Terapie
Léčba zánětu Achillova šlacha závisí na příčině zánětu a na tom, zda se jedná o akutní nebo chronický proces. V případě akutního zánětu Achillova šlachase ukázalo jako nejlepší ochladit postiženou oblast, zvednout nohu a zastavit napětí. Kromě toho je vhodné snížit intenzitu sportovní aktivity odpovědné za bolest nebo dočasně úplně pozastavit. Je také možné přepnout na jiný vytrvalost sport jako např plavání dokud odpovídající bolest ustoupila.
Je také možné léčit bolest s léky. Známý léky proti bolesti jako ibuprofen, Diklofenak a paracetamol jsou k dispozici pro léčbu. Ibuprofen a Diklofenak patří do skupiny takzvaných nesteroidních protizánětlivých léků, které nejen zmírňují bolest, ale mají také protizánětlivý účinek.
Tyto léky lze nejen užívat ve formě tablet, ale lze je také aplikovat lokálně jako masti. Další možností léčby bolesti je injekce lokálního anestetika lékařem do oblasti šlachy. Aplikace tepla pomocí tepelné podložky asi jeden den po nástupu akutního zánětu Achillova šlacha se také osvědčilo.
Elektroterapie, přičemž iontoforéza a ultrazvuk zde je třeba zmínit terapii, našla si také své místo v léčbě zánětu Achillovy šlachy. V akutní fázi je také užitečné zvednout patu postižené nohy a zajistit měkké lůžko v botě. Konečně další možností je provést strečink cvičení na postiženou stranu.
Terapie chronického zánětu Achillova manželství se liší od akutní terapie. V případě chronického zánětu je léčba zaměřena především na fyzioterapii a ortopedickou terapii. Stejně jako v terapii akutního zánětu, zvýšení výšky paty u vložek stejně jako masáž a strečink cvičení jsou užitečná.
Pro dlouhodobou léčbu zánětu Achillovy šlachy se doporučují obvazy, které především zajišťují stabilitu nohy. Rozlišují se obvazy s různými ohniskovými body, které by se měly individuálně zvážit a vést k úlevě Achillovy šlachy. Pokud je příčinou chronického zánětu Achillovy šlachy výběžek paty, lze ji eliminovat buď chirurgicky, nebo takzvanou mimotělní cestou šok vlnová terapie (ESWT).
V tomto případě lékař aplikuje tlakové vlny na postiženou oblast v několika sezeních. Pokud nelze zánět vyléčit konzervativními metodami, jako jsou léky, fyzioterapie, stélky a elevace paty, nebo pokud je zánět příliš rozsáhlý, lze jako poslední možnost provést operaci. Při této operaci je odstraněna zanícená část Achillovy šlachy.
Často se do operované oblasti vloží nový kousek šlachy z těla. Po této operaci je nutná rozsáhlá následná péče sestávající z fyzioterapie a postupného zvyšování zátěže. Chůze je proto povolena až po několika týdnech.
Pokud je Bekhterevova choroba považována za příčinu chronického zánětu Achillovy šlachy, je kromě fyzioterapie, gymnastiky a ortopedické léčby často nezbytná revmatologická léčba. Léky se zde používají nesteroidní antirevmatika, jako je ibuprofen or Diklofenak, kortikosteroidy nebo speciální antirevmatické léky, jako je sulfasalazin nebo takzvané biologické látky. Při diagnostice zánětu Achillovy šlachy jsou rozhodující zdravotní historie a klinické vyšetření.
Lékař má navíc k dispozici různá radiologická vyšetření, jako např ultrazvuk, Rentgenové záření nebo magnetická rezonance, které mohou potvrdit podezření na diagnózu zánětu Achillovy šlachy. Během anamnézy je důležité vědět, kde, jak a od kdy bolest existuje a ve kterých situacích se bolest vyskytuje. Je také důležité zjistit, jakým sportům a jiným fyzickým aktivitám se pacient věnuje.
Je také užitečné vědět, zda má pacient předchozí revmatická onemocnění nebo metabolická onemocnění, jako je dna or cukrovka mellitus. Během vyšetření, je v první řadě důležité zjistit, zda se nejedná o nesprávné postoje, jako jsou luk nebo kolena, rozdíly v noha lze zjistit délku nebo zkrácení svalstva a mohou adekvátně vysvětlit stížnosti. Palpace Achillovy šlachy obvykle vyvolává tlakovou bolest nad pata kost pokud má šlacha zánětlivé změny.
Pokud se chodidlem pohybujete aktivně a pasivně, může dojít k vyvolání bolesti také v případě zánětu Achillovy šlachy. Kromě toho lze často cítit zesílení Achillovy šlachy nebo uzlin v oblasti šlachy. Pokud jsou plánovány další diagnostiky, an ultrazvuk Achillovy šlachy je prvním krokem. Během tohoto vyšetření, které je založeno na ultrazvukových vlnách a také se nazývá sonografie, může lékař zjistit kompresi, kalcifikaci, částečné slzy nebo dokonce, v nejhorším případě, praskliny v případě zánětu Achillova šlacha.
Pokud existuje podezření na kalkaneální výběžek nebo jinou kostní příčinu zánětu Achillovy šlachy, an Rentgen vyšetření může pomoci odpovědět na tuto otázku. Na Rentgen obrázek, je obvykle jasně viditelný výběžek paty. Posledním radiologickým postupem je MRI Achillovy šlachy.
Pomocí této vyšetřovací metody lze spolehlivě diagnostikovat i malé změny Achillovy šlachy. Nevýhodou této metody jsou náklady a doba vyšetření. Nakonec lze určit nebo vyloučit některá základní onemocnění laboratorními testy. Zejména metabolická onemocnění, jako je cukrovka mellitus nebo dna nebo také revmatologická onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo zde lze rozpoznat Bechterevovu chorobu, pokud se považuje za příčinu zánětu Achillovy šlachy. Zejména hodnoty zánětu, jako je C-reaktivní protein nebo krev sedimentační rychlost a konkrétní protilátky musí být zmíněn a zkontrolován v případě revmatologických onemocnění.
