Synkopa a kolaps

V synkopě (synonyma: Obecný kolaps; Výpadek; Gowersův syndrom; Srdeční synkopa; Srdeční synkopa; Kolaps; Krátkodobá ztráta vědomí; Mdloby; Mdlobový syndrom; Sympaticko-vazasální záchvat; Synkopální záchvat; Synkopa; Synkopa s vazokonstrikcí; Vagusem vyvolané mdloby; Vagusem vyvolané mdloby; vazomotorická nestabilita; vazomotorický jev; vazovagální synkopa; vazovagální záchvat; vazovagální reflex; vazovagální jev; vazovagální syndrom; ICD-10 R55) je krátká ztráta vědomí („přechodná ztráta vědomí“, TLoC) způsobená sníženou prokrvení mozek a obvykle doprovázeno ztrátou svalového tonusu. Snížení systémové krev tlak <60 mm Hg trvající přibližně 6-8 sekund je již dostatečný pro to, aby došlo k synkope, tj. ke ztrátě vědomí podobné útoku. Podle směrnice S1 je presynkopa definována následovně: „Prodromální stádium (prekurzorové příznaky) synkopy s úbytkem smyslů (černé vidění, tichý sluch), případně s pocením a výrazností hyperventilace (zvýšeno dýchání který převyšuje poptávku). Nemusí postupovat do synkopy. “ Přechodná ztráta vědomí („TLoC“) je definována následovně podle směrnice Evropské kardiologické společnosti (ESC) [Pokyny: 4]:

  • Krátké trvání (<5 min)
  • Abnormální ovládání motoru
  • Pasažér nedostatek reakce na adresu nebo podněty
  • Amnézie (porucha paměti) po dobu bezvědomí

V synkope lze rozlišit následující formy:

  • Ortostatická synkopa (asi 27%) - synkopa během přechodu z polohy vleže, sedu nebo klečí na vzpřímenou polohu.
  • Kardiogenní synkopa / srdeční synkopa (přibližně 12%) - synkopa ovlivňující srdce.
    • Rytmogenní synkopa (synkopa způsobená srdeční arytmie).
    • vazovagální synkopa (VVS; synonymum: reflexní synkopa): např.
      • Ortostatická vazovagální synkopa; spoušť: dlouhé, tiché postavení; také často omezené nebo ucpané prostory.
      • Synkopa v hypersenzitivním karotickém sinu; spoušť: tlak na krční síň.
      • Vagální synkopa spojená s krví / poraněním; spouštěče: zranění, vidění krve, náhlá bolest
      • Synkopa spojená s určitými podrážděními; spouští: např. polykání, močení (močení).
  • Synkopa způsobená manévrem Valsalvy (asi 10%; vynucené vypršení platnosti (dýchání ven) proti zavřenému ústa a nosní otvor při použití břišního lisu).
  • Neurogenní synkopa (asi 5%) - synkopa ovlivňující nervový systém.
  • Metabolická synkopa (asi 3%) - synkopa způsobená metabolickou poruchou.
  • Psychovegetativní synkopa (asi 1%).
  • Nejasná synkopa (asi 42%)

Pokyny ESC uznávají tři kategorie synkopy [5, Pokyny: 2]:

  • Reflexní synkopa (vazovagální synkopa) - krátkodobá ztráta vědomí v důsledku nadměrného vagálního tónu; existuje mnoho příčin:
    • Emocionálně vyvolaná synkopa (zkušenosti z šok or bolest: hlavně kvůli krevsdružení úrazů).
    • Neurokardiogenní synkopa (fyzická stres situace: např. po dlouhodobém stání).
    • Synkopa krční tepny (kvůli masáž na karotickém sinu).
    • Viscerální reflexy (viscerální synkopa) v kontextu defekace (defekace), močení (vyprazdňování močového měchýře; mikční synkopa) nebo polykání (viscerální reflexní synkopa)
    • Synkopa bez rozpoznatelných spouštěčů
  • Synkopa způsobená ortostatickou hypotenzí (abnormální pokles krev tlak na vzestup) (synonyma: ortostatická dysregulace; ortostatická hypotenze, ortostatická oběhová dysregulace).
  • Srdeční synkopa - srdeční synkopa.
    • Rytmogenní synkopa - krátká ztráta vědomí v důsledku srdeční arytmie.
      • Bradykardické arytmie: Syndrom nemocných sinusů, Blokády AV 2. a 3. stupně.
      • Tachykardické arytmie: supraventrikulární tachykardie, ventrikulární tachykardie /komorová fibrilace (např. po infarktu myokardu, onemocnění iontových kanálů, jako je Brugadův syndrom nebo syndrom dlouhého QT [Romano-Wardův syndrom])
    • Mechanické příčiny (kardiovaskulární synkopa): např. Symptomatické aortální ventil stenóza.

Synkopa může být příznakem mnoha nemocí (viz část „Diferenciální diagnózy“). Mezitím a gen na chromozomu 2q32.1 byla identifikována jako další příčina: Nositelé tohoto gen mají zvýšené riziko omdlení náhle a neočekávaně, z čehož se obvykle krátce nato probudí. Homozygotní nositelé této varianty měli během svého života o 30% zvýšené riziko synkopy. Poměr pohlaví: V dětství, dívky jsou postiženy častěji než chlapci. Vrchol frekvence: Příznak se objevuje zejména u starších osob, ale synkopa může být ovlivněna také u dětí, zejména ve věku 12 až 19 let. Přibližně 15% všech dětí tedy zažije synkopu alespoň jednou v dospělosti. Dospívající mají srdeční („srdce„související“) synkopa pouze ve výjimečných případech a jejich podíl se výrazně zvyšuje nejpozději od věku> 65 let. Přibližně 3–5% pacientů na pohotovostním oddělení má hlavní příznak „synkopa“. Prevalence (frekvence onemocnění) je 6% všech starších lidí (v Německu). Nejběžnější je neurogenní synkopa, následovaná cirkulační synkopou a synkopou způsobenou srdeční arytmie. Adolescenti mají srdeční synkopu pouze ve výjimečných případech a její podíl se výrazně zvyšuje nejpozději ve věku> 65 let. Průběh a prognóza: Nástup je obvykle náhlý a je charakterizován spontánním (samotným) a úplným uzdravením. Na tyto otázky je třeba okamžitě odpovědět: je to synkopa (viz výše) nebo jsou krátkodobé bezvědomí podmíněny jinými vážnými poruchami? Existuje život ohrožující událost? Existují nějaké důsledky pádu, které vyžadují léčbu? Poznámka: Posouzení synkopy by mělo začít okamžitě na pohotovostním oddělení. Cílem je co nejrychleji určit, zda existuje nízké nebo vysoké riziko pro kardiogenní (srdcesouvisející) a proto potenciálně život ohrožující synkopa (stupeň doporučení I) [aktuální pokyny ESC]. Arytmie (srdeční arytmie) se obvykle vyskytují krátce po mdlobách. U pacientů s nízkým rizikem (CSRS, Canadian Syncope Risk Score) se polovina závažných arytmií projevila během prvních 2 hodin od přijetí na pohotovost; u pacientů se středním a vysokým rizikem do 6 hodin; 3.7% pacientů se synkopou je arytmických do 1 měsíce po synkopě. Také jako pohotovost na palubě dopravních letadel, synkopa (35%), následovaná angína pectoris („truhla těsnost"; náhlý nástup bolest v oblasti srdce) /bolest na hrudi (bolest na hrudi) (11.9%) a srdeční dyskomfort (23%) představují nejběžnější stav. Výskyt (četnost nových případů) účastí na dopravní nehodě osobního vozidla, nákladního automobilu nebo motocyklu po synkopě, a tedy získání lékařské péče, byl 20.6 na 1,000 12.1 osoboroků (PY), což je téměř dvojnásobná míra 1,000 / XNUMX XNUMX PY v běžné populaci. U pacientů se synkopou, kteří neměli žádné známé kardiovaskulární poruchy, zvýšila synkopa nejasné příčiny výskyt fibrilace síní (AF) o 84%, budoucí koronární příhody o 85%, aortální ventil stenóza (zúžení výtokového traktu levé komory) 106% a selhání srdce (srdeční selhání) 124%. Úmrtnost (počet úmrtí v daném období v poměru k počtu obyvatel) byla o 22% vyšší a kardiovaskulární úmrtnost o 72% vyšší. Synkopa způsobená ortostatickou hypotenzí (abnormální pokles krevní tlak při sezení) zvýšil výskyt selhání srdce (srdeční selhání) o 78%, fibrilace síní (AF) o 89% a úmrtnost ze všech příčin o 14%. Riziko mrtvicemrtvice) se zvýšil o 66%. Symptomatičtí pacienti s vysokým rizikem vyžadují okamžitou další diagnostiku a měli by být následně léčeni jako hospitalizovaní pacienti. Asymptomatičtí pacienti s vysokým rizikem mohou být okamžitě propuštěni a sledováni jako ambulantní pacienti, pokud je nejasná synkopa nejasná. Definice asymptomatických vysoce rizikových pacientů viz „Další Terapie. "