Zužování M. iliopsoas | Musculus iliopsoas

Zužování M. iliopsoas

A páskový obvaz používá se ve sportovní medicíně, ortopedii a úrazové chirurgii jak pro prevenci, tak pro terapii. Jedná se o funkční obvaz, který zcela neimobilizuje zraněné nebo ohrožené vazy, klouby a svaly, ale pouze brání nežádoucím pohybům. Účinek je mimo jiné založen na skutečnosti, že veškeré síly, které nastanou, jsou přeneseny na omítka, čímž se uvolní napětí klouby, například. Tomu se říká augmentace.

Navíc, a páskový obvaz může zlepšit vnímání tělesných funkcí (propriocepce), snižují otoky (stlačení) a nakonec mají dlahující účinek. Na páskách se obvykle používají páskové obvazy klouby a svaly končetin (paže a nohy). V zásadě je však lze aplikovat také na trup těla, například na páteř.

Zda má smysl pásku svalové iliopsoas je sporné. Jedná se o sval umístěný v hlubinách těla, který je velmi obtížné hmatat (cítit) i při fyzioterapii. Pravidelně se však vyskytují páskové obvazy nebo takzvané kineziopásky svalu Iliopsoas. Běží šikmo z vnitřní strany stehno do vnější části kyčle.

Burzitida iliopsoas

V oblasti šlachy Musculus Ilipspoas je velká bursa, Bursa Iliopectinea. Tato burza také hraničí s kyčelní kostí (Eminentia iliopectinea). Říká se zánět burzy bursitida.

Přísně vzato, nelze mluvit bursitida iliopsoas, protože to není zánět svalu. Bursae slouží k přerozdělení tlaku na klouby a ke snížení tření. Zánět této burzy vede k bolest v oblasti kyčle, která se zvyšuje, když je iliopsoas namáhán.

Vzhledem k tomu, že burza je umístěna v blízkosti šlachy svalu, je zanícená burza při natažení svalu vždy podrážděná. Burzitida je zpočátku zacházeno konzervativně. V první fázi je třeba se vyvarovat námahy a sportu.

Chladicí obklady (např. S ​​alkoholem) se osvědčily a zmírňují příznaky. Kromě toho protizánětlivé nesteroidní antirevmatické léky, jako je ibuprofen or Diklofenak jsou také použity v tomto případě. Bok by se měl přesto opatrně pohybovat a protahovat.

Žádný pohyb nevede pouze ke ztuhnutí kloubů a to by bylo vysoce kontraproduktivní. Pokud je příčina bursitidy bakteriální povahy, antibiotika jako jsou ciprofloxacin a inhibitory gyrázy. Pokud konzervativní opatření nevykazují žádný úspěch, je burza ošetřena chirurgicky.

Jako sval pánve je M. iliopsoas zařazen do skupiny vnitřních kyčelních svalů. Anatomicky se M. iliopsoas nachází v takzvaném retroperitoneálním prostoru, mastném pojivové tkáně prostor mezi zadní břišní stěnou a pobřišnice. Sval iliopsoas v zásadě není jen jeden sval.

Sval známý jako M. iliopsoas se skládá spíše z velkého svalu psoas major, svalu iliacus a malého svalu psoas minor. Kromě toho se velký sval psoas dále dělí na povrchovou a hluboce ležící vrstvu. Jednotlivé složky M. iliopsoas se liší hlavně svým původem.

Povrchové části musculus psoas hlavní pocházejí z oblasti dvanáctého hrudní obratle a první čtyři bederní obratle. Hluboká vrstva této části iliopsoasového svalu však pochází z příčných procesů horních bederních obratlů. Kyčelní sval pochází primárně z takzvané iliakální fossy (kyčelní kostní jámy) pánve.

Počínaje svým původem procházejí obě části svalu iliopsoas bočně umístěnou Lacuna musculorum a zasunou se do malého trochanteru stehno kost (trochanter minor). Nervová inervace iliopsoasového svalu probíhá prostřednictvím různých větví nervového plexu v bederní páteři (plexus lumbalis). Takzvaný "iliopsoasův syndrom„(Synonymum: psoasův syndrom) je jedním z nejčastějších onemocnění v oblasti tohoto svalu.

Bolest v přední části kyčle způsobené nadměrným množstvím strečink je jedním z typických příznaků iliopsoasův syndrom. Postižení pacienti si navíc často stěžují bolest v bederní oblasti, dolní části břicha a stehen. Velký M. iliopsoas obecně působí jako antagonista břišních a gluteálních svalů.

Hlavní funkcí iliopsoas svalu v této souvislosti je flexe kyčelní kloub. Rovněž plní důležitou funkci při vyrovnávání horní části těla z polohy na zádech. Pohyb iliopsoasovým svalem lze přirovnat k házení míče do fotbalu. Další důležitá funkce M. iliopsoas je zřejmá při pohledu na proces chůze.

Oba když běh a chůzi, stejně jako při skákání, iliopsoas M. slouží k pohybu noha dopředu, nahoru a ven. Možné selhání iliopsoasového svalu související s onemocněním lze alespoň částečně kompenzovat cíleným tréninkem jiných svalových skupin. Jeho funkce jako flexorového svalu kyčelní kloub mohou být převzaty například stehnonapínák pásů (Musculus tensor fasciae latae), přímý stehenní sval (Musculus quadrizeps femoris) a krejčí sval (M. sartorius).

V průběhu stárnutí se svalová vlákna svalu iliopsoas u mnoha lidí enormně zkracují. Tato strukturální změna vede k věkovému omezení její funkce. Z tohoto důvodu mnoho starších lidí trpí problémy při chůzi.

Navíc rostoucí zkrácení svalu iliopsoas často způsobuje problémy při lezení po schodech. Pokud u mladších pacientů dojde k závažným pohybovým omezením v oblasti kyčle, může to být první známka přítomnosti tzv iliopsoasův syndrom. Postižení pacienti obvykle trpí silnou bolestí, která se nachází hlavně na přední straně kyčle, bederní páteři a stehnech.

Kromě toho se toto patologické přetížení svalu iliopsoas často projevuje akutním omezením funkce svalu. Pacienti trpící iliopsoasovým syndromem mají potíže s chůzí, běh a skákání. Kromě toho schopnost kyčelní kloub ohýbání je často enormně omezené.

Ve většině případů je příčinou tohoto onemocnění přetížení nebo nesprávné sekvence pohybu. Z tohoto důvodu lze funkci M. iliopsoas dlouhodobě udržet cíleným zahřívacím tréninkem s intenzivním strečink. Kromě toho by období stresu na iliopsoasovém svalu měly být pravidelně nahrazovány odpočinkem a relaxace fází.