Srdeční selhání (srdeční nedostatečnost): Příčiny

Patogeneze (vývoj onemocnění)

Mohou se spustit různé podmínky srdce selhání - viz Etiologie (příčiny) níže. V Německu je 90% srdečního selhání vyvoláno:

• Hypertenze (vysoký krevní tlak)
• Ischemická choroba srdeční (CHD)

Všechny nemoci, které způsobují srdce selhání vést na neustále se zvyšující zátěž nebo přímé oslabení myokardu (srdce sval). The krev již nemůže dostatečně zásobovat orgány kyslík. Prostřednictvím zvýšeného uvolňování mediátorů (poselských látek), např adrenalinse tělo pokouší zlepšit srdeční výkon. Postupem času se však citlivost srdce na tyto látky snižuje. Ostatní poslové - jako např renin, aldosteron - předpokládá se, že inhibují vylučování tekutin ledvinami k udržení krev tlak i přes špatný srdeční výdej. Zvýšené množství tekutiny v krev plavidla ještě více zatěžuje slabé srdce. Srdce se zvětšuje, což je srovnatelné se svalem sportovce. Toto zvětšení velikosti však srdce ještě více oslabuje, protože koronární plavidla ne růst stejnou rychlostí, a tedy optimální kyslík dodávka není zaručena. Tím se vytváří začarovaný kruh. Chronické srdeční selhání (HF) klasifikované podle funkce pumpy:

Vysokofrekvenční typ		HFrEF	HFmrEF	HFpEF
Kritéria	1	Příznaky ± podepsat a	Příznaky ± známky a	Příznaky ± známky a
	2	LVEF <40	LVEF 40-49%	LVEF ≥ 50%
	3		Zvýšená sérová koncentrace natriuretický peptid b Alespoň 1 další kritérium: A. relevantní strukturální onemocnění srdce (LVH a / nebo LAE). b. diastolická dysfunkce (echokardiografické nálezy) c	Zvýšená sérová koncentrace natriuretický peptid b Alespoň 1 další kritérium: A. relevantní strukturální onemocnění srdce (LVH a / nebo LAE). b. diastolická dysfunkce c

Legenda

• HFrEF: „Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí “; srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí / ejekční frakcí (= systolické srdeční selhání; synonymum: izolovaná systolická dysfunkce; systola je napjatá a tedy fáze odtoku krve ze srdce).
• HFmrEF: „Srdeční selhání Ejection Fraction střední třídy “; „Střední rozsah“ srdečního selhání [přibližně 10–20% pacientů].
• HFpEF: „Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí “; srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (= diastolické srdeční selhání; synonymum: diastolická dysfunkce; diastola je fáze ochabování a tedy přítoku krve).
• LVEF: ejekční frakce levé komory; ejekční frakce (také vypuzovací frakce) levé komory během srdečního rytmu.
• LAE: rozšíření levé atrium (levé síně objem index [LAVI]> 34 ml / m2.
• LVH: levá komora hypertrofie (sval levé komory hmota index [LVMI] ≥ 115 g / m2 u mužů a ≥ 95 g / m2 u žen).
• A: příznaky mohou chybět v časných stádiích srdečního selhání (zejména HFpEF) a u pacientů léčených diuretiky
• B: BNP> 35 pg / ml a / nebo NT-proBNP > 125 pg / ml.
• C: pokles e 'na <9 cm / s a ​​zvýšení E: e' poměru na> 13 (hodnota: <8 je považována za normální).

Srdeční selhání lze dále rozdělit na:

• Selhání vpřed („porucha vpřed“) se sníženým srdečním výdejem (CV).
• Zpětné selhání („zpětné selhání“) v přítomnosti protitlaku před nedostatečnou komorou - na základě kliniky a hemodynamiky.

Muži a ženy často trpí různými formami srdečního selhání:

• Muži mají často poruchu systolické funkce, což je neschopnost pumpovat krev ze srdce.
• U žen je naopak pravděpodobnější porucha diastolické formy, tj. Překážka plnění srdce.

Obě dysfunkce vést k symptomatologii dušnosti a nesnášenlivosti cvičení. Echokardiografie se provádí k rozlišení těchto klinických obrazů. Podle povahy poruchy je nutná léčba založená na pokynech.

Etiologie (příčiny)

Biografické příčiny

• Genetické poruchy:
  • Barthův syndrom - vrozená vada metabolismu fosfolipidů (X-vázaná recesivní dědičnost); charakterizováno dilatací kardiomyopatie (DCM; Onemocnění myokardu spojené s abnormální dilatací srdečního svalu, zejména levé komory, myopatie kosterního svalu, neutropenie (snížení o neutrofilní granulocyty v krvi), zpomalený růst a organoacidurie; patogeneze: narušení dýchacího řetězce v mitochondrie (elektrárny buněk); postihuje pouze chlapce a vyskytuje se brzy dětství.
• Předčasně narozené děti (= narození před dokončením 37. Týdne roku XNUMX) těhotenství (SSW)).
  • Zátěž 60% individuálního maxima: ejekční frakce (ejekční frakce) dospělých předčasně narozených dětí v průměru významně o 6.7% nižší než u kontrol (71.9% vs. 78.6%)
  • Zatížení 80% individuálního maxima: 7.3% nižší než u kontrol (69.8% vs. 77.1%)
  • Rezerva srdečního výdeje (rozdíl mezi srdečním indexem na příslušné úrovni zátěže a srdečním indexem v klidu); rezerva při 40% zátěži byla o 56.3% nižší než u kontrol (729 vs 1,669 2 ml / min / mXNUMX).
  • Omezení: malý počet předmětů
• Věk - rostoucí věk:
  • Maximální výskyt srdečního selhání je v 8. dekádě života.
  • Ženy: Předčasný nástup menopauza (40. až 45. rok života).
• Hormonální faktory - časný nástup menopauza (viz věk níže).
• Socioekonomické faktory - dolní pětina (kvintil), žijící v největší chudobě, má o 61% vyšší pravděpodobnost vzniku chronického srdečního selhání ve vyšším věku; tato skupina je také o 3.51 roku (3.25–3.77 let) dříve v rozvoji onemocnění

Příčiny chování

• Výživa
  • Spotřeba „červených“ masných výrobků (muži); ženy nad 50 let.
  • Nízká spotřeba ovoce a zeleniny (ženy).
  • Vysoký příjem sodíku a kuchyňské soli
  • Nedostatek mikroživin (životně důležité látky) - viz Prevence mikroživinami.
• Spotřeba stimulantů *
  • Alkohol (žena:> 40 g / den; muž:> 60 g / den) - až 7 alkoholických nápojů týdně v raném středním věku bylo spojeno s nižším rizikem budoucího srdečního selhání
  • Tabák (kouření) - studie využívající princip Mendelovy randomizace prokázala, že genetický sklon k užívání tabákových výrobků byl spojen s přibližně o 30% vyšším rizikem srdečního selhání ve srovnání s genetickou abstinencí od kouření (poměr šancí, NE 1.28)
• Užívání drog
  • Konopí (hašiš a marihuana) (+10% zvýšení rizika).
• Fyzická aktivita
  • Fyzická nečinnost
• Psychosociální situace
  • Doba spánku - delší spánek měl příznivý účinek, kratší spánek nepříznivý účinek: delší pobyt v posteli snížil riziko přibližně o čtvrtinu za další hodinu spánku (NEBO 0.73)
• Nadváha (BMI ≥ 25; obezita* *).
  • Nezávislý rizikový faktor pro diastolické srdeční selhání se zachovanou systolickou funkcí (srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí, HFpEF); systolické srdeční selhání jako přímý důsledek obezita je vzácný.
  • U dospívajících (životní etapa znamená přechod z dětství do dospělosti), riziko již vzrostlo s BMI ve vysoce normálním rozmezí; při 22.5-25.0 kg / m² se riziko zvýšilo o 22% (upravený poměr rizik, HR: 1.22)

Příčiny související s chorobami

• Vrozené nebo získané srdeční vady * *.
• Anorexia nervosa (mentální anorexie)
• Ateroskleróza * * (arterioskleróza, kornatění tepen)
• Chronická obstrukční plicní nemoc (COPD) - progresivní (progresivní), ne zcela reverzibilní (reverzibilní) obstrukce (zúžení) dýchacích cest.
• Endokrinologická onemocnění a metabolické poruchy - např. Diabetes mellitus (inzulínová rezistence) * * (přibližně 25% případů), hypertyreóza (hypertyreóza) nebo hypotyreóza (hypotyreóza); osteoporóza / nízká kostní hustota je spojena se srdečním selháním
• Zánětlivé onemocnění srdce * - myokarditida (zánět srdečního svalu), endokarditida (zánět sliznice srdce), perikarditida (zánět perikardium).
• Chlopňová srdeční choroba:
  • Se snížením systolické ventrikulární funkce (= kontrakce, ejekce): aortální nebo mitrální regurgitace.
  • S normální funkcí LV (funkce levé komory): mitrální stenóza, trikuspidální regurgitace.
• Srdeční arytmie* * (chronické srdeční selhání: např. fibrilace síní (VHF); akutní srdeční selhání: např. akutní bradykardická nebo tachykardická arytmie).
• Selhání vysokého výkonu (nedostatečné zásobení krve (O2) na periferii se zvýšeným srdečním výdejem (HZV): např. anémie* (anémie), arteriovenózní (AV) píštěle, hyperthyroidismus (hypertyreóza) / tyreotoxikóza).
• Hypertenze** (vysoký krevní tlak) (normální funkce LV).
  • „Stoupačky“, v nichž noční krevní tlak hodnoty překročily denní hodnoty za 24 hodin měření krevního tlaku byli nejvíce ohroženi: Poměr rizik (pravděpodobnost výskytu události v kolektivu) byl 1.48 (1.05 až 2.08) pro kardiovaskulární onemocnění a 2.45 (1.34 až 4.48) pro chronické srdeční selhání.
• Nespavost (poruchy spánku) - u pacientů trpících závažnými poruchami spánku je 4.53krát vyšší pravděpodobnost srdečního selhání než u jedinců, kteří nemají problémy se spánkem
• Kardiomyopatie* / * * (onemocnění srdečního svalu): dilatační kardiomyopatie (snížená systolická ventrikulární funkce); hypertrofická kardiomyopatie (normální funkce levé komory).
• Ischemická choroba srdeční (CAD) * / * *
• Infarkt myokardu* * (infarkt) (snížená systolická ventrikulární funkce; akutní srdeční selhání u masivního infarktu myokardu) Prognostické faktory pro rozvoj srdečního selhání jsou velikost komory (end-diastolická objemtj. maximální náplň) a komorové hmota. Poznámka: Tiché infarkty myokardu také významně zvyšují riziko vzniku srdečního selhání.
• Ischemie myokardu (snížený průtok krve do srdečního svalu).
• Renální nedostatečnost * *, chronická (chronická selhání ledvin).
• Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS; pauzy v dýchání během spánku způsobené obstrukcí dýchacích cest, často se vyskytující několik stokrát za noc), zejména v případě selhání pravého srdce (nedostatečné čerpání pravé srdeční komory)
• Vaskulitidy* * (zánětlivá revmatická onemocnění charakterizovaná sklonem k zánětu (obvykle) arteriální krve plavidla) a další autoimunitní onemocnění.

* Kardiotoxická triáda arteriálních buněk hypertenze, ischemická choroba srdeční a diabetik kardiomyopatie staví nepříznivou prognózu. * * Prognosticky relevantní faktory; další prognosticky relevantní faktory zahrnují: Respirační onemocnění, depresea malignity.

Laboratorní diagnózy - laboratorní parametry považovány za nezávislé rizikové faktory.

• Poměr celkového testosteronu k estradiolu - vysoký poměr testosteronu k estradiolu je spojen se zvýšeným rizikem srdečního selhání
• Rychlost glomerulární filtrace (GFR) ↓ - pacienti se středně těžkou poruchou funkce ledvin (> CKD stupeň 3 nebo GFR <60 ml / min / 1.73 m2) mají 3krát vyšší riziko srdečního selhání než pacienti s normální funkcí ledvin (GFR> 90 ml / min / 1.73 m2)

Léky

• Kalcimimetikum (etelkalcetid) → zhoršení srdečního selhání.
• Nesteroidní protizánětlivé drogy (NSAID; nesteroidní protizánětlivé léky, NSAID).
  • 19% zvýšené riziko dekompenzovaného srdečního selhání Významně vyšší riziko bylo spojeno se současným užíváním diklofenaku, etorikoxibu, ibuprofenu, indomethacinu, ketorolaku, naproxenu, nimesulidu, piroxikamu, rofekoxibu
  • Neselektivní NSAID: ibuprofen, naproxen a diklofenak zvýšily riziko o 15%, 19% a 21%
  • Inhibitory COX-2 rofekoxib a etorikoxib vedlo k 34% a 55% zvýšení rizika.
  • Velmi vysoké dávky
    • Diklofenak, etorikoxib, indomethacin, piroxikam, a rofekoxib ve skutečnosti vedlo k více než dvojnásobnému riziku (NEBO: 2.2; 2.3; 2.5; 2.1; 2.0)
    • Ibuprofen (NEBO: 1.9; interval spolehlivosti: 0.8 až 4.6).
  • Největší riziko hospitalizace související se srdečním selháním bylo spojeno s ketoralakem (poměr šancí, OR: 1.94)
• Poznámka: „Označení drogy které mohou nepříznivě ovlivnit klinické stav pacientů se srdečním selháním by mělo být kriticky hodnoceno. Patří sem například antiarytmické látky třídy I a III, vápník blokátory kanálů (kromě amlodipin, felodipin) a nesteroidní protizánětlivé látky drogy. “ Viz tabulka 19: Vybrané léky, které mohou nepříznivě ovlivnit klinické účinky stav pacientů s HFrEF.