Roux-En-Y žaludeční bypass

Roux-en-Y žaludeční bypass (synonyma: Roux-en-Y gastrický bypass, RYGB, gastrický bypass) je chirurgický zákrok bariatrické chirurgie. Gastrický bypass mohou být nabízeny za obezita s BMI ≥ 35 kg / m2 nebo vyšším s jednou nebo více komorbiditami spojenými s obezitou, pokud jsou konzervativní terapie byl vyčerpán. Ke snížení hmotnosti v Roux-en-Y slouží dva různé efekty žaludeční bypass: zvýšený pocit sytosti nastává po operaci, na jedné straně prostřednictvím terapeutického malabsorpčního účinku (sníženého vstřebávání složek potravy z gastrointestinálního traktu do krev) a na druhé straně tvorbou žaludečního váčku (uměle redukovaného) žaludek velikost). Postup je spojen s významným snížením tělesné hmotnosti, cukrovka (míra remise přibližně 62%) a další kardiovaskulární rizikové faktorySe ztrátou tělesné hmotnosti v důsledku bypassu žaludku měli pacienti s dobou sledování přibližně čtyři roky relativně o 46% nižší riziko diagnózy srdce selhání (selhání srdce) poprvé. U adolescentů se podíl diabetiků 2. typu snížil ze 14% na 2, 4% po bypassu žaludku (relativní pokles o 86%). 5 let po operaci, podíl mezi dospívajícími s hypertenze klesl z 57% před operací na 11% po operaci. Žaludeční bypass a úmrtnost v průměru za 4, 9 let: Nejvýznamnější prospěch měli pacienti ve věku ≥ 55 let, u nichž se úmrtnost snížila z 6.1% (bez chirurgického zákroku) na 2.8% (s chirurgickým zákrokem); celková skupina: chirurgická skupina 1.4%, v kontrolní skupině 2.5%. Kardiovaskulární úmrtnost se snížila relativně o 47%, a rakovina úmrtnost o 46%.

Indikace (oblasti použití) pro bariatrickou chirurgii [podle směrnice S3: Chirurgie pro obezitu a metabolické nemoci, viz níže]

Kontraindikace

  • Nestabilní psychopatologické stavy
  • Neléčená bulimie nervosa
  • Závislost na účinné látce
  • Špatné celkové zdraví
  • Nedostatek indikace - měla by být obezita způsobena onemocněním (např. Hypotyreóza, Connův syndrom (primární hyperaldosteronismus, PH), Cushingova choroba, feochromocytom)

Před operací

Před chirurgickým zákrokem je nutné provést podrobný základní screening, aby bylo možné přesně vyhodnotit možné již existující stavy a vyhodnotit účinek chirurgického zákroku před zákrokem. Na základě toho je nutné provést stanovení půst krev glukóza úroveň (půst glukóza), protože se jedná o důležitý ukazatel cukrovka mellitus a obvykle také metabolický syndrom. Kromě toho doprovodná onemocnění, jako je syndrom spánkové apnoehypoventilace (nedostatečná dýchání), plicní tepny hypertenze (zvýšeno krev tlak v plicích plavidla), koronární srdce nemoc (CHD) a plicní srdce (srdeční onemocnění vyplývající z plíce Aby se zabránilo peroperačním a pooperačním komplikacím, je třeba stávající onemocnění před zákrokem optimálně kontrolovat pomocí léků. Dále je nezbytné, aby byl podroben podrobnému vyšetření také gastrointestinální trakt (gastrointestinální trakt). Kromě jiného to slouží k diagnostice gastroezofageální refluxní choroba (pálení žáhy) nebo žaludek vřed. V takových případech je předoperační léčba inhibitory protonové pumpy (PPI; blokátory kyselin) je například nezbytný.

Chirurgický zákrok

Základní principy žaludečního bypassu Roux-en-Y jsou oddělení malého lesního žaludku od většího zbytku žaludek a spojení mezi předloktím (žaludeční váček; uměle zmenšený žaludek) a tenké střevo. Tím se transportuje přijatá potrava z jícnu (potravní trubice) do předžaludku. Následně je jídlo transportováno do anastomizované (chirurgické spojení dvou částí gastrointestinálního traktu) tenké střevo, obejde oba zbytky žaludek a duodenum a horní část jejuna (prázdné střevo). Obcházením různých částí gastrointestinálního traktu dochází ke zpoždění trávení, protože buničina je transportována pozdě spolu s trávicím enzymy. Chirurgický zákrok vede ke snížení příjmu potravy jak zvýšeným pocitem sytosti, tak cílenou chirurgickou operací odstranění zbytkového žaludku, duodenum a horní části tenké střevo. To samozřejmě také vede k riziku syndromu časného dumpingu, kdy neředěná osmoticky aktivní potravinová buničina posune tekutinu směrem k lumen střeva, což způsobí ztrátu uvolňování plazmy a kininu (regulace vaskulární šířky). S přídavným mechanickým strečink střevních smyček může mít kombinace faktorů za následek nedostatek objem, které mohou vést na šok status. Tachykardie (srdeční rytmus příliš rychlý:> 100 tepů za minutu) a nevolnost (nauzea) se mohou také objevit jako slabší příznaky.

Po operaci

Po operaci intenzivní monitoring pacienta je nutná. Za tímto účelem by měl být pacient pooperačně převezen na jednotku „střední péče“. V den operace nebo první pooperační den by měla být již provedena pečlivá mobilizace pacienta. Druhý pooperační den, an Rentgen mělo by být provedeno vyšetření gastrografinem (doušek rentgenkontrastního kontrastního média), aby se zjistila možná nedostatečnost nebo stenóza (zúžení). Pomalu a jemně strava je třeba usilovat o hromadění během několika týdnů.

Možné komplikace

  • Syndrom raného dumpingu (viz výše) vedoucí k objem nedostatek šok.
  • Hlasitost nedostatek šok - v důsledku chirurgického zákroku je možné, že tekutina z hyperosmolární potravní kaše je vytlačena z tkáně do lumen střeva. V závislosti na závažnosti může následovat šok, který může vyžadovat ošetření na jednotce intenzivní péče.
  • Malabsorpce („chudá vstřebávání„) - v souvislosti s operací je vyvolána cílená malabsorpce, která snižuje vstřebávání složek potravy, jako jsou tuky a sacharidy. Kvůli nedostatečné selektivitě to však také může být vést na příznaky nedostatku, kterým je třeba za každou cenu zabránit. Jako preventivní opatření dostatečný příjem bílkovin (příjem bílkovin) a další vápník a železo musí být přijat příjem. Kromě toho musí být mimo jiné dodáván vnitřní faktor, protože ten je produkován žaludkem sliznice. Bez vnitřního faktoru vitamin B12 nemůže být absorbován v ileu (ileum).
  • Plicní embolie
  • Poruchy hojení ran
  • Perforace žaludku (prasknutí žaludku)
  • Nedostatečnost anastomózy, tj. Nedostatečné spojení mezi operovanými částmi orgánu
  • Trombóza
  • Reoperace (reoperace) - byla vyžadována u 20% dospívajících vs. 16% dospělých (19 vs. 10 reoperací na 500 osoboroků).

Další poznámky