Všechny zde uvedené informace jsou pouze obecné povahy, léčba nádorů vždy patří do rukou zkušeného onkologa!
Synonyma
Kostní sarkom, osteogenní sarkom
Definice
Osteosarkom je maligní kostní nádor patří do skupiny primárně osteogenních (= kost tvořících) maligních (= maligních) nádorů. Statistické průzkumy ukazují, že osteosarkom je nejčastějším maligním onemocněním kostní nádor. Kromě toho lze určit nárůst výskytu onemocnění v růstovém věku, ale mohou onemocnět i dospělí.
Osteosarkomy se obvykle tvoří metastáz v rané fázi. Pokud jde o lokalizaci osteosarkomu, bylo zjištěno, že růst klouby dlouhé trubkové kosti, jako je ulna a radius, jsou obvykle ovlivněny. Páteř kolena (= 50% všech osteosarkomů) a kyčle klouby atd.
může být také ovlivněna. V průběhu tkáňových vyšetření (= histologická vyšetření) bylo zjištěno, že osteosarkomy sestávají z tzv. Polymorfních buněk tvořících kosti a. Osteosarkomy jsou - jak bylo uvedeno výše - maligní nádory: Existují různé podskupiny osteosarkomu.
V závislosti na jejich umístění nebo původu lze nalézt následující: V průběhu histologických vyšetření bylo zjištěno, že v případě stávajícího onemocnění na osteosarkomu existují kostní buňky, které již nemohou produkovat základní kostní látku (kost vápník). Tyto takzvané nádorové buňky mají schopnost se šířit. Nerespektují hranice buněk.
Jak již bylo uvedeno v definici, osteosarkomy se vyskytují přednostně v rozštěpu růstu. Asi 50% všech diagnostikovaných osteosarkomů se nachází v oblasti kolenní kloub. Jiné lokalizace mohou být: ulna, radius, kyčelní kloub, páteř, ... Osteosarkomy mají tendenci metastazovat.
Formace metastáz (= kolonizace jiných oblastí těla nádorovými buňkami) je obzvláště častá v oblasti plíce nebo lymfy uzly. Kolonizace lymfy uzlů je mnohem méně časté. Pokud je onemocnění detekováno dostatečně včas, lze metastázám zabránit.
Příznaky v časném stadiu onemocnění nejsou zpočátku příliš orientační, ale vzhledem k radikálnímu růstu osteosarkomu se projevují příznaky jako (závažné) bolest a otok se objeví. Tyto příznaky musí být rozlišeny diferenciální diagnostika. Prvním podezřením je často to, že se jedná o zánět kosti (osteomyelitida).
Rentgen lze provést diagnostiku. Navíc možné metastáz lze detekovat 3fázovým scintigrafie. Tento diagnostický postup se používá zejména ke kontrole úspěšnosti po chemoterapie nebo pro následné vyšetření (vyloučení opakování).
CT se také často používá. Pomocí CT lze vyhodnotit rozsah nádoru. Zvláště poté chemoterapie, angiografie (= Rentgen diagnostické zobrazení (krev) plavidla po injekci Rentgen kontrastní médium).
K určení, zda je nádor maligní nebo ne, se tkáň odstraní a vyšetří v a biopsie. Terapie je obvykle rozdělena do dvou fází: Tato dvoufázová terapie významně zvyšuje prognózu pacienta. Při výhradně chirurgické terapii byla pravděpodobnost uzdravení (pouze) 20%.
V odpovídající části bude forma terapie podrobněji popsána. V současné době stále není jasné, které faktory podporují výskyt osteosarkomu. Stejně jako u téměř všech ostatních kostních nádorů existuje podezření, že spouštěcími faktory jsou hormonální a růstové faktory.
Zřídka se vyvíjí osteosarkom Pagetova nemoc, nebo později radioterapie or chemoterapie jiné existující nemoci. Statistické průzkumy však ukázaly zvýšenou pravděpodobnost následného vývoje osteosarkomu retinoblastom (nádor v oku u dětí). Prognózu nelze formulovat zobecněným způsobem.
Prognóza osteosarkomu vždy závisí na mnoha individuálních faktorech, jako je čas diagnózy, počáteční velikost nádoru, lokalizace, metastázy, reakce na chemoterapii, rozsah odstranění nádoru atd. Lze však říci, že pětileté přežití rychlosti asi 60% lze dosáhnout modifikovanou formou terapie (viz výše).
- Osteogenní sarkom, který pochází z kosti.
- Osteosarkomy se sklonem k osifikaci nebo tvorbě osteoidní tkáně (= osteoidsacrom)
- Chemoterapeutická předúprava
- Chirurgické odstranění nádoru
