Limbická encefalitida: příčiny, příznaky a léčba

Limbický encefalitida je onemocnění centrální nervový systém spojené se zánětlivými procesy. Pojem „limbický“ encefalitida„zahrnuje řadu různých subakutních stavů, které ovlivňují centrální nervový systém. Limbický encefalitida převážně se projevuje u dospělých jedinců, kteří trpí příznaky jako např epilepsie, duševní zdraví problémy, nebo paměť potíže v důsledku nemoci.

Co je limbická encefalitida?

Termín onemocnění pocházel od několika neurologů ve Velké Británii, kteří identifikovali zánět v limbický systém u některých nemocných lidí. Limbická encefalitida je v zásadě spojena s rakovina asi u 60 procent všech pacientů. Lékařský termín pro toto je paraneoplastická limbická encefalitida. Podobně existují neparaneoplastické limbické encefalitidy, které ve většině případů představují nemoci člověka imunitní systém.

Příčiny

Příčiny limbické encefalitidy se rozlišují podle dvou podkategorií onemocnění:

Paraneoplastická limbická encefalitida je typ onemocnění, které často vyvolává rakovina. U více než poloviny postižených jedinců se tato forma limbické encefalitidy vyvíjí v důsledku karcinomu. Zánětlivé procesy se pak vyskytují jako přímý důsledek rakovina. Onemocnění neparaneoplastickou limbickou encefalitidou na druhé straně není způsobeno maligními nádory. Místo toho v tomto případě postižené osoby trpí chorobami vlastního obranného systému těla. Je také možné, že případná rakovina dosud nebyla diagnostikována. Přesné důvody pro rozvoj autoimunitní poruchy nebyly dosud dostatečně prozkoumány. U některých pacientů jisté protilátky bylo zjištěno, že útočí na specifické struktury ústředny nervový systém a neurony.

Příznaky, stížnosti a příznaky

Příznaky limbické encefalitidy jsou ve většině případů relativně obecné a vyskytují se také u řady dalších onemocnění. Z tohoto důvodu je diagnostika limbické encefalitidy často obtížná. Typicky se u osob trpících limbickou encefalitidou vyskytují záchvaty epileptické povahy nebo se u nich projevují paměť potíže. Někteří jedinci navíc pociťují také psychologické problémy, jako je euforie, deprese, apatie nebo změny osobnosti. V zásadě neexistují žádné rozdíly v symptomech mezi paraneoplastickými a neparaneoplastickými formami limbické encefalitidy.

Diagnóza a průběh onemocnění

Limbická encefalitida často trvá dlouho, než je správně diagnostikována. Je to proto, že typické příznaky onemocnění se vyskytují také u různých jiných onemocnění, protože jsou to především běžné obecné příznaky. Teprve před několika lety byly stanoveny vhodné standardy pro diagnostiku onemocnění. V každém případě pacienti trpí takzvaným limbickým syndromem. Nástup tohoto jevu není před více než pěti lety. Rozhodující kritéria zahrnují afektivní poruchy, obtíže s novými paměťa záchvaty spánkových laloků. Postižený pacient je obvykle viděn a vyšetřen neurologem. Anamnéza před vyšetřením objasňuje jednotlivé stížnosti v souvislosti s životním stylem člověka. Informace o jakýchkoli existujících chronických onemocněních nebo konkrétních onemocněních v minulosti pacienta pomáhají lékaři přiblížit danou nemoc. Rovněž jsou relevantní rodinné a genetické dispozice limbické encefalitidy u postiženého pacienta. Klinické vyšetření obvykle sestává z MRI a histologické analýzy. Na základě určitých kritérií lze limbickou encefalitidu diagnostikovat poměrně jasně. Rozhodujícím faktorem je mimo jiné detekce tzv. Chronické temporomediální encefalitidy. Laboratorní vyšetření zahrnují především analýzu mozkomíšního moku. Takzvaná mozkomíšní tekutina pochází z bederní oblasti propíchnout. Ve většině případů limbické encefalitidy existují důkazy o zánětlivých procesech. Dalším charakteristickým rysem onemocnění je šíření lymfocyty, také známá jako lymfocytární pleocytóza. Oligoklonální pruhy a bariérové ​​defekty jsou také někdy detekovány.

Komplikace

Ve většině případů je toto onemocnění diagnostikováno relativně pozdě, což vede k pozdní léčbě onemocnění. Obdobně stížnosti nejsou nijak zvlášť charakteristické a mohou se tak vyskytovat také u různých jiných nemocí. Postižení obvykle trpí epileptickými záchvaty a silnými svaly křeče. Ve většině případů jsou spojeny s těžkou bolest. Pacient může také být zmatený a mít problémy s pamětí. Dotčení lidé si již nemohou správně pamatovat události, a proto jsou v každodenním životě výrazně omezeni. Kromě toho onemocnění také vede k deprese a další psychologické rozrušení. Osobnost postižené osoby se také může negativně změnit v důsledku nemoci, přičemž hlavní příčinou je sociální nepohodlí. Léčba onemocnění může probíhat různými léky. Není neobvyklé, že s nimi musí být také zacházeno s příbuznými nebo rodiči, protože není neobvyklé, že se u nich projeví také psychické nepohodlí. Úplného vyléčení zpravidla nelze dosáhnout. Zvláštní komplikace se však nevyskytují.

Kdy by měl jít k lékaři?

V případě epileptický záchvat, k objasnění příčiny je obecně nutná návštěva lékaře. Záchvaty by měl každý lékař vyšetřit a léčit lékařem. Pokud dojde ke změnám v paměťové aktivitě, omezením obvyklé schopnosti pamatovat si nebo pokud si získané znalosti nelze vzpomenout jako obvykle, je třeba vyhledat lékaře. Snížený výkon nebo mírný únava při vyvolání obsahu paměti musí lékař důkladněji prozkoumat. Pokud jsou objektivně falešné vzpomínky opakovaně zaznamenány nebo pokud osoba trpí výpadky paměti, je nutný lékař. Náhlé změny obvyklé osobnosti postiženého nebo abnormality v jeho obvyklém chování by měly být objasněny lékařem. Pokud si lidé v bezprostředním okolí všimnou silných změn v chování, projevech nebo postojích pacienta, měl by být upozorněn lékař. Sociální stažení, depresivní nálady nebo apatické chování jsou považovány za znepokojující. Měly by být předloženy lékaři, jakmile přetrvávají po několik týdnů nebo se zvýší jejich intenzita. Silný euforický vzhled bez důvodu nebo zvýšená podrážděnost by měla být rovněž projednána s lékařem. Pokud postižená osoba pociťuje rozptýlený pocit nemoci, obecnou nevolnost nebo změny ve svém vnímání, stížnosti by měly být prodiskutovány s lékařem.

Léčba a terapie

U obou forem limbické encefalitidy se nejprve používá imunoterapie. Dokonce i podezření na nemoc je dostatečným důvodem k zahájení vhodné léčby opatření. Jakmile vyšetření magnetickou rezonancí poskytne indikaci limbické encefalitidy, začne v mnoha případech také imunoterapie. To obvykle zahrnuje použití látek, jako jsou imunoglobuliny a glukokortikoidy. Kromě toho je možné léčit limbickou encefalitidu plazmaferézou. Jakmile budou k dispozici přesnější znalosti o protilátky nebo v konkrétním případě přítomných karcinomů provede lékař příslušné změny v léčbě. Když je nádor identifikován, úsilí se zaměřuje na jeho terapie. U případů bez rakoviny se úspěšnost imunoterapie hodnotí po čtvrt roce. Pokud nedojde k žádným pozitivním účinkům, typ imunoterapie se obvykle změní. Pokud léčba nemá ani poté požadovaný účinek, je vhodné pokračovat v imunoterapii pouze v případech limbické encefalitidy spojené s VGKC protilátky.

Výhled a prognóza

Limbická encefalitida je charakterizována problémy s diagnostikou. Kvůli paralelní povaze stížností na různá onemocnění pacient často podstoupí různé testy a domněnky příčin, dokud nedojde k úplnému objasnění a stanovení konečné diagnózy. Tato okolnost je časná a komplexní terapie obtížnější. Fyzické i psychické stav je proto v době diagnózy často nadměrně otlučen. Navzdory veškerému úsilí a použití různých terapeutických přístupů navíc často není dosaženo úplného uzdravení. Příznaky, které se objevily, lze léčit symptomaticky současnými léčebnými možnostmi. To umožňuje žít s touto chorobou a vede ke zlepšení kvality života. Prognóza se zhoršuje, pokud je nádor považován za příčinu encefalitidy. Průběh onemocnění a možnosti léčby souvisejí s velikostí nádoru a obecně zdraví postižené osoby. V nepříznivých případech dochází k předčasnému úmrtí postižené osoby. Bez hledání lékařské péče lze očekávat stálý nárůst příznaků. Kromě fyzických nesrovnalostí, emocionální stres situace se projeví. Mohou proto nastat psychologické následky. Ty významně zhoršují celkový stav pacienta zdraví a může vyvolat další narušení organizace života.

Prevence

Současné možnosti prevence limbické encefalitidy jsou omezené. Dosud identifikované příčiny, jako např autoimunitní onemocnění a rakovina, jsou samy o sobě patologické jevy, které nebyly dostatečně studovány. Pacientům s charakteristickými příznaky limbické encefalitidy se doporučuje neprodleně konzultovat s odborníkem a objasnit původ příznaků.

Co můžete udělat sami

Pacienti s limbickou encefalitidou nemají způsob, jak sami dosáhnout vyléčení tohoto onemocnění. Rozličný opatření lze v každodenním životě dosáhnout zlepšení pohody, ale uzdravení je možné pouze za spolupráce lékařů. Pro posílení psychiky pomáhají rozhovory s přáteli a důvěrníky. Prostřednictvím nich může pacient vyjádřit své emoce a získat zpětnou vazbu, stejně jako cenné tipy, které mu mohou pomoci změnit jeho vlastní myšlenky. Ve skupinách nebo fórech pro svépomoc si trpící mohou vyměňovat nápady a sdílet své zkušenosti navzájem. Navíc, relaxace techniky jsou vhodné pro snížení stres každodenního života a vytváření vnitřního klidu a vyvážit. Techniky jako jóga, rozjímání, autogenní trénink nebo Qi Gong může pacient použít samostatně i v malých skupinách a zažít stabilizaci vnitřního vyvážit. S pozitivním základním přístupem a v zásadě optimistickým přístupem k výzvám života může postižená osoba dosáhnout významného zlepšení své situace. Dostatek pohybu, různé volnočasové aktivity a zdravý životní styl pomáhají budovat obranyschopnost těla a překonávat psychologické příznaky. Dostatek spánku a vyhýbání se škodlivým vlivům na různých úrovních může být pro pacienta cennou podporou při zvládání nemoci.