 3 týdnů v lůžkovém zařízení. Ambulantní rehabilitace je však v zásadě možná také za předpokladu, že postižené osoby budou moci na rehabilitační kliniku navštěvovat samostatně 5-6 dní v týdnu.
Program se skládá z rozsáhlé fyzické přípravy, která zahrnuje fyzioterapii a pracovní terapii, fitness trénink a různá gymnastická cvičení. Velký význam se přikládá také výchově pacientů. Po rehabilitaci by tedy každý měl mít podrobné znalosti zdravá výživa, nadváha a jeho prevenci i různých použitých léků.
V závislosti na potřebě by měla být po rehabilitaci poskytována také samostatná péče a v případě potřeby návrat do práce, aby tyto sociálně-lékařské faktory hrály také hlavní roli. Zabývá se hlavně psychologickou složkou rehabilitace relaxace techniky, ale je také určen k řešení zvládání úzkosti, deprese a bolest po operaci. Různé rehabilitační programy se obvykle provádějí v rámci skupinových i individuálních školení.
