Implantovatelný kardioverterový defibrilátor

Implantovatelný kardioverter Defibrilátor (Angl. Implantable cardioverter Defibrilátor, ICD; dřívější označení AICD z automatického implantabilního kardioverter-defibrilátoru) je implantabilní defibrilátorový systém, který detekuje srdeční arytmie jako ventrikulární tachykardie (VT; srdeční arytmie, které pocházejí z srdce komory (komory); srdeční frekvence > 120 / min) a jejich extrémní forma, komorová fibrilace (život ohrožující stav), jsou automaticky detekovány a lze je cílenými elektrickými pulsy (defibrilace; nadměrná stimulace) převést na sinusový rytmus (normofrekvenční, pravidelný srdeční rytmus). V mnoha případech život ohrožující srdeční arytmie, Defibrilátor terapie je jedinou metodou, která může zachránit život postižené osoby. ICD se obvykle používá pro sekundární profylaxi (sekundární prevenci), tj. Po výskytu a srdeční arytmie aby se zabránilo progresi onemocnění.

Indikace (oblasti použití)

Ke snížení rizika náhlé srdeční smrti (PHT; náhlá srdeční zástava, SCA) se doporučuje ICD u pacientů s:

  • Ventrikulární arytmie (srdeční arytmie pocházející z komory) vedoucí k hemodynamické nestabilitě (stav, při kterém je oběh klinicky významně narušen) [ACCF 2009]
  • Symptomatický srdce selhání (srdeční nedostatečnost).
    • Symptomatický srdce selhání * (NYHA II-III), ejekční frakce (ejekční frakce srdce) ≤ 35% (navzdory optimálnímu léku terapie), ischemická etiologie („kyslík deprivace srdečního svalu “) v důsledku a> 40 dnů po akutním infarktu myokardu (infarkt) [ACCF 2013].
    • Symptomatické srdeční selhání * (NYHA II-III), ejekční frakce ≤ 35% (navzdory optimální terapii léky po dobu nejméně 3 měsíců) a neischemická kardiomyopatie (diagnostikována po dobu nejméně 9 měsíců) [ACCF 2013]
    • NYHA I *: s neischemickým účinkem kardiomyopatie a ejekční frakce ≤ 30% (navzdory optimálnímu léku terapie) [ACCF 2009].
    • Srdeční selhání po AHA fázi B *: s asymptomatickou ischemickou kardiomyopatií (onemocnění myokardu spojené s deplecí kyslíku), ejekční frakcí ≤ 30% (navzdory optimální léčbě léky) a> 40 dní po akutním infarktu myokardu (srdeční infarkt) [ACCF 2009]
    • Pacientům s chronickým srdečním selháním by měla být doporučena implantace defibrilátoru (ICD), pokud mají průměrnou délku života delší než jeden rok a splňují jednu z následujících podmínek [viz pokyn S3 níže]:
      • Přežil náhlou srdeční smrt (PHT).
      • Trvalé, hemodynamicky účinné ventrikulární tachykardie (k tomu nedošlo z preventabilních příčin).
  • Implantace defibrilátoru (ICD) by měla být doporučena pacientům s ischemickou kardiomyopatií, kteří splňují následující požadavky:
    • NYHA II-III
    • LVEF ≤ 35% navzdory ≥ 3 měsíce optimální lékové terapie.
    • Očekávaná délka života> 1 rok
    • Dobrý funkční stav

    Implantace by měla být provedena nejdříve 41 dní po minulém infarktu myokardu (infarkt).

* Pacienti by měli být před plánovanou implantací ICD informováni, že ICD slouží k prevenci náhlé srdeční smrti (PHT), nikoli k prevenci progrese (progrese) selhání srdce (srdeční selhání). Legenda

  • ACCF: American College of Cardiology Foundation
  • AHA: American Heart Association
  • NYHA: New York Heart Association

Postup

Implantovatelný kardioverterový defibrilátor (ICD) je miniaturizovaný automatický defibrilátor. Elektrody ICD jsou umístěny v pravé síni (síni) i v pravé komoře (komora; dvoukomorový systém), a mají tak přímý kontakt s myokardem (srdeční sval). Například v případě komorového flutteru nebo fibrilace se automaticky spustí elektrický impuls. Tento elektrický impuls normalizuje činnost srdečního svalu. Tím se obnoví čerpací kapacita srdce. V závislosti na typu arytmie se provádí stimulace antitachykardie, kardioverze nebo defibrilace. Implantace ICD je podobná jako u kardiostimulátoru. Dalším vývojem kardioverterového defibrilátoru je subkutánně implantovatelný defibrilátor (S-ICD).

Zdroje elektromagnetického rušení

Rušení s implantáty se vyskytuje přibližně u 0.3–0.7 případů ročně. Níže jsou uvedeny poznámky k elektrickým zařízením

  • Mobilní telefony * (stále možné, pouze pokud je mobilní telefon umístěn přímo na kůže místo nad implantátem).
  • Zařízení proti krádeži (ve vstupním prostoru obchodních domů): pro vysokofrekvenční systémy (tzv. RFID skenery) je nutná bezpečná vzdálenost:
    • Kardiostimulátor 60 cm
    • Defibrilátor 40 cm
  • Indukční kamna: bezpečná vzdálenost nejméně 25 cm.

* Studie zjistila, že riziko elektromagnetického rušení zařízení iPhone 6 a Apple Watch s implantovatelnými elektronickými zařízeními je nízké. došlo k jedinému incidentu interference u pacienta s perzistencí fibrilace síní a dvoukomorový kardiostimulátor. Testováno 148 subjektů; Bylo provedeno 1,352 testů. Autoři však doporučují nepoužívat elektronická mobilní zařízení bezprostředně sousedící s implantátem během vyšetřování zařízení.

Výhody terapie defibrilátorem

V sekundární prevenci je * léčba defibrilátorem lepší než farmakoterapie (studie AVID, CASH a CIDS). ischemická choroba srdeční (CAD), prospektivní studie ukazují zlepšení mortality ze všech příčin (míry úmrtnosti ze všech příčin) při léčbě defibrilátorem. selhání srdce, implantabilní kardioverter / defibrilátory (ICD) jsou zklamáním. Mladší pacienti ve věku do 55 let mají prospěch z významného 52% relativního snížení úmrtnosti (úmrtnosti) (8.2% oproti 17.4%). Zdá se však, že přínos pro přežití se s přibývajícím věkem zmenšoval. U pacientů ve věku 65 až 74 let bylo snížení rizika stále 33% (22.9% oproti 33.5%). * Opatření přijatá (zde, léčba defibrilátorem) po nástupu a stav (zde kardiovaskulární zástava kvůli ventrikulární tachykardie), aby se zabránilo opakování (např. ztráta vědomí). Další poznámky

  • Ve studii srdečních pacientů s implantovatelným kardioverterem-defibrilátorem, kteří byli současně léčeni digitalisem, měli významně vyšší úmrtnost (smrt) než pacienti s ICD bez digitalisu.
  • Konkurenční sporty jsou obvykle bezpečné pro pacienty s implantovatelnými kardioverterovými defibrilátory (ICD). Pouze pacienti s arytmogenní pravou komorou kardiomyopatie (ARVC), vzácné zděděné onemocnění, zaznamenalo během cvičení více ventrikulárních arytmií (oproti ostatním účastníkům studie), které musely být kompenzovány jedním nebo více výboji z ICD. U 120 ze 440 účastníků se ICD aktivovalo během čtyřletého pozorovacího období: 4% pacientů dostalo a šok během cvičení, 5% během jiných fyzických aktivit a 6% během odpočinku.
  • Kardioverter-defibrilátorová vesta (WCD) po infarktu myokardu oproti optimální medikamentózní terapii: primární koncový bod (kombinace náhlé srdeční smrti a úmrtí na ventrikulární tachyarytmie po 90 dnech): vyskytlo se u 1.6% pacientů randomizovaných k WCD a u 2.4% pacientů léčených pouze s optimální terapií léky (rozdíl nebyl významný; p = 0.18).
  • U pacientů s ischemickou nebo neischemickou chorobou kardiomyopatie (onemocnění myokardu), profylaktická implantace ICD vedla ke snížení úmrtnosti /mrtvice (43% snížení úmrtnosti ve skupině s ICD ve srovnání s kontrolní skupinou). K výběru pacientů k identifikaci pacientů s elektrickým rizikem, kterým by prospěla profylaktická implantace ICD snížením úmrtnosti, byl použit nový marker nestability repolarizace spojené se sympatickou aktivitou.
  • Studie EU-CERT-ICD (2247 pacientů; doba sledování v průměru 2.4 roku): pacienti měli prospěch z primární profylaktické implantace ICD, pokud je indikována podle pokynů: výsledkem bylo významné 27% snížení úmrtnosti (úmrtnosti) (poměr rizik, HR: 0.731); počet náhlých srdečních úmrtí (PHT) byl významně nižší ve skupině s ICD než v kontrolní skupině (19 oproti 32 událostem, neupravená HR: 0.158). Dále bylo zjištěno, že implantace ICD souvisí s významně nižší úmrtností u mužů (upravená HR: 0.691), ale ne u žen (upravená HR: 1.063).
  • Studie CD-HeFT: primární profylaktická léčba ICD byla stále spojena s přínosem pro přežití u pacientů s selhání srdce v dlouhodobé studii po mediánu sledování 11 let: Mortalita ze všech příčin (míra úmrtnosti ze všech příčin) 52.5% (rameno ICD), 52.7% (amiodaron paže) a 57.2% (placebo paže); přínos byl největší v prvních 6 letech, s významným 25% relativním poklesem úmrtnosti ze všech příčin. Pro dlouhodobý přínos léčby ICD byla důležitá etiologie (příčina) srdečního selhání: ischemická choroba srdeční (onemocnění, při kterém je snížená kyslík zásobení srdečního svalu v důsledku zúžení Koronární tepny) vykazovaly o 19% nižší úmrtnost ze všech příčin; ve skupině s neischemickou etiologií nebyl dlouhodobě pozorován žádný přínos pro úmrtnost.