Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost): příznaky, stížnosti, příznaky

Následující příznaky a stížnosti mohou naznačovat srdeční selhání (srdeční slabost):

Hlavní příznaky

  • Dyspnoe * (dušnost nebo dušnost; v klidu nebo při námaze).
  • Snížení výkonu / únava (únava) nebo únava.
  • Zadržování tekutin (akumulace tekutiny v těle).
    • Periferní edém (zadržování vody) v závislých částech těla (kotníky, dolní končetiny, sakrální u pacientů na lůžku) - vyjádřený jako anasarca (akumulace tkáňové tekutiny (edém) v pojivové tkáni podkoží se známkami dystrofie v krycím epidermu vrstvy)
    • Plicní edém (zadržování vody v plicích), pleurální výpotek (akumulace vody mezi pleurou a plícemi), ascites (břišní tekutina), přírůstek hmotnosti

* Pacienti trpící vyšší systolickou srdce selhání při dýchání při předklonu, například při oblékání ponožek nebo obuvi. Tato forma dušnosti se nazývá bendopnea (ohnout, což znamená zhrbit se). Tito pacienti jsou charakterizováni zvýšením levé síně („týkající se levé atrium„) A plicní kapilární („Patřící do plic“) tlaky při sezení. Ortopnoe, tj. Dušnost při ležení, svědčí o zvýšeném plnicím tlaku levé komory (v korelaci se zvýšeným (plicním kapilární) klínový tlak (PCWP = plicní kapilární klínový tlak). Mezi další běžné příznaky srdečního selhání (srdeční nedostatečnost) patří:

  • Námahová dušnost - dušnost při námaze, např. Lezení po schodech [obvykle neklidová dušnost, tj. Pacient je v klidu v klidu, ale dušnost se vyskytuje i při mírné námaze; pohodlný v klidu, ale bez dechu při mírné námaze (CARBOSE)]
  • Přerušovaná, noční dušnost (dušnost).
  • Vysušte kašel - zejm. v noci DD bronchiální astma, bronchitida nebo indukovaný ACE inhibitorem kašel.
  • Nokturie - noční močení
  • Obtíže v oblasti břicha (bolest břicha), meteorismus (nadýmání), zácpa (zácpa).
  • Kachexie - těžká forma vyhublosti.
  • Slabý výkon
  • Svalová atrofie (svalová atrofie)
  • Kouzla závratě, palpitace (srdeční klopýtnutí) a synkopa - svědčící o přerušovaných nebo trvalých srdečních arytmiích
  • Porucha mozkové funkce - paměť zhoršení; u starších pacientů, zejména stavy zmatenosti.
  • Cyanóza (modré zbarvení): obvykle začíná periferní cyanózou (= modré zbarvení akrů / částí těla nejdále od kmene: např. rukou, prstů, nohou, prstů, nos) kvůli zvýšené kyslík vyčerpání krev v kapilární postel (kvůli. Dopředu selhání srdce se sníženým srdečním výdejem v kontextu vlevo selhání srdce); později také centrální cyanóza (namodralé zbarvení kůže a centrální sliznice, např jazyk) [smíšený centrální a periferní cyanóza].

Diagnostika jazyka

  • pacienti s srdce selhání mají více načervenalé jazyk se světle žlutým povlakem (Normální: Normální jazyky jsou světle červené se zářivě bílým povlakem). Rozlišuje se pět bakteriálních rodů selhání srdce pacienti od zdravých jedinců: Capnocytophaga, TM7 bakterie incertae sedis, Peptostreptococcus, Solobacterium a Eubacterium. Dále došlo k poklesu v koncentrace Eubacterium a Solobacterium se stále vyspělejšími selhání srdce.

Skóre pro včasnou diagnostiku srdečního selhání (s neakutní dušností / dušností)

Parametr Skóre
Věk> 75 3
BMI> 30 kg / m2 4
NT-proBNP > 125 pg / ml (14.75 pmol / l) 9
Abnormální EKG 5
Laterální posunutí srdečního vrcholu 4
Systolický srdeční šelest 3
Srdeční frekvence nad 90 / min 1
periferní edém 4
Ischemická choroba srdeční 2

Legenda: ≥ 21 bodů = označení pro echokardiografie; negativní prediktivní hodnota 87% a pozitivní prediktivní hodnota 73%.

Selhání levého srdce

Charakteristické příznaky levého srdečního selhání: u levostranného srdečního selhání je levé komory funguje nedostatečně (= nedostatečný srdeční výdej; „dopředné selhání“, angl. „dopředné selhání“) a krev zálohuje pulmonálně (= protitlak v plicní cirkulace). Stížnosti z důvodu nedostatečného srdečního výdeje (HZV):

  • Tachykardie - příliš rychlý srdeční rytmus:> 100 tepů za minutu.
  • Periferní cyanóza (viz výše).
  • Omezený výkon nebo pokles výkonu *.
  • Vertigo (závratě)
  • Mozkové („ovlivňující mozek“) Dysfunkce.

Stížnosti z důvodu přetížení plicního oběhu:

  • Těžká dušnost * (dušnost).
  • Plicní otok - akumulace voda v plicích.
  • Pulmonary rales - plicní rales.
  • Pěnivý sputum (sputum)
  • Tzv. Astma cardiale
  • Městnavé bronchitida (chronická bronchitida s konstantní kašel).
  • Pleurální pleurální tekutina - akumulace tekutiny v mezeře mezi plícemi a křičel.
  • Centrální cyanóza (viz výše).

* Dyspnoe a výkonová nedostatečnost jsou hlavními příznaky „srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí“ (HFREF). [echokardiografická ejekční frakce levé komory (ejekce objem z levé komory): ≤ 40% (LVEF) = porucha funkce levé komory (LV)].

Porucha pravé komory

Charakteristické příznaky selhání pravého srdce: při selhání pravého srdce pravá komora je ovlivněna a dochází také k přetížení krev (= zpětné selhání s přetížením krve v žilním systému). Na rozdíl od selhání levého srdce k tomu však nedochází pulmonálně (v plicích), ale v následujících tělesných orgánech („známky ucpání“):

  • Ucpání žíly na krku
    • Známkou zvýšeného plnicího tlaku pravé komory je krční žilní kongesce (JVD) nebo zvýšený krční žilní tlak (JVP).
    • Zvýšená JVD se běžně vyskytuje u pacientů s dekompenzovaným srdečním selháním.
    • Hepatojugulární reflux (HJR): spolehlivě indikuje zvýšený plicní kapilární klínový tlak (PCWP) Pozitivní HJR: když je krční žíla zůstává přetížený (JVP 3 cm) po celou dobu během 10sekundového stlačení břicha a JVP poté prudce klesá [pozitivní HJR je spojena s horší prognózou].
  • Stasis zánět žaludku (zánět žaludku).
  • Městnavé játra nebo městnavá cirhóza (francouzsky „Cirhóza kardiaková“; nevratné poškození játra, což vede k postupnému pojivové tkáně přestavba játra s omezením funkce jater).
  • Městnavá enteropatie (městnavá onemocnění srdce) sliznice gastrointestinálního traktu) s malabsorpcí (porucha příjmu potravy vstřebávání).
  • Zobecněné voda retence (anasarca).
  • Periferní edém dolní poloviny těla.
  • V případě potřeby nehybnost ekzém a vředy (vředy) na nohou.
  • Zvýšení tělesné hmotnosti

Dále generalizovaná periferní cyanóza - modré zbarvení rtů a akrů (prst/ končetiny prstů na nohou, nos, uši) - může se objevit kvůli nedostatku kyslík.

Akutní srdeční selhání

Charakteristické pro akutní srdeční selhání jsou:

  • příznaky šok - bledost, studený pot, hypotenze (pokles krevní tlak).
  • Tachykardie
  • Chladné, vlhké končetiny
  • Zmatek
  • Oligurie - snížený výdej moči (max. 500 ml / den).
  • Příznaky ucpání mohou chybět!

Typické jsou příznaky a klinické příznaky levostranného překrvení (zvýšení objemu krve v důsledku snížené levostranné čerpací schopnosti):

  • Mokré rales (mokré RG; při auskultaci (poslech) do plic).
  • Dyspnoe (dušnost), stejně jako.

Typické jsou příznaky a klinické příznaky pravostranné kongesce (zvýšení objemu krve v důsledku sníženého pravostranného čerpání):

  • Edém (zadržování vody)

Klasifikace pacientů z hlediska jejich perfuzního stavu (zásobování krve orgány nebo částmi orgánů); rozlišení na:

  • Dobře prokrvené [teplé]
  • Špatně prokrvené [studené])
  • Stav přetížení (rozlišení v:
    • Přehrada [vlhká]
    • Není přehrazeno [suché])

Zkratka „CHAMP“ pomáhá při rychlé diagnostice běžných příčin akutního srdečního selhání:

  • Akutní koronární syndrom (AKS resp. ACS, akutní koronární syndrom; spektrum kardiovaskulárních onemocnění od nestabilního angína (iAP; UA; „truhla těsnost"; náhlý nástup bolest v oblasti srdce s neustálými příznaky) ke dvěma hlavním formám infarktu myokardu (infarkt), infarkt myokardu bez elevace ST (NSTEMI) a infarkt myokardu s elevací ST (STEMI)).
  • Hypertenzní pohotovost,
  • Arytmie,
  • Akutní mechanická příčina (např. Ruptura stěny bez levé komory nebo defekt komorového septa při vzniku akutního koronárního syndromu); a
  • Plicní embolie („ plicní embolie").