Příčiny
Deprese může mít mnoho příčin. serotonin se také nazývá „hormon nálady“, protože dostatečně vysoká koncentrace v mozek potlačuje strach, zármutek, agresi a jiné negativní pocity a vede k klidu a vyrovnanosti. serotonin je také důležité pro regulovaný rytmus spánku a bdění.
V některých deprese pacientů nedostatek serotonin nebo lze jako příčinu příznaků identifikovat narušení metabolismu serotoninu nebo signální dráhy. Takové poruchy mohou být dědičné, což mimo jiné vysvětluje rodinnou anamnézu onemocnění. Různé studie dokázaly vyvolat umělý nedostatek serotoninu na zvířecích modelech, což způsobilo depresivní příznaky a prokázalo roli serotoninu v deprese.
Byly tedy vyvinuty léky ke zvýšení koncentrace serotoninu, které jsou nyní pevně zavedeny v depresivní terapii. Jelikož však tato poselská látka má mnoho funkcí, mnoho z nich také mimo EU mozek (například v zažívacím traktu) vedou tyto léky k jejich typickým vedlejším účinkům. A nedostatek vitaminu může vést k vyčerpání a únavě, což také snižuje motivaci a řízení zhoršováním celkového stavu stav.
Pokud deprese již existuje, může se tak zhoršit. Nicméně, a nedostatek vitaminu nestačí jako jediný spouštěč depresivní epizody, stejně jako léčba pomocí vitamíny sám nemůže vyléčit depresi. Přesto by měl být zajištěn dostatečný přísun všech základních živin doplněk depresivní terapii, aby se zabránilo možným negativním vlivům.
Vliv pilulky na náladu je častým vedlejším účinkem a je uveden jako takový v příbalové informaci. Hormonální antikoncepce by neměly být považovány za jediný spouštěč deprese, ale pokud jsou přítomny další rizikové faktory, mohou podporovat rozvoj deprese a zhoršit stávající příznaky. Tabletu by proto neměli užívat pacienti s depresí.
Deprese a syndrom vyhoření často jdou ruku v ruce, ale nejsou to samé. Vyhoření se vždy vyskytuje v konkrétním kontextu, např. Na pracovišti. Pacienti se cítí přepracovaní a neschopní výkonu, napětí přichází postupně a zpočátku si ho nevšimneme.
Deprese na tom nezávisí a pokrývá celý každodenní život, pacienti se cítí přetíženi a neschopní i mimo práci a příznaky se mohou objevit najednou. Syndrom vyhoření může vyvolat depresi, pokud je napětí tak silné, že ovlivňuje další oblasti života. Deprese může také vyvolat syndrom vyhoření, pokud jeho příznaky trpí prací a výkonem pacienta.
Deprese a syndrom vyhoření tak mohou být vzájemně závislé a navzájem se posilovat, ale nejsou stejné a vyskytují se nezávisle u mnoha pacientů. Lékaři dobře vědí, jaké silné spojení mezi těmito dvěma klinickými obrazy je, a mělo by být během léčby vzato v úvahu, aby se zabránilo vzniku další symptomatologie nebo aby bylo možné léčit oba současně. Deprese v zásadě není onemocněním genetického materiálu, tj. V genetickém materiálu není zabudována žádná vada, která by vedla k přesně této nemoci s přesně těmito příznaky.
Přesto je podezření na souvislost mezi genetickým materiálem předávaným rodiči a prarodiči a výskytem deprese. Rozhodující role se připisuje látkám posla v mozek (jako je serotonin, dopamin a norepinefrin), které se mohou vyskytovat v různých distribucích a hrají důležitou roli při rozvoji deprese. Předpokládá se, že jak genetický materiál, tak stres ovlivňují tvorbu a síťování nervových buněk a mohou tak vyvolat depresi.
Ani toto spojení však dosud nebylo přesvědčivě vědecky prokázáno. Pravděpodobnost vzniku deprese je vyšší, pokud máte jednoho nebo více členů rodiny, kteří jí trpí. Tato souvislost však neexistuje pouze mezi depresemi jako takovými, ale také mezi mnoha psychologickými chorobami.
Ne každý člověk, který má depresi v rodinné anamnéze, je však nutně ovlivněn. Faktory prostředí, vlastní sociální síť, formativní životní události a základní schopnost zvládat stres (nazývané také odolnost) mohou mít rozhodující vliv na to, zda, kdy a do jaké míry dojde k depresi. Je pravděpodobné, že existuje souvislost mezi ztrátami a problematickými životními podmínkami a rozvojem deprese.
Důležitou roli navíc hraje přítomnost nebo absence pevného, zdravého partnerského vztahu, který může do určité míry působit jako ochranný faktor proti vzniku deprese. Deprese může také ovlivnit užívání návykových látek, často nepříznivým způsobem. Někdy je zvýšená konzumace alkoholu prvním nebo jediným příznakem depresivní nálady.
Jelikož se mnoho lidí v depresi dostává do spirály myšlenek, které mohou zaměstnat celé jejich vědomí, aniž by vedly k uspokojivému výsledku, a které je jen dále deprimují, často hledají „zapomenutí v láhvi“. Alkohol se jim nemusí nutně zdát řešením jejich problémů, ale může se stát východiskem ze špatné nálady nebo únikem z nemoci. Alkohol má navíc účinek na zvedání nálady tím, že ovlivňuje nervové buňky v mozku.
Uvolňuje se spotřeba alkoholu dopamin, který hraje důležitou roli v reakci mozku na odměnu. Díky tomu se pacient po pití alkoholu cítí lépe, což ho povzbuzuje k dalšímu pití, aby se znovu nedostal do špatné nálady. Toto spojení hraje důležitou roli v interakci alkoholu, drog, které mají podobný účinek, a deprese.
Zneužívání alkoholu a deprese se navzájem posilují. Depresivní lidé se uchylují k alkoholu častěji než lidé bez deprese, protože intoxikace na krátkou dobu zmírňuje příznaky a poskytuje pacientům úlevu. Z dlouhodobého hlediska to však depresi zhoršuje, protože alkohol je jedem pro tělo i psychiku a také zhoršuje stav zdraví. Alkoholismus a výsledkem jsou další závislosti.
