Kolik nozokomiálních infekcí je v Německu a kolik úmrtí je jimi způsobeno?
Je obtížné určit přesnou částku, protože neexistuje žádná povinnost hlásit nozokomiální infekce. Některé jsou také přehlíženy nebo nesprávně považovány za „ambulantní infekce“. Velmi zřídka se stávají případy, kdy „dokonale zdravý“ pacient náhle zemře na a nosokomiální infekce.
Většinou, nosokomiální infekce je komplikace a není hlavní příčinou smrti pacienta. V roce 2006 zahájil Institut Roberta Kocha několik velkých studií s cílem zjistit, kolik nozokomiálních infekcí existuje každý rok. Výsledky po spočítání a odhadu ukázaly následující údaje: Předpokládá se celkem 400,000 600,000–14,000 XNUMX nozokomiálních infekcí ročně, z nichž XNUMX XNUMX je způsobeno MRSA.
Asi 10 000-15. 000 pacientů zemřelo na nozokomiální infekce.
Vědci odhadují, že současné údaje jsou vyšší, ale tyto vágní odhady nejsou spolehlivé. Například studie z roku 2016, do které byl zapojen Institut Roberta Kocha, ukazuje odhad 90,000 XNUMX úmrtí způsobených nozokomiálními infekcemi. V závislosti na kritériích, na nichž je taková studie založena, může být počet více či méně vysoký. Je však důležité si uvědomit, že Institut Roberta Kocha vydal včas doporučení týkající se prevence nozokomiálních infekcí v důsledku a že tato doporučení jsou pravidelně aktualizována
Která nozokomiální infekce je nejčastější?
Nejběžnější patogeny jsou Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Clostridium difficile, Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium. Studie Institutu Roberta Kocha z roku 2012 ukázala následující: Nejběžnější nozokomiální onemocnění jsou (v sestupném pořadí) infekce ran (24.7%), infekce močových cest (22.4%) a pneumonie or dýchací trakt infekce (21.5%).
Jak lze zabránit nozokomiální infekci?
V zásadě lze nozokomiálním infekcím zabránit tím, že se pokusíte co nejlépe vyléčit nebo léčit onemocnění, které je způsobuje. Hygienická opatření a kritické posouzení, kdy by měla být přijata lékařská opatření, mohou zkrátit pobyt v nemocnici a zabránit nozokomiálním infekcím. V případě nozokomiálních pneumonie (zápal plic), profesionální dezinfekce rukou a zařízení (např inhalace zařízení).
Inhalace žaludeční šťávy, slina nebo jídlo by mělo být zabráněno. Toho lze dosáhnout aspirací sekrece pomocí speciálních sond a včas intubace (tj. vložení a dýchání trubice) v případě potíže s polykáním. S pomocí pracovní a fyzioterapie lze zajistit školení (znovu) naučit se správně polykat nebo usnadnit vykašlávání z plic.
Nozokomiálním infekcím močových cest se lze vyhnout zavedením zavedeného katétru. Existují také speciální hygienické předpisy týkající se zavádění a výměny permanentních katetrů. Ošetřující personál by měl používat uzavřené močové odvodňovací systémy s a reflux ventil a propíchnout- bezplatný systém sběru.
V případě podezření Infekce močových cest, malý vzorek moči lze čistě odebrat, aby bylo možné zahájit léčbu v rané fázi. Sáček s močí by měl být vždy umístěn tak, aby byl pod úrovní měchýř, takže moč nemůže jednoduše proudit zpět. V nejlepším případě by drenážní trubice neměla ležet ve smyčkách, aby se v ní nemohla hromadit moč a podporovat růst bakterie. Pro pacienty, kteří mají mít katétr déle než 3 dny, není zavedený katétr optimálním řešením.
Takzvaný suprapubický katétr, který vede přímo přes břišní stěnu do měchýř, bylo by lepší. Někdy však v každodenním nemocničním životě nelze předvídat, zda pacient bude potřebovat katétr déle než 3 dny. Snahy jsou také o to, aby byl pacient propuštěn bez katetru, než aby byl závislý na katetru.
Proto se bohužel v klinické rutině stále používá příliš mnoho permanentních katetrů. Hygiena ran hraje důležitou roli při nozokomiálních infekcích ran. Pacienti by si neměli sami odstraňovat nebo měnit obvazy, pokud jsou rány stále otevřené (tj. Nejsou zjizvené).
Při nanášení omítek a obvazů platí přísná pravidla a postupy. Ošetřovatelský a zdravotnický personál se těmto pravidlům učí v rané fázi a obvykle je dodržuje v souladu se svými povinnostmi. Mnohem větší riziko chudoby hojení ran představují rizikové faktory, jako je stáří a nemoci, jako je cukrovka mellitus.
Oslabený imunitní systém zde hraje opět zásadní roli. Postižená část těla (např noha) by měl být zvýšen a měl by být měněn pouze vyškoleným personálem. Samotní pacienti mohou zajistit okamžitou výměnu plačících obvazů.
Vlhkost znamená nadměrné vylučování ran. V případě hnisavých inkluzí se hnis by měl být schopen odtoku řezy. Je také možné odstranit hnis nebo nadměrné vylučování rány z rány aplikací takzvaného výplachu nebo drenáže.
Tímto způsobem proces hojení ran lze také přesně zkontrolovat, protože se zaznamenává množství shromážděné tekutiny. K zavlažování a čištění rány je třeba použít antiseptické roztoky, jako je Octenisept. Pokud existují známky krev otravu lze použít antibiotickou terapii, která má vliv na celý systém těla.
Návštěvníci a samotní pacienti mohou také přispět ke zlepšení hygienických opatření pomocí služby dezinfekce rukou, která je k dispozici v každé nemocnici a na oddělení vchod. Mezitím jsou toalety také vybaveny podrobnými pokyny pro správnou dezinfekci rukou. Některé nemocnice také zavedly zákaz potřesení rukou. Několik nemocnic také začalo kontrolovat převlékání zdravotnickým personálem prostřednictvím vyzvednutí a odevzdání prádla. Existují také nemocnice, kde lékaři již nesmějí nosit kabátové šaty, ale nosí kasaky s krátkým rukávem.
Všechny články v této sérii:
