Účinek methotrexátu
Methotrexat je aktivní složka používaná při léčbě chronických zánětlivých onemocnění a různých typů rakovina. Methotrexat má tři důležité účinky: má antineoplastické, imunosupresivní a protizánětlivé účinky. Antineoplast to znamená methotrexát je účinný proti maligním nádorům (neoplaziím).
Látky, které mají antineoplastický účinek, patří do skupiny cytostatik. Cytostatikum inhibuje růst nebo dělení buněk v těle. Cytostatikum se používá v chemoterapie of rakovina za účelem inhibice růstu nádoru.
Methotrexát se používá jako cytostatikum k léčbě akutní lymfatické a myeloidní leukémie, nehodgkinských lymfomů, osteosarkom u dětí a dospívajících a solidních nádorů (prsu, plíce, a rakovina močového měchýře). Methotrexát dále má imunosupresivní účinek, což znamená, že snižuje funkce vlastního obranného systému těla. Tento účinek methotrexátu se používá hlavně při léčbě onemocnění způsobených nesprávnou funkcí imunitní systém nebo kde je imunitní systém namířen proti vlastním buňkám těla (autoimunitní onemocnění).
Imunosupresivní látky, jako je methotrexát, nejsou bez vedlejších účinků a rizik, protože existuje zásadní omezení obranných mechanismů, což zvyšuje riziko infekce. Riziko rakovina se také zvyšuje, protože imunosuprese také usnadňuje množení a šíření maligních buněk v organismu. Methotrexát, jako imunosupresivní látka, je dávkován mnohem nižší než při cytostatické terapii a používá se u revmatik artritida, těžké formy svrab a vzácněji v Crohnova nemoc a roztroušená skleróza.
Methotrexát má také protizánětlivý účinek. Zasahuje do zánětlivého procesu biochemickým způsobem. Methotrexát má velmi podobnou chemickou strukturu kyselina listová (vitamín B9).
Kyselina listová hraje důležitou roli při produkci stavebních kamenů pro genetický materiál (RNA a DNA), který tělesná buňka potřebuje, aby se mohla rozdělit a fungovat. Vzhledem ke své podobné struktuře jako kyselina listová, methotrexát působí jako inhibitor této endogenní produkce (biosyntézy) stavebních bloků DNA, protože je to „nesprávný“ stavební blok, který brání „správnému“ zabudování kyseliny listové. Výsledkem je, že buňka nemá k dispozici dostatek stavebních bloků DNA potřebných pro její množení. Rychle rostoucí tkáně, jako jsou rakovinné buňky, kostní dřeňjsou buňky pokožky a sliznic citlivější na účinky methotrexátu než pomalu rostoucí tkáně.
V případě svrab (oblast použití methotrexátu) je buněčný růst ve srovnání s normální kůží výrazně zvýšen, a proto zde může methotrexát mít dobrý účinek proti růstu buněk. Methotrexát zpočátku působí hlavně na rychle rostoucí tkáně, jako jsou nádorové buňky, ale jako inhibitor růstu buněk působí také na zdravé buňky, což vysvětluje četné nežádoucí účinky methotrexátu. Nejběžnějšími vedlejšími účinky léčby methotrexátem jsou gastrointestinální poruchy, jako je zánět ústní dutiny sliznice, průjem, nevolnost a břišní nepohodlí.
Zvláště střevní sliznice je ovlivněn methotrexátem, protože se jedná o velmi silnou a rychle rostoucí tkáň, jejíž buněčné dělení je inhibováno methotrexátem. Často a kostní dřeň deprese je také pozorováno, tj. pozastavení normálu krev formace v kostní dřeň. Velmi často nárůst játra enzymy (transaminázy) se vyskytuje jako nežádoucí účinek, který může způsobit závažné játra poškození.
Na rozdíl od gastrointestinálních potíží však toto játra zvýšení enzymu lze zabránit dalším podáním kyseliny listové během léčby methotrexátem. Další vedlejší účinky léčby methotrexátem jsou ledvina dysfunkce, kožní vyrážky, vypadávání vlasů, alergické reakce a zánětlivé změny v plicích (pneumonitida). Z tohoto důvodu pravidelné laboratorní kontroly ledvina a funkce jater jsou během léčby methotrexátem zásadní. V případě nežádoucích účinků, jako je horečka, dušnost nebo hrudník kašel, okamžitě vyhledejte lékaře.
